Ministerstvo spravedlnosti strana 4 z 5

Nemusí mít právní vzdělání, přesto rozhodují o verdiktech. Mohou dokonce i přehlasovat profesionální soudce. Řeč je o přísedících. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) chce tuto funkci zrušit. Zůstat by podle něj měla jen u závažných trestních případů. S tím souhlasí i Soudcovská unie.

Olomoucký vrchní státní zástupce Radim Daňhel po necelém roce ve funkci rezignoval. Skončí 31. července, informovalo v pátek ministerstvo spravedlnosti. Napsalo, že Daňhel písemnou rezignaci zdůvodnil osobními i profesními důvody, které spočívají zejména v nemožnosti efektivního řízení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Daňhel vzkázal, že se k důvodům vyjádří zřejmě příští týden. Pro jeho kolegy byla rezignace naprosto překvapivá, zjistila ČTK. Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž o úmyslu Daňhela rezignovat věděl několik dní, překvapilo jej ale, že to udělal tak brzy.

Česká advokátní komora (ČAK) předložila své kontrolní radě podnět k prověření účasti advokáta Norberta Naxery na úterním incidentu u pražského městského soudu. Před projednáváním případu Jany Peterkové, odsouzené za šíření poplašné zprávy, její příznivci vyrazili dveře do soudní síně. Předseda stavovského sdružení Robert Němec na Twitteru vyzval veřejnost k poskytnutí bližších informací a svědectví. Podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) byl zásah policie a justiční stráže na místě profesionální.

Podporovatelé bývalé novinářky Jany Peterkové na pražském městském soudu vylomili dveře do jednací síně. Policisté při zásahu zadrželi dvě osoby. Jednoho z příznivců Peterkové odvezli záchranáři. Soudní senát jednání přerušil, později se ale znovu sešel a vynesl pravomocný rozsudek, v němž Peterkové potvrdil podmínku za šíření poplašné zprávy. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) po incidentu uvedl, že chce, aby Vězeňská služba a vedení soudu zajistily, že se nic takového nebude již opakovat.

Vláda odsouhlasila zákon o státním zastupitelství ve verzi se sedmiletým funkčním obdobím vedoucích státních zástupců. Novela také ztěžuje odvolání nejvyššího státního zástupce vládou a stanoví nová kritéria pro vedoucí státní zástupce. Zákon předpokládá, že budou mít také praxi na pozici veřejných žalobců.

Ministři budou ve středu projednávat zákon o státním zastupitelství. Spor je hlavně o způsob výběru nejvyššího žalobce. Ministerstvo spravedlnosti chce funkci otevřít i pro jiné právnické profese a nejvyššího státního zástupce jmenovat na sedm let. Vládní protikorupční i legislativní rada naproti tomu doporučují, aby bylo funkční období desetileté, a zároveň by chtěly, aby měl budoucí nejvyšší státní zástupce předchozí zkušenosti jako veřejný žalobce.

Kabinet odmítl novelu poslankyň hnutí ANO, které chtěly zamezit obchodu s náhradními matkami a novorozenci. Téma to ale pro vládu je, řekl po jednání kabinetu ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Náhradní mateřství v Česku aktuálně není nijak upraveno.

Městský soud v Praze přiznal Lukáši Nečesanému náhradu újmy 1,577 milionu korun a úroky z prodlení. Muž částku vysoudil za nezákonné stíhání a za to, že byl dva roky ve vězení. Informaci z justiční databáze, na kterou upozornila ČT, upřesnil mluvčí soudu Adam Wenig. Policie Nečesaného stíhala za pokus o vraždu kadeřnice na Jičínsku. Nejvyšší soud ho ale nakonec osvobodil pro nedostatek důkazů.

Bývalý zpravodajec Jan Petržílek získal téměř 930 tisíc korun za stíhání v kauze vynesení odposlechů z Bezpečnostní informační služby (BIS). Za nemajetkovou újmu, ušlou mzdu, náklady na obhajobu či pobyt ve vazbě mu je vyplatilo ministerstvo spravedlnosti. ČT to potvrdil Petržílkův advokát Václav Němec s tím, že žádají dalších 2,6 milionu. Na ministerstvo proto podali žalobu. Petržílek čelil obžalobě s bývalým předsedou Věcí veřejných Vítem Bártou, soudy je však osvobodily.

Česko má čtvrtý nejvyšší podíl vězňů na počet obyvatel v Evropské unii a věznice by se od příštího roku mohly dostat na hranu svých kapacit. Ministerstvo spravedlnosti proto chce přistoupit k revizi trestních sazeb. Jeden odsouzený totiž denně stojí stát v průměru 1900 korun, celý systém pak ročně třináct miliard korun.

Ministerstvo spravedlnosti chystá novelu trestního zákoníku. Změnit by měla třeba definici znásilnění. Úpravy se ale pravděpodobně dočkají i ustanovení o pohlavním zneužití dětí nebo domácím násilí.

Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) uložil píseckému soudnímu exekutorovi Stanislavu Pazderkovi pokutu 50 tisíc korun. Podle ministerstva spravedlnosti v osmnácti případech neučinil nezbytné kroky k okamžitému zastavení exekuce po pravomocném osvobození povinného od placení pohledávek. Prodlení při zastavování exekučních řízení trvalo od devíti do 63 měsíců. Uložený postih odpovídá návrhu ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS).

Moldavsko chce zavést opatření proti praní špinavých peněz. V minulých letech se přes účty tamních bank podle vyšetřovatelů dostaly do Evropy miliardy dolarů z Ruska. A část i přes finanční instituce v Česku.

