Kontroly na česko-slovenských hranicích budou zřejmě pokračovat i po 12. prosinci, do kdy jsou zatím schváleny. Naznačil to ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ve čtvrtek v Událostech, komentářích. Podle premiérů obou zemí je potřeba posílit spolupráci policistů, aby se kontroly zrychlily. Petr Fiala (ODS) a Eduard Heger ale považují za zásadní pro vyřešení situace s množstvím nelegálních migrantů procházejících oběma státy, aby členské státy EU pomohly s ostrahou vnější schengenské hranice. Česko podle Fialy bude posílení dohledu na hranici prosazovat v rámci předsednictví EU, samo také pošle na jaře na maďarsko-srbské pomezí více policistů.
Česko bude v EU prosazovat důslednější ochranu vnější hranice, řekl Fiala. Do Maďarska odjede více policistů
Události: Česká a slovenská policie budou více spolupracovat v boji s nelegální migrací (zdroj: ČT24)
Čeští a slovenští policisté budou podle českého premiéra koordinovat svoji práci na obou stranách hranic, aby se zrychlily kontroly na hranicích, které Praha dočasně zavedla. Zejména ve vlacích by měly pomoci rychlosti odbavení společné hlídky. Kontroly samotné budou nicméně navzdory kritice, která opakovaně zní z Bratislavy, pokračovat.
Ministerstva vnitra obou zemí budou společně vyhodnocovat situaci, informovat se navzájem o přijímaných opatřeních a snažit se činit společná opatření ke zklidnění situace a co nejrychlejšímu návratu k normálnímu režimu na hranicích.
Český premiér upozornil, že obě země pracují na nové podobě mezinárodní smlouvy o policejní spolupráci, která mimo jiné umožní rychlejší výměnu informací či další formy spolupráce.
Podle Petra Fialy „obě země vidí řešení hlavně v důslednější kontrole vnější hranice schengenského prostoru“. Podotkl, že Česko ani Slovensko nejsou viníkem nynější situace na těchto hranicích. Praha i Bratislava jsou podle premiérů připraveny poslat na vnější hranice více policistů, kteří s jejich ostrahou pomohou. Český kontingent se podle Fialy zdvojnásobí. „Pro zmírnění migrace je klíčová ochrana maďarsko-srbské hranice. Česko je na jaře připraveno zdvojnásobit počet policistů působících na hranici ze čtyřiceti na osmdesát,“ upřesnil.
Musí se zapojit všechny země EU, říká Heger
Předseda slovenské vlády zdůraznil, že právě na maďarsko-srbské hranici leží jádro problému. „Máme společný cíl, a to je zabránit nelegální migraci,“ řekl Eduard Heger. Hraniční kontroly mezi Českem a Slovenskem jsou podle něj řešením následku, nikoli příčiny. Za nezbytné považuje, aby se do řešení problému zapojily všechny členské státy EU. „Budeme postupovat společně, Česká republika i Slovensko, vyvíjet úsilí vůči dalším členským státům, abychom společně posílili a pomohli na maďarsko-srbských hranicích,“ řekl Heger.
„Cílem je mít jednu silnou, venkovní schengenskou hranici. A když vidíme, že nám to někde uniká, tak musíme posílit kapacity. Je přirozené, že Maďarsko na to kapacity nemá, protože je to nad síly jedné země,“ uvedl slovenský premiér.
Slovenský ministr vnitra Roman Mikulec, který do Prahy přicestoval spolu s Hegerem, věří, že díky dohodě českých a slovenských představitelů ohledně řešení nelegální migrace se přiblíží ukončení hraničních kontrol.
„To všechno bude směřovat k tomu, abychom dospěli k závěru, že kontroly, které zavedla Česká republika, jsou jen dočasným opatřením. Dostali jsme příslib, že všechna opatření budou směřovat ke zmírnění a v konečném důsledku k ukončení kontrol na česko-slovenské hranici,“ řekl Mikulec.
