Vít Rakušan strana 4 z 5

Češi žijící v cizině budou moci volit národní i evropské poslance nebo prezidenta korespondenčně. Senát tuto volební úpravu podle očekávání schválil. Pro úpravu hlasovalo v závěru jednacího dne 56 ze 68 členů horní parlamentní komory. Ta schválila i další novely. Zabývala se také problémy s digitálním stavebním řízením, kde ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) obhajoval zavádění nového systému.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) znovu slíbil, že se pokusí od října vyjednat zvýšení platů policistů, hasičů nebo pracovníků vězeňské služby o deset procent. Využít k tomu chce úterní neformální jednání ministrů o rozpočtu a středeční zasedání vlády. Zatím ale pro svůj záměr nemá podporu v koalici. Kvůli platům se v pondělí sešli s ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) zástupci Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče. Dohodu ale schůzka nepřinesla.

Většina ministerstev podpořila plán resortu práce na zářijové zvýšení platů části státních zaměstnanců o deset procent, zjistila ČT ze zaslaných připomínek. V nich zároveň úřady ministra práce Mariana Jurečku (KDU-ČSL) upozorňují, že vláda zatím nenašla na růst výdělků kuchařek, školníků nebo úředníků potřebné miliardy. Ve hře jsou stále dvě varianty – růst tarifů o deset, nebo o sedm procent. Jednohlasně se ale zatím kabinet neshoduje ani na jedné, proti oběma je resort financí. Zvýšení platů vybraným profesím o desetinu schvalují hlavně ministři z KDU-ČSL, Starostové a Piráti.

Hnutí STAN a jeho předseda Vít Rakušan odstraní z internetu příspěvky, které vyvolávaly dojem, že je odposlouchávala společnost Agrofert. O smírném vyřešení sporu informovaly Agrofert a STAN ve společném prohlášení. Výroky se podle jejich vyjádření ukázaly jako nepodložené. Rakušan společnost ze svěřenských fondů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) zmínil v souvislosti s kauzou týkající se šifrovaných telefonů. Agrofert na něj a na hnutí podal žalobu, kterou se zabýval Městský soud v Praze.

Rozdíl mezi přáním ministrů, kolik peněz by chtěli dostat v příštím roce ze státního rozpočtu, a tím, kolik jim ve svém prvním návrhu nabízí ministerstvo financí, je značný. Například ministr vnitra by dostal dvacetkrát méně, než požaduje. Někteří pak mohou obdržet ještě méně než letos. Jistotu splněných základních požadavků má jen ministryně obrany.

Vláda nakonec v letošním roce nezvýší platy policistů, hasičů a příslušníků vězeňské služby. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) přitom v lednu sliboval, že od října plánuje růst jejich výdělků o deset procent. Pro svůj plán však nakonec nevyjednal u koaličních partnerů podporu. Šéf resortu práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) pro ČT uvedl, že kabinet přidá bezpečnostním sborům nejdříve od 1. ledna příštího roku.

Lukáš Vlček by byl skvělým ministrem, řekl České televizi šéf hnutí STAN a vicepremiér Vít Rakušan. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) je vládním kandidátem na příštího českého eurokomisaře a v případě jeho náhrady by Rakušan volil právě prvního místopředsedu Starostů, poslance Vlčka.

Rusko v první polovině letošního roku proti České republice podnikalo širokou škálu hybridních operací. Cílem jeho propagandy je oslabovat důvěru ve stát a vyvolat v lidech pocit, že je tamější režim zdravou alternativou. Vyplývá to ze zprávy o extremismu za první pololetí letošního roku, kterou zveřejnilo ministerstvo vnitra. Česká extremistická a xenofobně populistická scéna se podle resortu výrazně proměnila a ruské bezpečnostní složky v Česku získaly solidní a snadno ovlivnitelnou základnu pro šíření svého vlivu.

Vláda na středečním jednání navýšila rozpočet ministerstva vnitra o 1,95 miliardy korun. Podle šéfa resortu Víta Rakušana (STAN) to pomůže zajistit bezproblémové fungování policie a hasičů. Kabinet také schválil zákaz prodeje pyrotechniky na tržištích či program pro investice obcí a krajů do nájemních bytů. Vláda mimo jiné podpořila novelu, která má zajistit, aby nejvýznamnější vojenské objekty byly v budoucnu pouze ve vlastnictví státu. Zasedání se zúčastnil i prezident Petr Pavel, který byl přítomen projednávání zprávy o zajišťování obrany.

Vládu tento týden čeká poslední jednání před letní pauzou. Pak se kabinet sejde až ve druhé polovině srpna. Koalice má přitom ještě do konce roku řadu plánů, chce dokončit projednávání důchodové reformy nebo prosadit změnu systému dávek. Za prioritu považuje také dojednání korespondenční volby. Zatímco o penzijním systému už jedná sněmovna, sjednocení dávek teprve čeká na debatu uvnitř kabinetu. Na řadě změn se vláda neshodne s opozicí, což může jejich prosazování výrazně prodloužit.

Odstoupení amerického prezidenta Joea Bidena z kandidatury na znovuzvolení prezidentem Spojených států je rozhodnutí státníka, jenž desítky let sloužil svojí zemi, napsal premiér Petr Fiala (ODS) na síti X. Jde podle něj o odpovědný a osobně jistě nelehký krok.