Plošné izolace kvůli covidu by měly skončit v polovině dubna. O jejich nutnosti budou nově individuálně rozhodovat lékaři nebo hygienici. V Česku se teď s covidem léčí zhruba sedm tisíc lidí. Za únor eviduje správa sociálního zabezpečení přes 19 tisíc elektronických potvrzení o nařízení izolace.

Nejvyšší soud (NS) zasáhl do případu prodeje předmětů s nacistickou tematikou od nakladatelství Naše vojsko. Justice podle něj porušila zákon, když obžalobu na nakladatelství a jeho ředitele Emericha Drtinu dvakrát vrátila k došetření. Vyplývá to z rozsudku, který má ČT k dispozici. Nejvyšší soud tak vyhověl stížnosti ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), podle kterého soudy neuvedly, jaké důkazy má státní zástupce doplnit.

Oběti znásilnění nebo domácího násilí se ve většině případů odškodnění od pachatelů nedočkají. Soudy totiž psychickým potížím obětí těchto činů nepřikládají velkou váhu. Pokud má však oběť po dlouhém procesu přiznané odškodnění, od pachatele ani tak většinou nic nepřijde, stačí, aby neměl peníze. Stát sice na tyto oběti, a hlavně jejich jménem, peníze vybírá, jenže ty jdou do státního rozpočtu. Reportáž pro pořad 168 hodin natáčel Jaroslav Hroch.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) požadoval v brněnské bytové kauze podle serveru Seznam Zprávy i jména soudců, kteří rozhodovali o vazbě či o domovních prohlídkách. K čemu totožnost soudců Blažek potřeboval, serveru nevysvětlil. Neřekl tedy, zda to nějak souvisí s jeho pravomocí navrhnout v případě libovolného soudce kárné řízení, píše web. Blažek na Twitteru uvedl, že jde o běžný zákonný postup při vyřizování stížnosti. Server již dříve informoval, že Blažek k bytové kauze, ve které podle serveru Seznam Zprávy figurují Blažkovi známí, poslal žalobcům za poslední měsíc čtyři žádosti o informace.

Krajské státní zastupitelství v Brně se zabývá případem Leopolda Hilsnera, který byl v roce 1900 odsouzen za vraždu Anežky Hrůzové a Marie Klímové. České televizi to sdělil advokát Lubomír Müller. Důvodem jsou nové dokumenty, které byly objeveny v jihlavském archivu. Žalobci nyní podle advokáta budou rozhodovat, zda jsou listiny dostatečné pro znovuotevření procesu a prověření jiného možného podezřelého muže.

Část zákona o advokacii je podle Ústavního soudu neplatná. Soud proto zrušil ustanovení, podle kterého advokátní komora nemá povinnost určit advokáta člověku, který je sice ochoten za služby zaplatit, ale nemůže v okolí najít nikoho, kdo by se chtěl věci ujmout. Na návrh Městského soudu v Praze rovněž odložil vykonavatelnost rozhodnutí na konec roku, aby mohli zákonodárci přijít s vhodnou zákonnou úpravou.

S 56 body si Česko mírně polepšilo v žebříčku vnímání korupce, který každoročně vydává Transparency International, hodnotí 180 zemí. Je hluboko pod průměrem Evropské unie, i když se o 41. příčku dělí i s Itálii, Slovinskem a také Gruzií. Mezinárodní organizace zdůvodnila výsledek tím, že politici v Česku bez ohledu na stranu dlouhodobě neřeší strategii korupce, respektive ji podle Transparency řeší „tempem dva kroky vpřed a dva kroky vzad“. Ministerstvo spravedlnosti se vůči hodnocení Transparency International ohradilo.

Nově zvolený prezident Petr Pavel by se mohl s dosluhující hlavou státu Milošem Zemanem setkat v dohledné době. Probrat by s ním mimo jiné chtěl situaci kolem Ústavního soudu (ÚS). Podle nově zvoleného prezidenta by Zeman příštího šéfa této instituce vybírat neměl. Zeman to však nevyloučil – a vyžádal si expertizu, na základě které se rozhodne. Stávající předseda ÚS Pavel Rychetský si myslí, že by jmenování jeho nástupce Zemanem členové soudu nepřijali.

Ministerstvo spravedlnosti se odvolalo ve sporu o odškodné pro Lukáše Nečesaného, kterému soud za nezákonné stíhání přiznal přes 1,7 milionu korun. Muž čelil stíhání za pokus o vraždu kadeřnice v Hořicích na Jičínsku a strávil dva roky za mřížemi. Justice ho ale nakonec pro nedostatek důkazů osvobodila a případ zůstal neobjasněný. Ministerstvo už Nečesanému vyplatilo mimosoudní cestou 1,2 milionu korun.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) podal stížnost k Nejvyššímu soudu v případu prodeje předmětů s nacistickou tematikou od nakladatelství Naše vojsko. ČT to řekl mluvčí resortu Michal Pleskot. Pražské soudy podle Blažka v kauze porušily zákon, když obžalobu na nakladatelství a jeho ředitele Emericha Drtinu dvakrát vrátily k došetření. Podle ministra neuvedly, jaké důkazy mají státní zástupce a policie doplnit. Nejvyššímu soudu proto navrhuje, aby případ soudům vrátil.

V domě amerického prezidenta Joea Bidena našli pracovníci ministerstva spravedlnosti v závěru minulého týdne další důvěrné vládní dokumenty. Jde o písemnosti z doby, kdy Biden sloužil jako senátor a později jako viceprezident Obamovy administrativy.