Zřízení národního parku nezmění krajinu Křivoklátska, a tento krok může navíc přinést další peníze obcím a rozvoj infrastruktury v regionu, řekl v Událostech, komentářích ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Proti rozšíření chráněné oblasti brojí tisíce místních obyvatel, často ale místo argumentů zaznívají spíše jen emoce, míní ministr. Podle starostky obce Karlova Ves a předsedkyně Svazku obcí Křivoklátska Ivety Kohoutové (nestr.) se lidé obávají, že přijdou o venkovský styl života a také dopadů nadměrného cestovního ruchu.
Plánovaný národní park je z více než 99 procent na území ve vlastnictví Česka, upozorňuje Hladík s tím, že se bude nacházet jen v lese. Řada lidí i podnikatelů vidí podle ministra v jeho zřízení potenciál, zejména pro rozvoj regionu.
Mnoho obyvatel se ale staví proti. „Myslím, že je důležité komunikovat. (Odpůrci) často nevyslyšeli výzvu na jednání. Zval jsem je k sobě na ministerstvo, na krajský úřad, na seminář. Musíme jezdit za starosty a místními obyvateli diskutovat. Přesto se stále setkávám s informacemi, které nejsou pravdivé. Například, že lidé nebudou moci do lesa na houby – to není pravda,“ podotkl ministr.
Výtky posloucháme poctivě, říká Hladík
Hladík navštívil například obec Broumy, kterou podle Kohoutové o záměrech vlády nepřesvědčil, stejně tak rybáře a včelaře. „Byli jsme tak nějak donuceni založit Svazek obcí Křivoklátska, kde je v současné době 29 obcí, to je zhruba třicet tisíc obyvatel. Dále v regionu probíhala petice, kterou podepsalo přes jedenáct tisíc obyvatel. Je pravda, že jsou obce, které pravděpodobně jsou pro vyhlášení parku, možná jsou to dvě nebo tři, pořád je tu ale čtrnáct obcí, které říkají ne,“ uvedla Kohoutová.
Hladík naopak zmínil petici, kterou podepsalo 52 tisíc lidí, kteří si rozšíření chráněného území přejí. „Musím říct, že se to dotýká katastru šestnácti obcí, ale ani jednoho zastavěného území. Nedotýká se to vlastních obydlených území. Tam jsme vyslyšeli připomínky, máme je všechny vypořádány. Návrh zákona, který jsme připravili nejen, že vyhlašuje pátý národní park, ale také reviduje a mění principy fungování všech národních parků, což znamená, že velmi poctivě posloucháme (výtky),“ konstatoval Hladík.
Podle něj je problém, že místo věcných argumentů, proč lidé nechtějí chránit více, zaznívají hlavně emoce a odpor. Osmdesát procent Čechů si Národní park Křivoklátsko přeje, uvedl Hladík s odkazem na průzkum. „Je to věc národní, nerozhodují to starostové, nerozhoduje to Poslanecká sněmovna,“ zdůraznil ministr.
Obavy z proměny krajiny a turismu
Podle Kohoutové panují obavy z bezzásahovosti, což podle odpůrců může nenávratně změnit kulturní krajinu Křivoklátska a obyvatele připravit o venkovský styl života.
„Další obava je z nadměrného turismu. Tohle území není infrastrukturou připraveno na nápor dalších turistů. Pan Hladík ví, jaký je stav silnic na Křivoklátsku. Další obava je z navýšení odpadového hospodářství, které obce musejí zaplatit. Čerpáme informace ze studií a z ostatních národních parků,“ prohlásila Kohoutová s tím, že pro řadu lidí je současný systém ochrany dostačující.
Řada podnikatelů, kteří na Křivoklátsku působí, navíc podle ní nemá v oblasti sídlo. „Daňová výtěžnost z podnikání není v těch obcích o nic větší,“ poznamenala Kohoutová.
Peníze pro obce
Podle Hladíka jsou to vše řešitelné věci a již dnes je turismus běžnou součástí života na Křivoklátsku. „Naopak národní park pomůže kultivovat, vytvořit infrastrukturu, jak o ní paní starostka hovořila, ať už se to týká parkování, dostupnosti služeb včetně odpadové hospodářství. Může to přinést peníze obcím,“ slibuje Hladík, stejně jako to, že ráz krajiny se nezmění.
Podle ministra existují finanční prostředky určené pro obce, v jejichž katastru jsou národní parky. V rámci některých projektů se hradila dětská hřiště, výměna veřejných osvětlení, nové chodníky, či propustné části parkovišť, upozornil Hladík.
„To nejsou věci pro turisty. Ano, chybí tam infrastruktura pro turismus, ale z toho, jak přistupuje k obcím v národních parcích, je naprosto evidentní, že zlepšujeme kvalitu života místních obyvatel,“ je přesvědčen ministr.
V Česku jsou nyní čtyři národní parky, nejstarší z nich je Krkonošský národní park. Dále je to České Švýcarsko, Šumava a Podyjí.
