Na Olomoucko zavítal migrující los evropský. Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) už vyzvala k ohleduplnosti vůči tomuto silně ohroženému druhu. Tříletý samec se totiž vydal přímo do lokalit s hustým osídlením.
Olomouckem se toulá los evropský. Tříletého samce spatřili ve Vésce
Ve středu ho lidé spatřili v katastru obce Véska. O víkendu v nedalekých Dolanech. Jeden z inspektorů ČIŽP již dříve losa shodou okolností zahlédl na své zahradě při okusování ovocného stromu.
Olomoučtí myslivci se ve čtvrtek vydali po losích stopách. Chtějí monitorovat a zdokumentovat jeho pohyb. Ochranáři předpokládají, že aktuálně směřuje na Libavou a dál do Polska.
Los je v Česku minimálně od září. „Víme, že ho viděli koncem září u Žehuně poblíž dálnice D11, o devět dní později na Svitavsku a další pozorování bylo zaznamenáno 13. října u Olšan, nedaleko dálnice mezi Olomoucí a Prostějovem,“ uvedl Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Podle něj tak sudokopytník za necelé dva týdny urazil vzdálenost přes 150 kilometrů, a to vesměs velmi hustě osídlenou krajinou.
- Los evropský patří mezi největší evropské savce, jeho hmotnost může být vyšší než 500 kilogramů, výška v kohoutku i 240 centimetrů. Ve střední Evropě byl člověkem vyhuben, během 20. století se sem začal opět šířit z Polska. U nás nejvíce losů žije na Šumavě na pravém břehu Lipna, domov tu má zhruba 10 jedinců. Počty zvířat však opět klesají. Velké savce totiž ohrožuje pytláctví, ale i budování nejrůznějších bariér, jako jsou silnice či třeba rozšiřující se sídla. V krajině tak vznikají izolované ostrovní populace, které jsou pro jejich život příliš malé.
- Los patří mezi největší zástupce čeledi jelenovitých. Žije v severních lesích Evropy, Asie a Ameriky. Z vývojového hlediska stojí los mezi ostatními jelenovitými poměrně osamoceně. Studium chromozomové výbavy a molekulární analýzy prokázaly, že jeho nejbližším příbuzným mezi žijícími jelenovitými je srnec obecný.
Pro velké savce je klíčová prostupnost krajiny, protože potřebují velký životní prostor. Významnou bariérou pro jejich rozmnožování jsou podle odborníků dálnice, ty zvířata překonávají jen velmi obtížně.
Přitom pro přežití české populace losů, která se usídlila u Lipna, je zásadní, aby se sem mohla dostávat migrující zvířata z Polska. V posledním roce byly ale zaznamenány podle AOPK i tři případy sražených losů na místních komunikacích v oblasti Šumavy.
Lidé, kteří spatří losa, se ke zvířeti nemají podle inspektorů ČIŽP přibližovat ani ho pronásledovat, například kvůli focení. „Zvíře by mohlo ztratit přirozené instinkty a opatrnost při pohybu přes komunikace. Při náročné migraci je třeba mu dopřát klid a možnost odpočinku,“ sdělili experti z ČIŽP s tím, že jinak se vyplašený los může například srazit s projíždějícím automobilem.
Odborníci uvítají informace o pohybu losa
V případě, že losa lidé náhodou spatří, doporučuje ČIŽP informovat Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR (kontakty: vaclav.hlavac@nature.cz nebo jiri.safar@nature.cz). Zpráva o tom, kudy se zvíře pohybuje, pomůže při ochraně tohoto silně ohroženého druhu. Poslouží také k vymezení migračního koridoru a vytipování míst pro případnou výstavbu ekoduktů.
Za úmyslné rušení, poranění či usmrcení silně ohroženého druhu živočicha může být podle zákona na ochranu přírody uložena fyzické osobě pokuta až sto tisíc korun a právnické osobě až dva miliony korun.
