Ministerstvo kultury strana 2 z 5

Pražský magistrát, dopravní podnik a Správa železnic ve společném prohlášení tvrdí, že zápis nové odbavovací haly hlavního nádraží v Praze do katalogu kulturních památek Národního památkového ústavu (NPÚ) je založen na neplatném odůvodnění a nemá právní základ. Jednání památkářů považují za nestandardní a budící dojem účelovosti. Reagovali tak na středeční vyjádření ministerstva kultury, že odbavovací hala, která by podle tento týden zveřejněného architektonického návrhu měla být částečně zbourána, je kulturní památkou.

Česká republika pomůže Ukrajině se zachováním tištěného kulturního dědictví. Prostřednictvím Národní knihovny poskytne ukrajinským knihovnám dvě mobilní pracoviště. První z nich vyjde na deset milionů korun, peníze na druhé chce knihovna získat ve veřejné sbírce. Projekt Archa je součástí programu Podpora ukrajinské kultury. Ruská armáda už na Ukrajině zničila stovky kulturních objektů.

Herec spojený zejména s československou novou vlnou Vladimír Pucholt, dramatik a režisér Arnošt Goldflam, muzikolog Jaroslav Mihule, výtvarnice Alena Kučerová, architekt Jan Línek a francouzský režisér, dokumentarista a producent Artemio Benki, který žil a pracoval v Praze – to jsou jména laureátů Ceny ministerstva kultury roku 2023, které byly předány 19. října. Udělena byla také Státní cena za literaturu spisovateli Jiřímu Kratochvilovi a překladatelce Jarce Vrbové.

Miliardy určené na záchranu a obnovu kulturních památek rozděloval stát podle Nejvyššího kontrolního úřadu, aniž měl představu, co konkrétně by měly tyto peníze změnit. Úřad se zaměřil na 2,6 miliardy korun, které rozdělilo ministerstvo kultury v letech 2019 až 2022. Poukázal na to, že podobně kritizoval resort již při minulé kontrole v roce 2017. Ministerstvo uvedlo, že se zjištěnými nedostatky bude zabývat, některé závěry kontroly však rozporovalo. Zmínilo také, že má koncepční dokument o podpoře kulturních památek.

Zámek Zelená Hora u Nepomuku na Plzeňsku, známý díky románu a filmu Černí baroni, čeká rekonstrukce. Památka, kostel, kaple a hospodářský dvůr by měly po postupné obnově za stovky milionů korun vypovídat o historii místa i státu a o komunistické totalitě. Součástí opravených tras by měly být výstavy o Rukopisu zelenohorském nebo o perzekuci kněžích. Zámek patří obci Klášter, sama ze svého rozpočtu na obnovu ale nemá peníze. Pomoct by tak kromě Plzeňského kraje měly i evropské fondy. A také veřejná sbírka a speciální koncert.

Ministerstvo kultury stavbu Vědecké knihovny v Ostravě, takzvané Černé kostky, finančně nepodpoří. Původní příslib byl přitom 800 milionů korun. Chybějící peníze kraj zafinancuje ze svého rozpočtu, s pracemi by se mohlo začít příští rok na jaře. Rozpočet na stavbu Černé kostky je přes 2,5 miliardy korun.

Do připravovaného Státního fondu audiovize budou přispívat dvěma procenty z příjmů všechny platformy, které se na šíření obsahu v Česku podílí. Nově se to bude týkat i zahraničních videoték (VOD firem), jako je například Netflix. Dohodli se na tom na nedělním jednání představitelé platforem, producentů a ministerstva kultury za přítomnosti premiéra české vlády Petra Fialy (ODS).

Evropským hlavním městem kultury za Českou republiku budou v roce 2028 České Budějovice, ve finále národního výběru porazily Broumov. Informovali o tom zástupci ministerstva kultury a výběrového panelu. Tituly od roku 1985 propůjčuje Evropská unie s cílem zdůraznit bohatství a rozmanitost evropských zemí a podpořit rozvoj kultury v daném městě.

Ministerstvo kultury připravilo návrh zákona o veřejných kulturních institucích, které budou alternativou ke stávajícím příspěvkovým organizacím. Návrh by měl umožnit víceleté plánování a vícezdrojové financování a také pružnější hospodaření. Cílem normy je větší stabilita kulturních institucí. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) informoval, že jeho resort návrh zákona předloží v polovině letošního roku do připomínkového řízení vládě. Nabýt účinnosti by měl k 1. červenci 2024.

Obraz Oskara Kokoschky Žena a otrok, který v neděli nabídla v aukci galerie Adolf Loos v Praze, je na seznamu odcizených děl. Uvedla to kurátorka sbírek Židovského muzea v Praze Michaela Sidenberg. Podle galerie jsou ale všechny nároky dědiců vypořádané.

Část věřících pravoslavné církve v Česku kritizuje arcibiskupa kvůli personálním změnám. V podnětu ministerstvu kultury chtějí zvrátit výměnu v čele největšího českého pravoslavného kláštera v Loděnici. Kritikům vadí, že vedení církve dosadilo do funkce duchovní s vazbami na kontroverzní podnikatele z Ruska.

Vedení pravoslavné církve v Česku zbavilo funkce představenou monastýru v Loděnici původem z Ukrajiny. Na její místo byla jmenována zástupkyně proruské pravoslavné církve z Karlových Varů. Ta má podle zjištění České televize vazby na kontroverzní podnikatele z Ruska. Tento krok tak vyvolal ostrou kritiku části duchovních a věřících.

