Migranti strana 2 z 5

Přes Středozemní moře se letos dostalo do Evropy zatím zhruba 186 tisíc migrantů. Z nich 130 tisíc registruje Itálie, což znamená nárůst o 83 procent ve srovnání se stejným obdobím minulého roku. Informovala o tom podle agentury DPA ve čtvrtek v Radě bezpečnosti OSN ředitelka kanceláře Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v New Yorku Ruven Menikdiwelaová.

Itálie může počítat s pomocí Evropské unie při řešení situace na ostrově Lampedusa, který se v posledních dnech potýká s přílivem tisíců migrantů. V neděli to prohlásila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, která tento malý středomořský ostrov nedaleko afrického pobřeží navštívila společně s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou.

Na 196. kilometru D1 v Brně se ve směru na Prahu srazily tři dodávky. Nehoda byla bez zranění, jedna z nich ale převážela migranty, kteří z ní utekli. Asi třicetičlennou skupinu policisté následně našli. Nadále pátrají po řidiči a pravděpodobném převaděči.

Americká pohraniční stráž ve čtvrtek na americko-mexické hranici nedaleko kalifornského San Diega začala zpracovávat údaje migrantů. Stovky lidí tam přišly v uplynulém týdnu a uvázly za kovovými zábranami, informovala agentura Reuters.

Úřady na italské Lampeduse vyhlásily stav nouze. Za tři dny tam dorazilo skoro deset tisíc migrantů, což je více, než má tento malý ostrov obyvatel. Situaci označil za „tragickou, dramatickou a apokalyptickou“ i farář Don Carmelo Rizzo ze sicilské provincie Agrigento, pod níž Lampedusa administrativně spadá, píše agentura ANSA. Generální tajemník OSN António Guterres vyzval k „evropské solidaritě“ s Itálií.

Policie podle závěru Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) v rámci svých misí na hranici s Balkánem neporušila zákon. Inspekce se zabývala možným porušením Evropské úmluvy o lidských právech ze strany policie a údajným násilím vůči migrantům. Mluvčí GIBS Ivana Nguyenová to uvedla na dotaz České televize. Případ nyní podle mluvčí inspekce takzvaně uložila, aniž by zahájila trestní řízení.

Saúdskoarabští pohraničníci zabili od loňského března do letošního června stovky etiopských migrantů, kteří se pokoušeli do země dostat přes saúdskoarabsko-jemenskou hranici. Uvedla to v pondělí organizace Human Rights Watch (HRW) ve zprávě, v níž se opírá o vlastní analýzy. HRW má navíc informace, že zabíjení dále pokračuje.

Jihomoravští policisté v neděli na dálnici D1 za Brnem zastavili nákladní auto s maďarskou poznávací značkou, které převáželo 58 migrantů ze Sýrie. Původně plánovali rutinní kontrolu, řidič ale zastavil v odstavném pruhu a utekl.

Nejméně jedenáct migrantů přišlo o život a dalších čtyřiačtyřicet se pohřešuje poté, co se o víkendu nedaleko tuniských břehů potopila jejich loď. V aktualizované bilanci to uvedla agentura Reuters s odvoláním na tuniské úřady. Podle nich lidé na palubě byli ze subsaharské Afriky.

Italská policie zadržela čtyři Tunisany, kteří podle ní z lodí přepravujících migranty kradli motory, a ponechávali tato plavidla na moři napospas osudu, informoval o tom deník The Guardian. Podle policie je možné, že se jednalo o pašeráky lidí. Muži migranty obírali také o cennosti a peníze.

Velká Británie zaplatí denně šest milionů liber (160 milionů korun) za hotely, v kterých ubytovává žadatele o azyl. Ke konci loňského roku v zemi podle údajů ministerstva vnitra čekalo na vyřízení žádosti o azyl přes 166 tisíc lidí. Vláda plánuje, že část z nich přesune do plovoucích ubytoven. V britských přístavech však nakonec zakotvila pouze jedna, i když Londýn jich plánoval větší počet.

Předloňský výrok předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, že Piráti chtějí nastěhovat lidem do domácnosti migranty, bude řešit Nejvyšší soud. Bývalý premiér podal dovolání proti verdiktu odvolacího soudu, který mu nařídil příspěvek s výrokem smazat z twitterového účtu. České televizi to potvrdila Hana Černá z Krajského soudu v Praze, který žalobě Pirátů původně nevyhověl.

Přeživší po ztroskotání lodi u řeckého poloostrova Peloponés z minulého týdne mají omezený pohyb a přístup ke komunikaci, informuje deník El Pais, který přinesl i svědectví o tom, jak tito lidé nemohou opustit tábor, ve kterém se nacházejí, a mohou hovořit pouze se svou rodinou. Svědectví některých migrantů také zpochybňují oficiální verzi neštěstí, kterou dříve poskytla řecká pobřežní stráž. U břehů Peloponésu pokračuje sedmým dnem pátrání po obětech či možných přeživších. Před soudem v úterý stanulo devět Egypťanů podezřelých z pašeráctví, kteří byli podle AFP následně vzati do vazby.

