Migranti strana 2 z 5

Stovky lidí demonstrovaly v americkém Los Angeles v pondělí večer místního času proti migrační politice federální vlády, informovala agentura DPA. Protest byl podle ní klidný, policie ale demonstranty vytlačila. Protesty se také rozšířily do dalších kalifornských měst, jako je San Francisco a Santa Ana, ale také do Dallasu a Austinu v Texasu, Louiseville v Kentucky nebo New Yorku. Policie při střetech s demonstranty některé z nich zatýkala.

Série razií americké imigrační a celní správy v centru Los Angeles v pátek vyvolala prudký odpor protestujících a místních činitelů, kteří označili opatření za krutá a zbytečná, píše server Los Angeles Times. Někteří protestující v jednu chvíli házeli na bezpečnostní složky kusy betonu, pořádkové síly proti nim zasáhly slzným plynem a pepřovými spreji, popsala situaci agentura Reuters.

Německo bude navzdory čerstvému rozhodnutí soudu nadále odmítat žadatele o azyl na hranicích, uvedl v pondělí vpodvečer ministr vnitra Alexander Dobrindt. Dodal, že nevidí důvod měnit praxi, soud podle něj rozhodoval jen v jednom konkrétním případě. Soud v Berlíně v pondělí rozhodl, že odmítání žadatelů o azyl při hraničních kontrolách na německém území je protiprávní. Podle něj není možné tyto žadatele vykázat za hranici, aniž by úřady předtím rozhodly v takzvaném dublinském řízení.

Americký nejvyšší soud v pátek rozhodl, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa může zrušit dočasnou ochranu migrantů ze čtyř amerických zemí. Týká se to půl milionu lidí z Venezuely, Kuby, Haiti a Nikaraguy, píší agentury Reuters a AP. Mnohým z nich tak může hrozit deportace ze Spojených států.

Každá špionáž je odsouzeníhodná, i ta čínská, podotkl poslanec SPD Radek Koten v Interview ČT24 k nedávnému oznámení vlády o kyberútoku Pekingu proti tuzemskému resortu zahraničí. V kritické infrastruktuře je podle něj třeba používat zařízení, která jsou „velmi dobře ošetřena a zabezpečena“ – a to bez ohledu na to, kdo je vyrábí. Na opakované upozornění moderátora Daniela Takáče, že tajné služby označují asijskou zemi za riziko, a dotazy, zda by nebylo namístě čínská zařízení z využití ve veřejném sektoru vyloučit, se Koten jasně nevyjádřil. Řekl, že zařízení je třeba „prozkoumat a buď jim udělit, či neudělit certifikaci“. Řeč se stočila i na migraci v Evropě a příslušné zákony či na vztahy mezi Prahou a Bratislavou.

Řečtí vyšetřovatelé obvinili sedmnáct členů pobřežní stráže v souvislosti s předloňským ztroskotáním lodě s běženci. Při největším takovém neštěstí ve Středozemním moři za poslední dekádu utonulo u ostrova Pylos až 650 lidí. Řecké úřady dosud jakoukoli vinu za potopení přeplněného plavidla odmítaly. Obviněné nyní čekají v příštích týdnech výslechy. Teprve pak soud rozhodne, jestli s nimi zahájí standardní řízení. Zatím není jasné ani to, jaký trest by jim mohl hrozit.

Albánský premiér Edi Rama se nejspíše počtvrté stane premiérem. Po sečtení 94 procent okrsků to naznačují výsledky z nedělních parlamentních voleb, v nichž jeho Socialistická strana (PS) zatím získala 52 procent hlasů, zatímco opoziční Demokratická strana (PD) 34 procent. Napsala to agentura Reuters.

Vedení amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) dalo pokyn svým agentům, aby se více zaměřili na vyšetřování související s přistěhovalectvím než na hospodářskou kriminalitu vysoce postavených osob. Agentuře Reuters to sdělili čtyři lidé obeznámení s touto záležitostí.

Americký odvolací soud odmítl povolit administrativě prezidenta Donalda Trumpa, aby odebírala ochranný status stovkám tisíc migrantů z latinskoamerických zemí. Soud v Bostonu zamítl odvolání vlády proti dubnovému rozhodnutí soudu nižší instance, který zablokoval plán ministerstva pro vnitřní bezpečnost (DHS), informovala agentura Reuters.

Právníci, učitelé a politici se ve čtvrtek napříč Spojenými státy zúčastnili prvomájových průvodů, aby dali najevo protest proti politice prezidenta Donalda Trumpa v oblasti přistěhovalectví, proti vyhrožování soudcům nebo přílišné moci bohatých.

Podpora veřejnosti amerického prezidenta Donalda Trumpa je po sto dnech jeho druhého funkčního období druhá nejnižší ze všech prezidentů od konce druhé světové války, vyplývá z dat agentury Gallup. Uplynulé týdny poznamenalo vyhlášení a následné částečné pozastavení cel na americké obchodní partnery, snaha o uzavření příměří v rusko-ukrajinské válce, tvrdý postup proti migraci nebo snahy o masivní redukci federálních výdajů.

Nelegální migrace by měla být řešena stejně jako terorismus, prohlásil britský premiér Keir Starmer při zahájení summitu o migraci a společné strategii proti gangům převážejícím migranty. Podle předsedy vlády způsobila špatná organizace příliš mírný postoj Británie v otázce nelegální migrace, což zločinecké gangy převážející migranty vnímají jako pozvánku do země. Gangy využívají také nejednotnost orgánů evropských zemí, míní podle webu BBC Starmer.