Kontroly již trvají přes měsíc
Kontroly na hranicích se Slovenskem zavedlo Česko jednostranně koncem září a opakovaně je prodlužovalo. Zatím jsou schválené do 12. prosince, podle Rakušana potrvají ještě déle. „V současné době, kdy jsme na čísle 20 707 ilegálních migrantů přicházejících do České republiky od začátku roku, jsme daleko výše než třeba v roce 2015, si v krátkodobém časovém horizontu nemůžeme dovolit ty znovuzavedené kontroly zrušit,“ sdělil ministr vnitra.
Ambicí obou zemí ale podle něj je proceduru na hranicích urychlit, „aby probíhaly plynuleji pro české a slovenské občany, aby byly jednodušší pro nákladní dopravu a autobusovou dopravu“.
Slovenský policejní prezident Štefan Hamran ovšem řekl, že považuje česká opatření na hranicích za neúčinná. Migranti vrácení z Česka už na Slovensku podle něj nejsou. Uvedl, že Praha vrátila na Slovensko 2,8 tisíce migrantů, jež se následně do Česka ale zřejmě stejně dostali.
Čeští a slovenští představitelé se koncem října přeli o tom, zda české kontroly porušují schengenský kodex. Podle slovenského ministra vnitra Romana Mikulce Česko v souvislosti s předáváním migrantů porušuje readmisní dohodu mezi oběma zeměmi. Rakušan naopak trvá na tom, že prodloužení kontrol na hranicích je přesně v mezích mezinárodních pravidel a Česko kodex žádným způsobem neporušuje.
Česká republika není ovšem jediným sousedem Slovenska, který zavedl hraniční kontroly. Ke stejnému kroku přistoupilo i Rakousko, které v pátek oznámilo, že je prodlouží nejméně do 12. prosince. Rakousko kontroluje i hranice s některými dalšími svými sousedy v schengenském prostoru – Maďarskem a Slovinskem. Na těchto hranicích budou kontroly pokračovat nejméně do května.
Maďarsko-srbská hranice je jednou z nejzabezpečenějších. Přesto ji dokáží migranti překročit
Každý zachycený migrant na česko-slovenské hranici je nejprve převeden k úřadu cizinecké policie. „Tam je provedena základní registrace, totožnost, vyhodnoceno možné bezpečnostní riziko, a také zjištěno, ze které země člověk pochází,“ vysvětlil zpravodaj České televize na Slovensku Jan Šilhan. Pokud se jedná o občana Sýrie, Afghánistánu, je prakticky nemožné jej omezit na osobní svobodě a vyhostit.
„Slovensko pro ně zřídilo jistá komunitní stanoviště, aby syrští občané mohli přečkat alespoň několik dní v teple, aby měli přísun potravy a tak podobně,“ dodal Šilhan a jako příklad zmínil stanový tábor v Kútech. Syřané jsou údajně s přístupem slovenských úřadů spokojeni. „Zároveň se netají tím, že míří do Německa nebo do Rakouska a že Slovensko je pro ně tranzitní zemí,“ uvedl.
Český i slovenský premiér opakovaně zmiňovali, že klíčová je situace na maďarsko-srbské hranici. Ta je však podle Šilhana jednou z nejzabezpečenějších hranic v rámci schengenského prostoru. „Součástí technického zabezpečení je například dvojitý plot, zavedená elektřina, fyzické hlídky na každém kilometru, drony, termovize, kamery, vrtulníky,“ vyjmenoval. I tak jsou však migranti hranici schopni překročit.
„Jak upozornili redaktoři slovenského Deníku N, migranti jsou schopni pomocí koordinovaných skupin překonávat onen dvojitý plot i pomocí hliníkových žebříků. Ty jsou na jihu Maďarska prakticky vykoupené,“ doplnil s tím, že Maďarsko z tohoto důvodu chce aktuálně čtyřmetrový plot zvýšit.
Starosta obce Strání pokračování kontrol vítá
Starosta obce Strání, která leží na hranici, pokračování kontrol vítá. „Uprchlíci se tu stali nedílnou součástí bytí, bohužel. (…) Takhle máme alespoň pocit bezpečí,“ okomentoval. Záchyty uprchlíků jsou podle něj v obci časté. „Taková migrační vlna tady ještě určitě nebyla,“ sdělil starosta s tím, že za poslední týden policie zadržela necelých dvě stě migrantů. Uprchlíky Popelka potkává i přímo v obci. „V tomto týdnu to bylo skoro každý druhý den,“ prozradil.
