Migranti strana 3 z 5

Italská policie zadržela čtyři Tunisany, kteří podle ní z lodí přepravujících migranty kradli motory, a ponechávali tato plavidla na moři napospas osudu, informoval o tom deník The Guardian. Podle policie je možné, že se jednalo o pašeráky lidí. Muži migranty obírali také o cennosti a peníze.

Velká Británie zaplatí denně šest milionů liber (160 milionů korun) za hotely, v kterých ubytovává žadatele o azyl. Ke konci loňského roku v zemi podle údajů ministerstva vnitra čekalo na vyřízení žádosti o azyl přes 166 tisíc lidí. Vláda plánuje, že část z nich přesune do plovoucích ubytoven. V britských přístavech však nakonec zakotvila pouze jedna, i když Londýn jich plánoval větší počet.

Předloňský výrok předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, že Piráti chtějí nastěhovat lidem do domácnosti migranty, bude řešit Nejvyšší soud. Bývalý premiér podal dovolání proti verdiktu odvolacího soudu, který mu nařídil příspěvek s výrokem smazat z twitterového účtu. České televizi to potvrdila Hana Černá z Krajského soudu v Praze, který žalobě Pirátů původně nevyhověl.

Přeživší po ztroskotání lodi u řeckého poloostrova Peloponés z minulého týdne mají omezený pohyb a přístup ke komunikaci, informuje deník El Pais, který přinesl i svědectví o tom, jak tito lidé nemohou opustit tábor, ve kterém se nacházejí, a mohou hovořit pouze se svou rodinou. Svědectví některých migrantů také zpochybňují oficiální verzi neštěstí, kterou dříve poskytla řecká pobřežní stráž. U břehů Peloponésu pokračuje sedmým dnem pátrání po obětech či možných přeživších. Před soudem v úterý stanulo devět Egypťanů podezřelých z pašeráctví, kteří byli podle AFP následně vzati do vazby.

Řecká policie zatkla ve čtvrtek večer devět Egypťanů, které viní z podílu na středečním potopení lodi s několika stovkami migrantů jihozápadně od řeckého pobřeží. Podle agentury AMNA jsou zadržení obviněni z pašeráctví a zločinného spiknutí. V oblasti, kde se přeplněná loď s migranty asi 75 kilometrů od přístavu Pylos v noci na středu potopila, i v pátek pokračovalo pátrání po možných přeživších. Neštěstí si zatím vyžádalo 78 obětí, 104 lidí se zachránilo, napsal deník Kathimerini.

Nejméně 79 lidí se utopilo, když ve vodách jihozápadně od poloostrova Peloponés ztroskotal rybářský člun převážející migranty. Informovala o tom agentura AFP, která se odvolává na řeckou pobřežní stráž. Té se z člunu, který se potopil v noci na středu, dosud podařilo zachránit 104 lidí. Člun podle odhadu řeckých úřadů převážel až sedm set padesát pasažérů, ale podle vlády přesný počet stále není možné určit.

K reformě unijních migračních pravidel, jak se na ní dohodli ve čtvrtek večer ministři vnitra zemí EU, se poslanci mimořádně sejdou ve středu odpoledne. Schůzi svolala z podnětu opozičního ANO šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Podání žádosti o mimořádné poslanecké jednání předtím oznámil předseda ANO Andrej Babiš, který dohodnutá migrační pravidla označil za nepochopitelnou věc.

Získat dobrovolníky pro boj na Ukrajině je pro ruskou armádu čím dál obtížnější. Kvůli rostoucím ztrátám, které podle odhadů Kyjeva přesáhly 180 tisíc mužů, Kreml potřebuje získat nové vojáky. Náboráři se proto zaměřují na migranty ze střední Asie, kteří do Ruska přijeli pracovat. Podle svědectví pro Rádio Svobodná Evropa, BBC nebo The Moscow Times čelí přistěhovalci tlaku, že pokud nepodepíšou vojenský kontrakt, budou deportováni nebo přijdou o ruský pas. Zvlášť zranitelnou skupinou jsou středoasijští migranti v ruských věznicích.