Řecká policie zatkla ve čtvrtek večer devět Egypťanů, které viní z podílu na středečním potopení lodi s několika stovkami migrantů jihozápadně od řeckého pobřeží. Podle agentury AMNA jsou zadržení obviněni z pašeráctví a zločinného spiknutí. V oblasti, kde se přeplněná loď s migranty asi 75 kilometrů od přístavu Pylos v noci na středu potopila, i v pátek pokračovalo pátrání po možných přeživších. Neštěstí si zatím vyžádalo 78 obětí, 104 lidí se zachránilo, napsal deník Kathimerini.

Nejméně 79 lidí se utopilo, když ve vodách jihozápadně od poloostrova Peloponés ztroskotal rybářský člun převážející migranty. Informovala o tom agentura AFP, která se odvolává na řeckou pobřežní stráž. Té se z člunu, který se potopil v noci na středu, dosud podařilo zachránit 104 lidí. Člun podle odhadu řeckých úřadů převážel až sedm set padesát pasažérů, ale podle vlády přesný počet stále není možné určit.

K reformě unijních migračních pravidel, jak se na ní dohodli ve čtvrtek večer ministři vnitra zemí EU, se poslanci mimořádně sejdou ve středu odpoledne. Schůzi svolala z podnětu opozičního ANO šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Podání žádosti o mimořádné poslanecké jednání předtím oznámil předseda ANO Andrej Babiš, který dohodnutá migrační pravidla označil za nepochopitelnou věc.

Získat dobrovolníky pro boj na Ukrajině je pro ruskou armádu čím dál obtížnější. Kvůli rostoucím ztrátám, které podle odhadů Kyjeva přesáhly 180 tisíc mužů, Kreml potřebuje získat nové vojáky. Náboráři se proto zaměřují na migranty ze střední Asie, kteří do Ruska přijeli pracovat. Podle svědectví pro Rádio Svobodná Evropa, BBC nebo The Moscow Times čelí přistěhovalci tlaku, že pokud nepodepíšou vojenský kontrakt, budou deportováni nebo přijdou o ruský pas. Zvlášť zranitelnou skupinou jsou středoasijští migranti v ruských věznicích.

Po nehodě lodi u pobřeží Libye se nadále pohřešuje třicet lidí, sedmnáct se jich podařilo zachránit. Podle zahraničních agentur o tom v neděli večer informovala pobřežní stráž, která tak upřesnila dřívější informace médií a humanitárních organizací o „desítkách pohřešovaných“. Na palubě převržené lodi byli migranti mířící do Itálie, uvedly humanitární organizace. Jedna z nich, Alarm Phone, již v sobotu varovala, že lodi hrozí potopení a 47 uprchlíkům na palubě smrt. Záchranné práce pokračují i za pomoci letadel unijní agentury Frontex.

Nejméně 59 lidí zahynulo po rozlomení lodi převážející migranty ve Středozemním moři. Podle prvních informací záchranářů přetížené plavidlo neodolalo rozbouřenému moři. Neštěstí se stalo u břehů Kalábrie u obce Steccato jižně od města Crotone, podle italských médií se loď pokoušela přistát.

V odstaveném kamionu nedaleko bulharské metropole Sofie nalezla policie osmnáct mrtvých migrantů, mezi nimiž bylo i dítě. Dalších 34 běženců včetně pěti dětí bylo převezeno do nemocnice. S odvoláním na vyjádření bulharských představitelů o tom informovala agentura Reuters. Vozidlo naložené dřevem převáželo podle prvních informací 52 lidí původem z Afghánistánu, uvedl podle bulharského serveru 24 časa šéf bulharské národní vyšetřovací služby Borislav Sarafov. Bulharské úřady podle něj v souvislosti s tragédií zadržely tři osoby.

Jde o správný a taktický krok, řekl v pořadu Události, komentáře ke zmírnění kontrol na hranicích se Slovenskem ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s tím, že pokud by čísla na jaře znovu rostla, nebyl by problém kontroly znovu zavést. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Martina Exnera (STAN) je potřeba zaměřit se i na ochranu vnějších hranic Schengenu, s tím souhlasí i další místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Jiří Mašek (ANO), který podotkl, že je potřeba jednat i s Tureckem.

Cizinecká policie loni v Česku přistihla 29 235 cizinců, kteří byli v zemi nelegálně. Oproti předchozímu roku to bylo o osmnáct tisíc více. Při shrnutí loňské činnosti cizinecké policie to oznámili její ředitel Milan Majer a policejní prezident Martin Vondráček. Většina ze zadržených Českem pouze procházela a mířila do jiné země. Policie kromě samotných migrantů loni zadržela také 277 převaděčů.

Itálie se snaží omezit počet přijímaných běženců – koncem roku proto zavedla přísnější opatření pro záchranné lodě neziskových organizací. Její snaha o urychlenou změnu evropské migrační politiky však v Bruselu narazila. Předsedající Švédsko oznámilo, že nová pravidla se podaří dohodnout nejdřív za rok. K břehům Apeninského poloostrova nyní připlula první letošní loď se zachráněnými migranty.

Americký nejvyšší soud ponechal v platnosti opatření o jednodušším vracení migrantů. Nařízení zavedl bývalý prezident Donald Trump, který ho hájil jako nástroj proti šíření covidu. Úřady dekret od března 2020 uplatnily zhruba u dvou a půl milionu případů. Republikáni rozhodnutí vítají, avšak Bidenova administrativa dál mluví o reformě migrační politiky.