Ministerstvo kultury schválilo vznik nové památkové zóny v Brně. Podle informací České televize resort dokumenty v pátek zveřejní na úřední desce. Památková zóna by měla částečně vyřešit problém takzvaných pozdě zapsaných památek, které kvůli dávné chybě úředníků přišly o ochranu. Novou památkovou zónu bude mít také Znojmo.

Idea národního zvukového archivu se vrací už téměř sto let, přesto stále neexistuje. Nahrávky jsou roztroušeny po různých institucích, částečně i soukromých firmách. Chybí ale systematický přehled a koordinovaná spolupráce, které by napomohly nejen evidenci nosičů, ale i jejich potřebné digitalizaci. Čím déle se národní zvukový archiv bude odkládat, tím více riskujeme ztrátu části národní historie a kultury, obává se muzikoložka Iva Horová.

Z Národního plánu obnovy, v němž je na financování kulturních projektů vyhrazeno v celkovém objemu necelých pět a půl miliardy korun, získá podporu i literární tvorba. První výzva už byla ukončena, mezi literáty vyvolala kritiku.

Ruští okupanti podle informací ukrajinských úřadů poškodili nebo zcela zničili více než šest set ukrajinských kulturních památek a dalších cenností. Ministerstvo kultury proto založilo web, kde o nich lidé sbírají důkazy a zároveň nahlašují válečné zločiny. V rozhovoru pro ČT s Vitalijí Tokarčukovou to uvedl šéf resortu Oleksandr Tkačenko.

Obří rypadlo, které stojí na okraji hnědouhelného dolu ČSA na Mostecku, nebude technickou památkou. Čeká ho tedy likvidace, byť je jediné svého druhu na světě. Ministerstvo kultury ale zápis zastavilo, protože unikátní stroj není možné dostat z dolu pryč. Úřad považuje za důležitější jeho zdárnou rekultivaci. Na jaře si ho budou moci naposledy prohlédnout turisté.

Před třinácti lety se pražská Bertramka vrátila do rukou Mozartovy obce. Slavnou vilu, kde Wolfgang Amadeus Mozart psal operu Don Giovanni, zabavili komunisté v osmdesátých letech. Bohužel teď je zřejmé, že magické místo na pražském Smíchově po změně vlastníka neprospívá. Zahrada pustne a často v ní sídlí narkomani. Turisté a Pražané většinou narazí na uzamčenou bránu. Vila je po většinu času pro veřejnost uzavřená a je v žalostném stavu, přestože jde od roku 2019 o národní kulturní památku. Tématu se v pořadu Reportéři ČT věnoval David Vondráček.

Prostřednictvím Národního plánu obnovy (NPO) může do roku 2025 český kulturní a kreativní sektor získat 5,45 miliardy korun. Ministerstvo kultury vypsalo osm výzev, na jejich základě lze v programu Rozvoj kulturního a kreativního sektoru požádat o dotaci na konkrétní projekt. Dotaci díky uzavřeným výzvám zatím dostaly Národní galerie Praha, Goethův institut a Produkční skupina Art Gate.

Ministerstvo kultury by mělo v příštím roce hospodařit s rozpočtem 18,498 miliardy korun. Oproti letošnímu rozpočtu jde o navýšení o 21 procent, tedy o 3,3 miliardy korun a o nejvyšší částku, jakou dosud měl resort k dispozici. Suma zahrnuje také výdaje státu na církve. Návrh státního rozpočtu na příští rok v pondělí schválila vláda.

Se začátkem topné sezony začaly úřady zavádět úsporná energetická opatření. Vycházejí i z manuálu, který v létě schválila vládě. Zaměřují se hlavně na vytápění nebo svícení. Zároveň chtějí ministerstva více izolovat dveře nebo okna. Počítají s tím, že by mohla ušetřit i víc než dvacet procent ceny plynu nebo elektřiny.

Sbírky tuzemských veřejných galerií se každoročně rozrůstají o tisícovky nových výtvarných děl. Na jejich koupi přispívá ministerstvo kultury, od roku 2017 mimo jiné prostřednictvím takzvaného akvizičního fondu. Ten teď ale je novým žádostem uzavřen. Důvodem jsou státní úspory.

Třebechovický mlýn s konečnou platností nebude kulturní památkou. Rozhodnutím ministra kultury Martina Baxy (ODS) skončil spor, který trval šest let. Vedení města Třebechovice krok ministerstva vítá, protože chce nevyužitou a chátrající stavbu prodat investorovi. Zájemce podle starosty Třebechovic pod Orebem Romana Drašnara (nestraník) plánuje objekt přebudovat na byty.

V Česku stále chybí komplexní systém ochrany takzvaných měkkých cílů před teroristickými útoky. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který zjišťoval, jak ministerstva vnitra, kultury a zdravotnictví rozdělovala v letech 2016 až 2021 peníze na systém ochrany měkkých cílů, tedy například škol, nemocnic nebo kulturních zařízení před teroristickými a dalšími útoky. Resort vnitra se ohradil, že kontrola byla zaměřena na podporu zvýšení odolnosti měkkých cílů, nikoliv na celý systém. Ministerstvo kultury zase podotklo, že postupovalo v souladu s pokyny vnitra.