Některé evropské země zpřísňují svou migrační politiku, proto přicházíme s návrhem zákona podobného charakteru, sdělili zástupci vládní koalice po schůzce s SPD a Piráty o migraci. Očekávají přijetí ve zrychleném čtení ještě do konce volebního období. Zástupci ANO na jednání nepřišli, šéfka jejich poslaneckého klubu Alena Schillerová řekla, že se hnutí nebude účastnit „předvolební akce vlády“.

Polský premiér Donald Tusk oznámil, že jeho země začala deportovat migranty podezřelé ze závažných zločinů. Z Krakova odletělo do Gruzie letadlo se sedmnácti Gruzínci ve věku od 25 do 58 let, provázenými polskými pohraničníky, uvedl mluvčí pohraniční stráže Andrzej Juzwiak podle agentury PAP.

Americký prezident Donald Trump uvalil na začátku měsíce rozsáhlá cla na čínské zboží s odvoláním na to, že Peking nezastavil vývoz chemických látek používaných při výrobě silné drogy fentanylu. List The Wall Street Journal popsal, jak přes Čínu proudí špinavé peníze z prodeje této drogy a jak se čínští zprostředkovatelé peněz spojují s mexickými kartely.

Polsko čelí vlně násilí ze strany zahraničních gangů, zvláště Gruzínců. Mají na svědomí vykradené banky, vydírání, loupežná přepadení. Nebezpečný a velmi násilný trend je podle polského ministerstva vnitra důsledkem nekontrolovaného přívalu migrantů z postsovětského prostoru.

První Hispánec ve funkci amerického ministra zahraničí Marco Rubio vyráží na svou první zahraniční cestu. Ta povede symbolicky hned do pětice zemí Střední Ameriky. S tamními lídry bude vyjednávat o prioritách administrativy prezidenta Donalda Trumpa – navracení migrantů či omezení čínského vlivu v Latinské Americe. Prvním cílem cesty je Panama, tamní strategický průplav by chtěl Trump získat zpět pod americkou kontrolu.

Kolumbii trápí kromě vyjednávání se Spojenými státy o navracení migrantů i nová vlna násilí. Kvůli krvavým bojům mezi dvěma největšími guerillovými skupinami opustilo severovýchod země už přes třicet tisíc lidí. Podle vojenské rozvědky vlnu násilí spustil boj o kontrolu nad obchodem s drogami.

Americký prezident Donald Trump oznámil plán uvalit pětadvacetiprocentní clo na veškerý dovoz z Kolumbie a řadu dalších sankcí kvůli tomu, že jihoamerická země odmítla přijmout dva americké deportační lety s kolumbijskými migranty. Kolumbijský prezident Gustavo Petro krok vysvětloval tak, že Američané musí s cizinci při jejich vyhošťování zacházet důstojně a avizoval vlastní cla na americké zboží. Na špatné zacházení se svými občany si o den dříve stěžovala Brazílie.

Režim běloruského vůdce Alexandra Lukašenka už několik let přiváží migranty na své hranice se zeměmi Evropské unie, a využívá tak běžence jako zbraň v hybridní válce proti Západu. Opakovaně na to upozorňují jak sousední státy Běloruska, kam Minsk běžence posílá, tak EU jako celek. Minsk vždy odmítal, že by převoz migrantů cíleně organizoval. Politico teď však na základě odposlechů běloruských činitelů a rozhovorů s členy bezpečnostních složek popsalo, jak přesně systém funguje.

Polsko pokračuje v posilování východního křídla NATO. Na hranici s Běloruskem, spojencem Ruska, staví rozsáhlá vojenská opevnění. Opatření mají zkomplikovat případný vojenský vpád podobný tomu, jaký před více než dvěma lety zažila Ukrajina, a Varšava na ně dá v příštích letech v přepočtu šedesát miliard korun. Zároveň dokončuje modernizaci opatření, která mají bránit vstupu migrantů z Běloruska dále do Evropy.

Italská vláda pokračuje v prosazování nové migrační strategie. Do Římem zřízených azylových center v Albánii dorazila druhá loď, tentokrát s osmi běženci. Šest Egypťanů a dva Bengálci mají v centru čekat na vyřízení žádosti o azyl. Předchozí skupinu přitom úřady dopravily zpět do Itálie kvůli soudnímu rozhodnutí, podle kterého migranti nepocházejí z bezpečných zemí a nesplňují tak podmínky pro umístění na území balkánského státu. Kabinet na to odpověděl novou vyhláškou, vše ale znovu řeší soud.

Lidskoprávní organizace znepokojuje situace na severozápadě Francie, kde žijí v nedůstojných podmínkách migranti, kteří se chtějí dostat na druhou stranu kanálu La Manche. „Je to rok, ve kterém přišlo o život nejvíc lidí a také jde nejvíc peněz do bezpečnosti a posílení hranic. Ale vůbec žádné prostředky nejdou na přijímání uprchlíků,“ uvedla koordinátorka asociace Utopia 56 Salomé Bahriová. Od začátku roku jich přišlo o život při cestě přes La Manche více než pět desítek, podle tamních úřadů zbytečně – Britové většině z nich totiž azyl udělí.

Polsko chce kvůli situaci na běloruské hranici v rámci strategie na omezení nelegální migrace dočasně pozastavit právo na azyl. Řekl to premiér Donald Tusk s tím, že požádá Evropskou unii, aby opatření schválila. Varšava obviňuje Minsk, že migranty k přechodu polské hranice nabádá a pomáhá jim k tomu.