Nejvyšší soud USA nechal v platnosti Trumpovo nařízení umožňující snazší vracení migrantů

Nahrávám video
Události ČT: Nejvyšší soud USA nechal v platnosti nařízení o snazším vracení migrantů
Zdroj: ČT24

Americký nejvyšší soud ponechal v platnosti opatření o jednodušším vracení migrantů. Nařízení zavedl bývalý prezident Donald Trump, který ho hájil jako nástroj proti šíření covidu. Úřady dekret od března 2020 uplatnily zhruba u dvou a půl milionu případů. Republikáni rozhodnutí vítají, avšak Bidenova administrativa dál mluví o reformě migrační politiky.

Řada migrantů strávila další studenou noc v přístřešku v Juarezu u americko-mexických hranic čekáním na zprávu z Washingtonu, která jim mohla změnit život. Doufala v to i Norky Jamarová, která s rodinou utekla z Venezuely. „Po zprávách, které jsme teď dostali, se naše naděje trochu vytratila, ale spoléháme se na víru v Boha,“ říká.

Výrazně nižší šance na azyl migranty od další cesty neodrazuje. Plánují do USA zamířit nelegálně i přes větší nebezpečí. Na svou šanci jich jen v příhraničí podle CNN čeká přes dvacet tisíc. „Migranti se teď víc budou snažit přejít přes hory, průsmyky, zkrátka kudykoli budou mít šanci, že tam dorazí,“ míní ředitel organizace Naděje Elías Rodríguez.

Automaticky vracet příchozí bez možnosti požádat o ochranu umožnila Trumpova administrativa v roce 2020, oficiálně kvůli covidu. Platnost nařízení měla původně vypršet 21. prosince, teď ji nejvyšší soud hlasy pěti jeho členů proti čtyřem prodloužil – přinejmenším do doby, než skončí všechny spory o kontroverzní opatření u nižších instancí.

„Soud podle všeho nerozhodne až do června, do té doby se musíme nařízením řídit. Myslím ale, že už mělo být zrušené,“ podotkl americký prezident Joe Biden.

Podle lidskoprávních organizací opatření porušuje mezinárodní závazek pomoci všem, kteří prchají před pronásledováním. Republikáni, kteří ovládají většinu dotčených států, v něm naopak vidí ochranu před nezvladatelnou migrační vlnou. „Pokud ho demokraté zruší, na hranici bude přicházet patnáct tisíc lidí denně,“ varuje republikánská senátorka Marsha Blackburnová.

I přes přísnější pravidla je situace v amerických příhraničních městech kritická. Tlak migrantů se od léta zvyšuje, úřady ho nezvládají. Třeba texaské El Paso kvůli jejich přílivu týden před Vánoci vyhlásilo stav nouze. V celé zemi čeká na vyřízení žádosti o azyl přes jeden a půl milionu lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 9 hhodinami
Načítání...