„Nejsou agresivní, je to s nimi ucházející. Většinou čekají na policii, která si je potom odvede,“ uvedl. Obyvatelé obce s migranty však příliš soucitu nemají, dodal starosta. „Většina obyvatel je dosti znepokojena – z toho, jaké masy proudí do Evropy“.
Úřady pro uprchlíky na Moravě zřídily dvě registrační a záchytná centra. Jedno v Břeclavi, druhé v areálu policejní školy v Holešově. Proti tomu ale protestovaly stovky lidí. „Lidem především vadí neinformovanost ze strany policie. Mají samozřejmě také obavy a strach z toho, co může přinést převážení migrantů do areálu policejní školy a dále na nádraží,“ objasnil starosta Holešova Rudolf Seifert.
Město se podle Seiferta snažilo přesvědčit krajskou policii, aby s veřejností lépe komunikovala. „Že má být centrum zřízeno, jsme se dozvěděli asi čtyři dny předem,“ uvedl. V poslední době se však komunikace policie dle starosty zlepšila. „Máme nyní i nějaké statistické údaje o tom, že žádný z migrantů (…) nemá evidovaný ani přestupek, ani žádný trestný čin,“ dodal.
90' ČT24 – Kontrola hranic kvůli nelegální migraci (zdroj: ČT24)
Geograf: S nelegální migrací neumíme bojovat
Důvodem, proč je migrace takovým tématem, je podle geografa Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Dušana Drbohlava to, že nelegální migrace je něco, co není pod kontrolou. „A člověk a státy mají rádi věci pod kontrolou,“ řekl v Horizontu ČT24.
Podotkl také, že s nelegální migrací země neumí bojovat. Problém vidí i v tom, že uvnitř systému je poptávka. „Poptávka nám činí to, že nemůžeme ten boj úspěšně vyhrát. Zaměstnavatelé využívají levnou pracovní sílu, kterou získávají pomocí neoprávněně působících migrantů,“ vysvětlil.
V tom, že je Evropa odmítavá k uprchlíkům z Blízkého a Středního východu nebo Afriky, zatímco po vypuknutí ruské války přijala osm milionů ukrajinských běženců, podle něj hraje roli kulturní blízkost Ukrajiny. „Druhý faktor je, že na rozdíl od mnoha jiných případů zde je jednoznačně vidět důvod ochodu z mateřské země,“ dodal.
Rozhovor o migraci s geografem Dušanem Drbohlavem (zdroj: ČT24)
Kontroly na hranicích jsou nyní nezbytné, míní Pospíšil
„Pan ministr vnitra měl situaci řešit daleko dříve,“ myslí si místopředsedkyně poslaneckého klubu ANO Jana Mračková Vildumetzová. ANO k tomu podle ní vyzývalo již v jarních měsících. „Také je špatně, že to vláda nekomunikovala se slovenskou stranou“.
Kontroly na hranicích jsou podle europoslance Jiřího Pospíšila (TOP 09) v této situaci nezbytné. „Protože bohužel selhává vnější ochrana evropské hranice a nelegální migranti vstupují na území států EU,“ dodal. Státy, které se cítí nelegální migrací ohroženy, mají podle něj právo kontroly provádět.
„Opozice vždy kritizuje, že všechno je pozdě. Česká vláda je v Bruselu velmi pozitivně hodnocena za to, jak postupuje vůči migraci, uprchlíkům z Ukrajiny. (…) Včerejší jednání podle mého názoru bylo správné, jde o objektivní úspěch této vlády. To, že se Česko a Slovensko dohodlo takto rychle, a že se bude postupovat společně, je dobrým krokem,“ míní europoslanec.
Otázka nelegální migrace podle Mračkové Vildumetzové patří také na plénum Visegrádské čtyřky (V4). „Jsem přesvědčena o tom, že jednání V4 vůbec nefunguje, to je podle mého názoru velmi špatně, protože ona má velkou sílu,“ uvedla. „Od doby, co je nová vláda, V4 ještě nezasedala,“ dodala.
Události, komentáře: Pospíšil a Mračková Vildumetzová hovoří o hraničních kontrolách (zdroj: ČT24)