V české části Krkonoš se po desítkách let objevil los. KRNAP vyzývá řidiče k opatrnosti

V české části Krkonoš se po desítkách let objevil los evropský. Zřejmě jde o jedince, kterého v minulých dnech zaregistrovali polští kolegové na pomezí Sovích a Krzeszowských hor v Polsku, oznámil mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný. Podle něj je zatím předčasné spekulovat o tom, zda se losi v Krkonoších usadí natrvalo, nebo zda pouze migrují.

„Jelen evropský byl po desítky let největším savcem žijícím v Krkonoších. O tento svůj primát v budoucnu může přijít, protože se v Krkonoších objevil los evropský," uvedl Drahný.

Na tísňové lince Správy KRNAP v neděli 5. května přijali opakovaná hlášení o pozorování potulujícího se losa v okolí Žacléře. „Jedná se o druh, který zde byl doma a člověk jej v minulosti vyhubil. Ano, lze říci, že na české straně Krkonoš je to první pozorování losa evropského po několika desetiletích,“ doplnil Drahný. Upozornil zároveň řidiče, aby zejména v okolí Žacléře dbali zvýšené opatrnosti. „Protože srážka s losem může být oboustranně velmi nebezpečná,“ upozornil mluvčí.

Krkonoše prosperují

Ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch pozorování losa v Krkonoších považuje za dobrou zprávu o stavu přírody. „Vzhledem k tomu, že los se pohybuje v tradičním biokoridoru, je to důkazem smysluplnosti a efektivnosti těchto opatření a jejich ochrany,“ podotkl Böhnisch.

Los podle správců parku není pro člověka nebezpečný, jde o plaché zvíře, které stejně jako jiní živočichové může být agresivní zpravidla jen v případě, že člověk ohrožuje mláďata v přítomnosti matky. „Los je velmi pohyblivé zvíře a překonává velké vzdálenosti. Aktuálně jsou hlavním problémem pro přežití losů v české krajině lidské překážky v podobě husté silniční sítě,“ přiblížil Drahný.

Téměř půltunový obr

Los evropský je největší zástupce čeledi jelenovitých. Ve střední Evropě je zvířetem původním, ale v 15. století byl vyhuben. Dospělý samec může v českých podmínkách vážit 350 až 450 kilogramů a dosahovat výšky v kohoutku přes dva metry. Samice jsou menší. Losi mají šedohnědou až černou srst. Charakteristická je pro ně velká protáhlá hlava se silným přečnívajícím horním pyskem. V Česku je stabilní populace přibližně patnácti jedinců na Šumavě. Ojediněle jsou hlášena pozorování migrujících jedinců i z jiných částí republiky, připomněl KRNAP.

Los není jediným původním a chráněným zvířetem, které se po letech v Krkonoších znovu objevilo. Loni na podzim Správa KRNAP oznámila, že v Krkonoších se znovu usadil vlk obecný. Podle správců parku do české části Krkonoš zasahují dvě vlčí teritoria, po kterých se pohybuje od šesti do jedenácti jedinců.

O trvalém výskytu vlků svědčí z Krkonoš řada pozorování nejen takzvaných pobytových stop těchto šelem, ale také vlků samotných. Rozmnožování vlka obecného bylo loni potvrzeno u smečky na polské straně hor. V Krkonoších je to poprvé v novodobé historii, řekli dříve zástupci Správy KRNAP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 16 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...