Europoslanci na plenárním zasedání ve Štrasburku ve čtvrtek v tajné volbě rozhodli, že předsedkyní Evropské komise bude na dalších pět let opět Ursula von der Leyenová. Získala 401 hlasů. Evropský parlament má 720 členů, ke znovuzvolení tak potřebovala nejméně 361 hlasů. Proti setrvání von der Leyenové ve funkci se vyslovilo 284 europoslanců, patnáct se jich zdrželo hlasování. Sedm hlasů bylo neplatných.

Vládní koalice není jednotná v názoru na rychlost snižování schodku státního rozpočtu v příštím roce. Zatímco ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) prosazuje deficit 235 miliard, šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová požaduje snížení pod 200 miliard korun. Naopak prioritou hnutí STAN či Pirátů není výrazné snižování deficitu, ale zvýšení výdajů do školství, vnitřní bezpečnosti nebo na podporu bydlení.

Sobotní střelba na mítinku republikánského prezidentského kandidáta Donalda Trumpa vyvolala mezi politiky zděšení a striktní odsouzení. Napříč názorovým spektrem se shodují, že politické násilí nesmí mít ve společnosti místo. Taky řada světových státníků střelbu na Trumpa odsoudila.

Neziskové organizace varují před dopady změn, které nastanou od září – po ukončení bezplatného ubytování pro ukrajinské uprchlíky. Nejvíc v ohrožení jsou podle nich ti zranitelní, třeba senioři. Těch je v Česku zhruba 14 tisíc.

Česko má přes 4700 obcí, kde žije méně než tisíc osob. Národní ekonomická rada vlády (NERV) v rámci opatření pro udržitelný růst navrhovala slučování, argumentovala neefektivností systému a srovnáním průměru velikosti obcí s ostatními zeměmi EU, podle kterého vyšlo Česko na posledním místě. O slučování ale obvykle nestojí starostové obcí, chtějí si udržet svou samosprávu.

Ještě během letních prázdnin má vláda vybrat kandidáta na eurokomisaře. Mezi nominacemi je i ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN). Pokud by se kabinet na jeho jméně shodl, bude za něj muset hledat náhradu do čela resortu. Opozice však tvrdí, že výměna ministra může přinést problémy. Zatím poslední změnou ve vládě je jmenování Marka Ženíška (TOP 09) do funkce ministra pro vědu, výzkum a inovace, kde nahradil Helenu Langšádlovou (TOP 09).

Ministerstvo vnitra dál trvá na spojení hnutí SPD s xenofobií a předsudečnou nenávistí. Proti dubnovému rozsudku, který mu nařídil se omluvit, podalo odvolání, potvrdil ČT mluvčí resortu Ondřej Krátoška s tím, že soud chybně zhodnotil důkazy. Spor se týká zprávy o projevech extremismu za druhé pololetí roku 2020, ve které ministerstvo označilo SPD za xenofobně zaměřenou populistickou skupinu. Podle soudu resort svoje tvrzení nepodložil, stejně argumentovalo i samotné hnutí.

Česká vláda chystá průzkumnou misi v Sýrii. Má vytipovat možné bezpečné zóny v oblastech ovládaných vládou Bašára Asada, do nichž by se mohli vracet běženci. S iniciativou přišel Kypr a podporuje ji celkem sedm členských států Evropské unie. Podle kritiků není pro navrátilce ve válkou rozvrácené Sýrii bezpečno nikde.

V bezpečnostních sborech panuje nejistota – policistům a hasičům stále chybí na provoz zhruba dvě miliardy korun. Zatím se shodují v tom, že přes léto vydrží. Pak ale můžou přijít problémy. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) to odmítá. Věří, že do srpna ve vládě dohodne peníze na dorovnání rozpočtů. Od července se policistům vrací příspěvek na stravu.

Sněmovna vytvořila vyšetřovací komisi, která by měla objasnit tragickou střelbu na Filozofické fakultě UK. Návrh opozičního ANO podpořila i koalice, která dříve považovala ustavení komise za nadbytečné s ohledem na závěry policejní kontroly. Pro vznik komise, která by na svou činnost měla mít půl roku, hlasovalo 132 ze 141 přítomných poslanců, nikdo nebyl proti.

Úřad slovenské vlády vyjádřil znepokojení nad tím, že výroky schvalující květnový atentát na slovenského premiéra Roberta Fica považuje česká policie za projev svobody slova. Českou policii kritizoval za nestíhání autora zmíněných výroků zveřejněných na sociální síti i poslanecký klub Ficovy strany Smer. Slovenský prezident Peter Pellegrini reakci politiků chápe. České policejní prezidium už v reakci na zmíněná vyjádření sdělilo, že policie je vázána příslušnými právními předpisy.

Sněmovna podpořila vládní novelu o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou agresí. Ti z nich, kteří by se rozhodli v Česku usadit a ochranu nepotřebují, by mohli nově využít možnosti zvláštního dlouhodobého pobytu. Poslanci také v prvním kole schválili novelu zákona o majetku České republiky, která by mohla zjednodušit převádění nepotřebných státních nemovitostí na obce a kraje, pokud o ně projeví zájem. Samosprávy by pak mohly převádět na stát nemovitosti, pro něž nemají využití.

Dobrovolnictví se v Česku věnuje 1,66 milionu lidí nad 15 let. V průměru odpracoval každý zdarma skoro dvě a půl hodiny týdně, zjistil Český statistický úřad. Za rok tak odvedli práci za víc než 47 miliard korun. Ministerstvo vnitra podle Víta Rakušana (STAN) připravuje koncepci na podporu dobrovolnictví s opatřeními do roku 2030.