Migranti strana 5 z 5

Německá kancléřka Angela Merkelová v sobotu po setkání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem poděkovala Turecku za pomoc s nelegální migrací. Turecko označila za významného partnera Evropské unie, se kterou tato země sdílí řadu zájmů. Připomněla však také, že v minulosti kritizovala porušování lidských práv v Turecku.

Polsko by mělo mít nový právní prostředek k regulaci situace na hranici, přes kterou se z Běloruska v poslední době snaží dostat do Evropské unie tisíce migrantů. V rozhovoru s rozhlasovou stanicí RMF FM to řekl šéf vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński. Polsko se snaží několik měsíců omezit nápor blízkovýchodních a afrických uprchlíků, které údajně do Běloruska láká prezident Alexandr Lukašenko na slib, že budou moci žít v EU.

Poslanci polského Sejmu, dolní komory parlamentu, dali zelenou stavbě zdi na hranici s Běloruskem, odkud se v posledních měsících pokusilo na území Evropské unie dostat několik tisíc migrantů. Zřízení bariéry bude stát asi 1,62 miliardy zlotých (devět miliard korun). Zároveň schválili novelu zákona, která umožní kontroverzní praxi odmítnutí uprchlíků na hranicích či ignorovaní jejich žádosti o azyl.

Polské ministerstvo zahraničí si předvolalo běloruského chargé d’affaires Alaksandra Časnouského, uvedla v pátek agentura PAP. Záležitost podle ní souvisí se situací na polsko-běloruských hranicích, kde neustává příliv migrantů z třetích zemí, pokoušejících se z Běloruska překročit hranice Evropské unie.

Polská vláda oznámila, že prodlouží nouzový stav u hranic s Běloruskem. Rozhodnutí zdůvodnila tím, že se počty uprchlíků přicházejících z Běloruska nesnižují. Jen během úterý zabránili polští pohraničníci skoro pěti stovkám pokusů o nelegální překročení hranice.

Polsko poslalo víc než devět set vojáků, aby zajistilo hranici s Běloruskem. Reaguje na zvýšený počet nelegálních migrantů, kteří se tudy snaží dostat do Evropské unie. Stejný problém mají pobaltské státy. O situaci mimořádně jednali ministři vnitra sedmadvacítky. Litevská pohraniční stráž tvrdí, že dvanáct členů běloruských bezpečnostních složek v zásahové výstroji překročilo hranici a vstoupilo na území pobaltské země.

Policisté ve čtvrtek ráno pronásledovali řidiče dodávky, který nezastavil při běžné kontrole na dálnici D1 nedaleko Prahy a ujížděl do hlavního města. Během honičky dojel až do Holešovic, kde havaroval. Z vozu utekl společně se skupinou migrantů. Policisté zadrželi 29 lidí převážně ze Sýrie, v nedaleké Stromovce také odhalili muže odpovídajícího popisu řidiče.

Evropská unie stupňuje tlak na Irák, aby zastavil lety svých aerolinek do Běloruska. Minsk od května posílá migranty na litevské území v odplatě za nové sankce, které na něj EU uvalila, připomněl server Politico. Podle něj snažení Unie směrem k Bagdádu nyní nejspíše začíná přinášet výsledky.

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko na čtvrteční poradě nařídil bezpečnostním složkám „uzavřít každý metr hranice“, aby „ani noha“ nemohla vstoupit na běloruské území ze sousedních zemí na západě a jihu. Minsk podle něj předem varoval sousedy před „důsledky taktiky vyhánění lidí“.

Litevští pohraničníci začali v noci na úterý na příkaz ministryně vnitra vracet zpět do Běloruska migranty, kteří nelegálně překročili hranici obou zemí. Pohraničníky podpořila vojenská policie a psovodi se psy, uvedl zpravodajský server Delfi. Hraniční stráž, která má povoleno v případě nutnosti použít násilí, v noci vrátila od hranic několik skupin běženců.

Německá nevládní organizace Sea-Watch uvedla, že ve Středozemním moři zachránila v pátek přes noc téměř sto migrantů, z nichž mnozí byli zraněni a popáleni po požáru na jejich plavidle. Situace se opakovala i v sobotu a neděli, kdy záchranáři pomohli dalším 394 lidem. Organizace uvedla, že v posledních dnech specialisté ze záchranných týmů nachází více lidí vyplouvajících hlavně z Tuniska a Libye. Podle Mezinárodní organizace pro migraci zahynulo letos ve Středomoří více než 1100 lidí prchajících před konflikty, diktaturou a chudobou v Africe a na Blízkém východě.

Migranti, zadržení v Litvě po nelegálním přechodu bělorusko-litevské hranice, se vzbouřili a požadují, aby byli propuštěni z uprchlického tábora v bývalé škole v Alytausském okresu na jihu země. Informoval o tom zpravodajský server Delfi.

