V české části Krkonoš se po desítkách let objevil los evropský. Zřejmě jde o jedince, kterého v minulých dnech zaregistrovali polští kolegové na pomezí Sovích a Krzeszowských hor v Polsku, oznámil mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný. Podle něj je zatím předčasné spekulovat o tom, zda se losi v Krkonoších usadí natrvalo, nebo zda pouze migrují.
V české části Krkonoš se po desítkách let objevil los. KRNAP vyzývá řidiče k opatrnosti
„Jelen evropský byl po desítky let největším savcem žijícím v Krkonoších. O tento svůj primát v budoucnu může přijít, protože se v Krkonoších objevil los evropský," uvedl Drahný.
Na tísňové lince Správy KRNAP v neděli 5. května přijali opakovaná hlášení o pozorování potulujícího se losa v okolí Žacléře. „Jedná se o druh, který zde byl doma a člověk jej v minulosti vyhubil. Ano, lze říci, že na české straně Krkonoš je to první pozorování losa evropského po několika desetiletích,“ doplnil Drahný. Upozornil zároveň řidiče, aby zejména v okolí Žacléře dbali zvýšené opatrnosti. „Protože srážka s losem může být oboustranně velmi nebezpečná,“ upozornil mluvčí.
Krkonoše prosperují
Ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch pozorování losa v Krkonoších považuje za dobrou zprávu o stavu přírody. „Vzhledem k tomu, že los se pohybuje v tradičním biokoridoru, je to důkazem smysluplnosti a efektivnosti těchto opatření a jejich ochrany,“ podotkl Böhnisch.
Los podle správců parku není pro člověka nebezpečný, jde o plaché zvíře, které stejně jako jiní živočichové může být agresivní zpravidla jen v případě, že člověk ohrožuje mláďata v přítomnosti matky. „Los je velmi pohyblivé zvíře a překonává velké vzdálenosti. Aktuálně jsou hlavním problémem pro přežití losů v české krajině lidské překážky v podobě husté silniční sítě,“ přiblížil Drahný.
Téměř půltunový obr
Los evropský je největší zástupce čeledi jelenovitých. Ve střední Evropě je zvířetem původním, ale v 15. století byl vyhuben. Dospělý samec může v českých podmínkách vážit 350 až 450 kilogramů a dosahovat výšky v kohoutku přes dva metry. Samice jsou menší. Losi mají šedohnědou až černou srst. Charakteristická je pro ně velká protáhlá hlava se silným přečnívajícím horním pyskem. V Česku je stabilní populace přibližně patnácti jedinců na Šumavě. Ojediněle jsou hlášena pozorování migrujících jedinců i z jiných částí republiky, připomněl KRNAP.
Los není jediným původním a chráněným zvířetem, které se po letech v Krkonoších znovu objevilo. Loni na podzim Správa KRNAP oznámila, že v Krkonoších se znovu usadil vlk obecný. Podle správců parku do české části Krkonoš zasahují dvě vlčí teritoria, po kterých se pohybuje od šesti do jedenácti jedinců.
O trvalém výskytu vlků svědčí z Krkonoš řada pozorování nejen takzvaných pobytových stop těchto šelem, ale také vlků samotných. Rozmnožování vlka obecného bylo loni potvrzeno u smečky na polské straně hor. V Krkonoších je to poprvé v novodobé historii, řekli dříve zástupci Správy KRNAP.
