Dlouhodobě nepřístupná Invalidovna v Praze se v úterý otevřela veřejnosti. O bývalou ubytovnu pro válečné vysloužilce v dražbách nikdo neměl zájem a léta chátrala, loni ji proto od státu převzal Národní památkový ústav. Část barokní stavby z 18. století teď památkáři na půl roku půjčili neziskové organizaci Iniciativa pro Invalidovnu, která tam bude pořádat hudební, divadelní a taneční představení, přednášky nebo besedy.
Zájemci se teď kdykoli během dne dostanou do západního křídla a přilehlé zahrady. „Podpořili nás někteří umělci z výtvarných oborů, potom také tanečníci a hudebníci,“ uvedla při otevření areálu šéfka Iniciativy pro Invalidovnu Lída Vacková.
Uvnitř začala fungovat kavárna a venku se počítá s komunitní zahradou a programem pro děti. Organizace má část areálu zapůjčenou na půl roku.
Oproti plánům stojí jen jedna devítina Invalidovny
Samotná budova Invalidovny vznikla v letech 1731 až 1737 podle projektu významného architekta českého baroka Kiliána Ignáce Dientzenhofera, šlo o útulek pro válečné vysloužilce a jejich rodiny. Oproti plánu byla postavena pouze z jedné devítiny. „V původním plánu měl být v centru kostel, který se na konec nepostavil, a proto vznikla kaple,“ říká Martina Soušková z Národního památkového ústavu.
V každém pokoji bylo 17 dvojitých lůžek a tři jednoduchá. Postranní galeriové byty byly určeny pro poddůstojníky a invalidy ženaté. Poslední tam zemřel v roce 1956. Pak v budově sídlil Vojenský ústřední archiv, od té doby budova chátrala. „Nejvíce poškozená byla Invalidovna při povodni v roce 2002, kdy hladina vody dosahovala zhruba do výšky tří metrů,“ popisuje Soušková.
Objekt se v roce 2017 se stal národní kulturní památkou. Stát se pokoušel areál prodat v dražbě přibližně za 640 milionů korun, ale neúspěšně. Loni v květnu ho proto převzal Národní památkový ústav.
V objektu chce ústav zřídit informační centrum a kavárnu, další prostory by měly sloužit kancelářím ústavu, odborům ministerstva kultury, vzdělávacím aktivitám i komunitnímu životu. Rekonstrukce areálu má stát 1,3 miliardy korun a dokončena by měla být v roce 2024 nebo o rok později.
- Invalidovna byla postavena v letech 1731 až 1737 jako útulek pro válečné vysloužilce. Vzorem stavitelům byla podobná budova v Paříži. Plány na výstavbu vypracoval slavný barokní stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer v roce 1730, jenže pro nedostatek peněz se podařila postavit pouze jedna devítina areálu. K ubytování válečných invalidů budova sloužila následující dvě století.
- V posledních desetiletích barokní budova patřila armádě, své archivy v ní měly Vojenský historický ústav a Národní technické muzeum. Po poničení povodní a po přestěhování archivů armáda objekt označila za nepotřebný. Zájem o ni neprojevil ani jiný resort. Budova proto skončila u Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
- V roce 2016 chtěl stát budovu prodat v dražbě, minimální cena byla 638 milionů korun. Žádný zájemce se ale nepřihlásil. Poté o Invalidovnu projevil zájem Národní památkový ústav, převod byl potvrzen až loni. V roce 2017 se objekt stal národní kulturní památkou. Rekonstrukce má stát zhruba jednu miliardu korun.
- Areál Invalidovny zahrnuje zastavěnou plochu a nádvoří o výměře přes 12 tisíc metrů čtverečních a zahrady, které mají rozlohu téměř 10 tisíc metrů čtverečních. Areál je oblíbený mezi filmaři, natáčely se tam například scény z Amadea Miloše Formana.