Pirátská strana podala žalobu na premiéra Andreje Babiše (ANO) kvůli jeho příspěvku na sociální síti, v němž tvrdil, že opoziční strana chce zdaňovat přebytečné metry bytů a nastěhovat do domácností migranty. Původně žádali Piráti od předsedy vlády omluvu, ten ji však odmítl s tím, že nemá zač se omlouvat.

Piráti podají žalobu na premiéra Andreje Babiše (ANO) kvůli jeho výroku, že chtějí lidem zdaňovat přebytečné metry bytů a nastěhovat do domácností migranty. Ve sněmovně to oznámil předseda pirátských poslanců Jakub Michálek. Premiér dříve odmítl vyhovět předžalobní výzvě strany a za slova se omluvit.

V Itálii zatkli muže hledaného v Británii kvůli úmrtí 39 vietnamských imigrantů v kontejneru u Londýna v roce 2019. Podle oznámení italské policie je zadrženým Rumun Stefan Damian Dragoș, který poskytl kamion k transportu lidí do Británie.

Migrace se opět stává jedním z hlavních témat italské politiky. Může za to zvyšující se počet běženců, kteří připlouvají na malý ostrov Lampedusa z Afriky. Letos už jde o více než třináct tisíc lidí, což je třikrát víc než za stejné období loňského roku. Většina se k italským břehům dostává nelegálně. Existují ale i výjimky.

Bývalý italský ministr vnitra Matteo Salvini nepůjde před soud kvůli zablokování lodě pobřežní hlídky se zachráněnými migranty. Během pátku o tom rozhodl předběžný soud v Katánii. Salvini obvinění související s touto kauzou dlouhodobě odmítá, bude však souzen kvůli podobnému případu, který se týká plavidla nevládní organizace Open Arms.

Americký prezident Joe Biden oznámil, že se vrátil k plánu navýšit kvóty pro celkový počet uprchlíků, kterým Spojené státy povolí vstup do země v tomto roce, na 62 500. Biden čelil ostré kritice z řad demokratických zákonodárců po dubnovém oznámení Bílého domu, že dočasně ponechá historicky nízký limit patnáct tisíc uprchlíků za fiskální rok, který stanovil jeho republikánský předchůdce Donald Trump. Limit se týká uprchlíků, kteří jsou prověřováni předem, ne migrantů, kteří žádají o azyl až po překročení hranice.

Izrael má za sebou hlavní fázi očkovací kampaně. Dosáhl 10 milionů podaných dávek vakcíny a víc než polovina všech obyvatel už dostala obě dávky. Teď se začíná zaměřovat na cizince žijící nebo pracující na svém území, včetně Palestinců nebo nelegálních migrantů z Afriky. Cílem je kolektivní imunita, která na občanství nehledí.

Poláci mění postoj k přijímání uprchlíků. Ještě před čtyřmi lety to většina odmítala, teď se podle průzkumů skoro dvě třetiny vyslovily pro. Konzervativní vláda – podobně jako ta česká – dál odmítá převzít migranty z Řecka nebo Itálie, do země ale přijíždí za prací stále víc lidí z ciziny, včetně zemí jižní a jihovýchodní Asie. Informoval o tom zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé.

Malajsie začala s deportací více než tisícovky migrantů zpět do Myanmaru. Učinila tak navzdory několik hodin starému rozhodnutí soudu, který plánovaný návrat dvanácti set uprchlíků pozastavil. Podle odpovědných úřadů mezi vyhoštěnými lidmi nejsou Rohingové ani žadatelé o azyl, píše agentura AFP. Soud svým rozhodnutím vyhověl žádosti dvojice lidskoprávních organizací, které argumentovaly mimo jiné porušováním lidských práv v Myanmaru po nedávném vojenském převratu. Informovala o tom agentura AP.

Tresty vězení od 13 do 27 let uložil v pátek londýnský soud čtveřici mužů, které už dříve shledal vinnými z pašování a smrti 39 migrantů z Vietnamu v roce 2019. Informovaly o tom agentury DPA a AFP. Nejvyšší trest dostal třiačtyřicetiletý Rumun, který podle obžaloby cestu migrantů v chladírenském kontejneru do Británie zorganizoval –⁠ Gheorghe Nica si má ve vězení odpykat 27 let.

Jihomoravští celníci ve čtvrtek odpoledne zadrželi na dálnici D2 kamion s návěsem, ve kterém bylo 48 migrantů. Lidi v návěsu rozpoznal rentgen. Vůz celníci odstavili v Podivíně na Břeclavsku.

Francouzská policie v úterý vyklízí rozlehlý stanový tábor migrantů v Calais, kde v provizorních podmínkách přebývá více než 700 lidí. Prefekt oblasti Louis Le Franc řekl, že nucené přemístění do ubytovacích zařízení po celé Francii souvisí s nadcházející zimou.