V české části Krkonoš se po desítkách let objevil los. KRNAP vyzývá řidiče k opatrnosti

V české části Krkonoš se po desítkách let objevil los evropský. Zřejmě jde o jedince, kterého v minulých dnech zaregistrovali polští kolegové na pomezí Sovích a Krzeszowských hor v Polsku, oznámil mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný. Podle něj je zatím předčasné spekulovat o tom, zda se losi v Krkonoších usadí natrvalo, nebo zda pouze migrují.

„Jelen evropský byl po desítky let největším savcem žijícím v Krkonoších. O tento svůj primát v budoucnu může přijít, protože se v Krkonoších objevil los evropský," uvedl Drahný.

Na tísňové lince Správy KRNAP v neděli 5. května přijali opakovaná hlášení o pozorování potulujícího se losa v okolí Žacléře. „Jedná se o druh, který zde byl doma a člověk jej v minulosti vyhubil. Ano, lze říci, že na české straně Krkonoš je to první pozorování losa evropského po několika desetiletích,“ doplnil Drahný. Upozornil zároveň řidiče, aby zejména v okolí Žacléře dbali zvýšené opatrnosti. „Protože srážka s losem může být oboustranně velmi nebezpečná,“ upozornil mluvčí.

Krkonoše prosperují

Ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch pozorování losa v Krkonoších považuje za dobrou zprávu o stavu přírody. „Vzhledem k tomu, že los se pohybuje v tradičním biokoridoru, je to důkazem smysluplnosti a efektivnosti těchto opatření a jejich ochrany,“ podotkl Böhnisch.

Los podle správců parku není pro člověka nebezpečný, jde o plaché zvíře, které stejně jako jiní živočichové může být agresivní zpravidla jen v případě, že člověk ohrožuje mláďata v přítomnosti matky. „Los je velmi pohyblivé zvíře a překonává velké vzdálenosti. Aktuálně jsou hlavním problémem pro přežití losů v české krajině lidské překážky v podobě husté silniční sítě,“ přiblížil Drahný.

Téměř půltunový obr

Los evropský je největší zástupce čeledi jelenovitých. Ve střední Evropě je zvířetem původním, ale v 15. století byl vyhuben. Dospělý samec může v českých podmínkách vážit 350 až 450 kilogramů a dosahovat výšky v kohoutku přes dva metry. Samice jsou menší. Losi mají šedohnědou až černou srst. Charakteristická je pro ně velká protáhlá hlava se silným přečnívajícím horním pyskem. V Česku je stabilní populace přibližně patnácti jedinců na Šumavě. Ojediněle jsou hlášena pozorování migrujících jedinců i z jiných částí republiky, připomněl KRNAP.

Los není jediným původním a chráněným zvířetem, které se po letech v Krkonoších znovu objevilo. Loni na podzim Správa KRNAP oznámila, že v Krkonoších se znovu usadil vlk obecný. Podle správců parku do české části Krkonoš zasahují dvě vlčí teritoria, po kterých se pohybuje od šesti do jedenácti jedinců.

O trvalém výskytu vlků svědčí z Krkonoš řada pozorování nejen takzvaných pobytových stop těchto šelem, ale také vlků samotných. Rozmnožování vlka obecného bylo loni potvrzeno u smečky na polské straně hor. V Krkonoších je to poprvé v novodobé historii, řekli dříve zástupci Správy KRNAP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 12 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
před 18 hhodinami

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
před 20 hhodinami

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
před 22 hhodinami
Načítání...