Po nehodě lodi u pobřeží Libye se nadále pohřešuje třicet lidí, sedmnáct se jich podařilo zachránit. Podle zahraničních agentur o tom v neděli večer informovala pobřežní stráž, která tak upřesnila dřívější informace médií a humanitárních organizací o „desítkách pohřešovaných“. Na palubě převržené lodi byli migranti mířící do Itálie, uvedly humanitární organizace. Jedna z nich, Alarm Phone, již v sobotu varovala, že lodi hrozí potopení a 47 uprchlíkům na palubě smrt. Záchranné práce pokračují i za pomoci letadel unijní agentury Frontex.

Nejméně 59 lidí zahynulo po rozlomení lodi převážející migranty ve Středozemním moři. Podle prvních informací záchranářů přetížené plavidlo neodolalo rozbouřenému moři. Neštěstí se stalo u břehů Kalábrie u obce Steccato jižně od města Crotone, podle italských médií se loď pokoušela přistát.

V odstaveném kamionu nedaleko bulharské metropole Sofie nalezla policie osmnáct mrtvých migrantů, mezi nimiž bylo i dítě. Dalších 34 běženců včetně pěti dětí bylo převezeno do nemocnice. S odvoláním na vyjádření bulharských představitelů o tom informovala agentura Reuters. Vozidlo naložené dřevem převáželo podle prvních informací 52 lidí původem z Afghánistánu, uvedl podle bulharského serveru 24 časa šéf bulharské národní vyšetřovací služby Borislav Sarafov. Bulharské úřady podle něj v souvislosti s tragédií zadržely tři osoby.

Jde o správný a taktický krok, řekl v pořadu Události, komentáře ke zmírnění kontrol na hranicích se Slovenskem ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s tím, že pokud by čísla na jaře znovu rostla, nebyl by problém kontroly znovu zavést. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Martina Exnera (STAN) je potřeba zaměřit se i na ochranu vnějších hranic Schengenu, s tím souhlasí i další místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Jiří Mašek (ANO), který podotkl, že je potřeba jednat i s Tureckem.

Cizinecká policie loni v Česku přistihla 29 235 cizinců, kteří byli v zemi nelegálně. Oproti předchozímu roku to bylo o osmnáct tisíc více. Při shrnutí loňské činnosti cizinecké policie to oznámili její ředitel Milan Majer a policejní prezident Martin Vondráček. Většina ze zadržených Českem pouze procházela a mířila do jiné země. Policie kromě samotných migrantů loni zadržela také 277 převaděčů.

Itálie se snaží omezit počet přijímaných běženců – koncem roku proto zavedla přísnější opatření pro záchranné lodě neziskových organizací. Její snaha o urychlenou změnu evropské migrační politiky však v Bruselu narazila. Předsedající Švédsko oznámilo, že nová pravidla se podaří dohodnout nejdřív za rok. K břehům Apeninského poloostrova nyní připlula první letošní loď se zachráněnými migranty.

Americký nejvyšší soud ponechal v platnosti opatření o jednodušším vracení migrantů. Nařízení zavedl bývalý prezident Donald Trump, který ho hájil jako nástroj proti šíření covidu. Úřady dekret od března 2020 uplatnily zhruba u dvou a půl milionu případů. Republikáni rozhodnutí vítají, avšak Bidenova administrativa dál mluví o reformě migrační politiky.

Milionům Američanů komplikuje vánoční cestovní plány špatné počasí. Na většině území Spojených států panují tuhé mrazy, místy je i 38 stupňů Celsia pod nulou. Na středozápadě navíc vzniká masivní zimní bouře, píše agentura Reuters. Kvůli počasí byly zrušeny tisíce letů, úřady varují občany, aby situaci nepodcenili. Zlepšení by mohlo přijít už o víkendu.

Kontroly na česko-slovenských hranicích zavedené kvůli zvýšenému počtu migrantů se prodlouží o třicet dnů, budou tak pokračovat zatím do 25. ledna. Zároveň se kontroly zmírní, budou jen namátkové. O úpravě režimu na hranicích informoval po jednání vlády ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle dva týdny starého rozhodnutí kabinetu měly kontroly skončit 26. prosince. Zavedeny byly v září, podle Rakušana přinesly snížení toku migrantů. O svátcích bude na hranicích sloužit také méně celníků a vojáků, rozhodla vláda.

Kontroly na českých hranicích se Slovenskem budou pokračovat dalších čtrnáct dní, rozhodla ve středu vláda na návrh ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Bez prodloužení by skončily 12. prosince. Česko obnovilo kontroly kvůli migrantům přicházejícím do EU takzvanou západobalkánskou cestou v závěru září. Slovenské ministerstvo vnitra uvítalo, že ČR prodloužila kontroly jen o čtrnáct, nikoliv o třicet dnů.

Evropská komise přijde s akčním plánem, který pomůže řešit problémy spojené s rostoucím počtem migrantů mířících do Evropy přes západní Balkán. V pátek to řekla eurokomisařka Ylva Johanssonová, která se účastnila mimořádného jednání ministrů vnitra zemí Evropské unie. Podle ní lze efektivněji bránit příchodům migrantů bez nároku na azyl. Český ministr Vít Rakušan (STAN) prohlásil, že se musí EU zabývat novou migrační vlnou ve všech regionech a nikoli jen v centrálním Středomoří, na které se soustředila pozornost v minulých dnech.

České předsednictví chce řešit migraci jako problém, který se týká celé Evropy, všech zemí Evropské unie. Na tiskové konferenci po jednání se svými protějšky ze Slovenska, Maďarska a Rakouska to ve čtvrtek řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Kontroly na česko-slovenských hranicích budou zřejmě pokračovat i po 12. prosinci, do kdy jsou zatím schváleny. Naznačil to ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ve čtvrtek v Událostech, komentářích. Podle premiérů obou zemí je potřeba posílit spolupráci policistů, aby se kontroly zrychlily. Petr Fiala (ODS) a Eduard Heger ale považují za zásadní pro vyřešení situace s množstvím nelegálních migrantů procházejících oběma státy, aby členské státy EU pomohly s ostrahou vnější schengenské hranice. Česko podle Fialy bude posílení dohledu na hranici prosazovat v rámci předsednictví EU, samo také pošle na jaře na maďarsko-srbské pomezí více policistů.

Rakouská vláda prodlouží kontroly na hranicích se Slovenskem nejméně do 12. prosince. S Maďarskem a Slovinskem zůstanou v platnosti přinejmenším do poloviny května. Sdělil to ministr vnitra Gerhard Karner, podle nějž je opatření nutné pro boj proti převaděčům. Rakouské ministerstvo v odůvodnění svého rozhodnutí zmínilo, že kontroly na hranicích se Slovenskem prodloužilo kvůli zvýšené migraci také Česko. Ve čtvrtek v Praze o migraci jednaly vládní špičky Česka a Slovenska.

Zástupci Česka a Slovenska se dohodli na výraznější policejní spolupráci u hranic, řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Předmětem dohody byla readmisní smlouva, detaily dohody v pátek přiblíží premiéři obou zemí. Česká opatření na hranicích předtím kritizoval slovenský policejní prezident Štefan Hamran jako neúčinná, migranti vrácení z Česka už na Slovensku podle něj nejsou. Hamran také řekl, že Česko vrátilo na Slovensko 2,8 tisíce migrantů, kteří se ale následně do Česka zřejmě stejně dostali. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) jsou ale kontroly na hranicích dál nutné. Praha je zavedla na konci září kvůli stoupajícímu počtu běženců.

Slovensko nasadí kvůli ilegální migraci armádu. Vláda schválila vyčlenění desítek vojáků, kteří budou střežit hranice. Počty zachycených lidí, převážně Syřanů, v posledních dnech rostou. I proto vznikají další místa k jejich dočasnému ubytování.