Ministerstvo kultury strana 2 z 5

Zástupci profesních a odborových svazů kultury sdružených v Českomoravské konfederaci odborových svazů (ČMKOS) si stěžují, že vláda a ministr kultury Martin Baxa (ODS) neřeší problémy v kultuře. Přes příslib vlády přibližovat se k jednomu procentu výdajů státního rozpočtu na kulturu se její podfinancování stále prohlubuje. Podle odborů dochází k propouštění zaměstnanců a k propadu reálných platů. Ministerstvo se diskusi o úpravách odměňování v kultuře podle mluvčí Jany Malíkové nebrání, nicméně vše bude souviset se stavem veřejných financí.

Ukradených památek – soch, obrazů, šperků nebo vybavení kostelů – je od 90. let tisíce a nedaří se je vypátrat. Mnoho z nich se přitom objevuje v nabídkách na černém trhu. Ministerstvo kultury, Národní památkový ústav a zástupci policie ve čtvrtek podepsali dohodu, která má za cíl zrychlit a zjednodušit proces navracení nezákonně vyvezených kulturních statků. Dohoda usnadní boj právě proti nelegálnímu obchodování s kulturním dědictvím a navazuje na již využívaný model jeho ochrany, informoval ministr kultury Martin Baxa (ODS).

Česká republika má od nynějška další zápis na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO, uspěla s nominací ruční výroby skla, na které se podílelo dalších pět evropských zemí. Návrh schválil mezivládní výbor organizace na svém zasedání v Botswaně. Česko má nyní na seznamu UNESCO dohromady devět tradic, zvyků a řemeslných technik. Jako první byl před osmnácti lety zapsán slovácký tanec verbuňk, naposledy loni vorařství.

Vláda schválila na výjezdním zasedání v Bučovicích prohlášení čtrnácti historických radnic, pomníku krále Jiřího z Poděbrad v Poděbradech, hradu a zámku Poběžovice a dvou historických tramvají za národní kulturní památky. Jako takové jsou definovány památky, které jsou nejvýznamnější součástí kulturního bohatství národa.

Národní památkový ústav (NPÚ) odmítl, že by zapsal novou odbavovací halu pražského hlavního nádraží do katalogu kulturních památek účelově v souvislosti s návrhem úprav nádraží, který počítá s bouráním její velké části. Ústav to uvedl v reakci na společné vyjádření hlavního města, Správy železnic (SŽ) a pražského dopravního podniku (DPP). Úprava v katalogu se podle NPÚ uskutečnila na pokyn ministerstva kultury, podle kterého je hala památkově chráněna spolu s Fantovou budovou.

Pražský magistrát, dopravní podnik a Správa železnic ve společném prohlášení tvrdí, že zápis nové odbavovací haly hlavního nádraží v Praze do katalogu kulturních památek Národního památkového ústavu (NPÚ) je založen na neplatném odůvodnění a nemá právní základ. Jednání památkářů považují za nestandardní a budící dojem účelovosti. Reagovali tak na středeční vyjádření ministerstva kultury, že odbavovací hala, která by podle tento týden zveřejněného architektonického návrhu měla být částečně zbourána, je kulturní památkou.

Česká republika pomůže Ukrajině se zachováním tištěného kulturního dědictví. Prostřednictvím Národní knihovny poskytne ukrajinským knihovnám dvě mobilní pracoviště. První z nich vyjde na deset milionů korun, peníze na druhé chce knihovna získat ve veřejné sbírce. Projekt Archa je součástí programu Podpora ukrajinské kultury. Ruská armáda už na Ukrajině zničila stovky kulturních objektů.

Herec spojený zejména s československou novou vlnou Vladimír Pucholt, dramatik a režisér Arnošt Goldflam, muzikolog Jaroslav Mihule, výtvarnice Alena Kučerová, architekt Jan Línek a francouzský režisér, dokumentarista a producent Artemio Benki, který žil a pracoval v Praze – to jsou jména laureátů Ceny ministerstva kultury roku 2023, které byly předány 19. října. Udělena byla také Státní cena za literaturu spisovateli Jiřímu Kratochvilovi a překladatelce Jarce Vrbové.

Miliardy určené na záchranu a obnovu kulturních památek rozděloval stát podle Nejvyššího kontrolního úřadu, aniž měl představu, co konkrétně by měly tyto peníze změnit. Úřad se zaměřil na 2,6 miliardy korun, které rozdělilo ministerstvo kultury v letech 2019 až 2022. Poukázal na to, že podobně kritizoval resort již při minulé kontrole v roce 2017. Ministerstvo uvedlo, že se zjištěnými nedostatky bude zabývat, některé závěry kontroly však rozporovalo. Zmínilo také, že má koncepční dokument o podpoře kulturních památek.

Zámek Zelená Hora u Nepomuku na Plzeňsku, známý díky románu a filmu Černí baroni, čeká rekonstrukce. Památka, kostel, kaple a hospodářský dvůr by měly po postupné obnově za stovky milionů korun vypovídat o historii místa i státu a o komunistické totalitě. Součástí opravených tras by měly být výstavy o Rukopisu zelenohorském nebo o perzekuci kněžích. Zámek patří obci Klášter, sama ze svého rozpočtu na obnovu ale nemá peníze. Pomoct by tak kromě Plzeňského kraje měly i evropské fondy. A také veřejná sbírka a speciální koncert.

Ministerstvo kultury stavbu Vědecké knihovny v Ostravě, takzvané Černé kostky, finančně nepodpoří. Původní příslib byl přitom 800 milionů korun. Chybějící peníze kraj zafinancuje ze svého rozpočtu, s pracemi by se mohlo začít příští rok na jaře. Rozpočet na stavbu Černé kostky je přes 2,5 miliardy korun.

Do připravovaného Státního fondu audiovize budou přispívat dvěma procenty z příjmů všechny platformy, které se na šíření obsahu v Česku podílí. Nově se to bude týkat i zahraničních videoték (VOD firem), jako je například Netflix. Dohodli se na tom na nedělním jednání představitelé platforem, producentů a ministerstva kultury za přítomnosti premiéra české vlády Petra Fialy (ODS).

Evropským hlavním městem kultury za Českou republiku budou v roce 2028 České Budějovice, ve finále národního výběru porazily Broumov. Informovali o tom zástupci ministerstva kultury a výběrového panelu. Tituly od roku 1985 propůjčuje Evropská unie s cílem zdůraznit bohatství a rozmanitost evropských zemí a podpořit rozvoj kultury v daném městě.

Ministerstvo kultury připravilo návrh zákona o veřejných kulturních institucích, které budou alternativou ke stávajícím příspěvkovým organizacím. Návrh by měl umožnit víceleté plánování a vícezdrojové financování a také pružnější hospodaření. Cílem normy je větší stabilita kulturních institucí. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) informoval, že jeho resort návrh zákona předloží v polovině letošního roku do připomínkového řízení vládě. Nabýt účinnosti by měl k 1. červenci 2024.

Obraz Oskara Kokoschky Žena a otrok, který v neděli nabídla v aukci galerie Adolf Loos v Praze, je na seznamu odcizených děl. Uvedla to kurátorka sbírek Židovského muzea v Praze Michaela Sidenberg. Podle galerie jsou ale všechny nároky dědiců vypořádané.

Část věřících pravoslavné církve v Česku kritizuje arcibiskupa kvůli personálním změnám. V podnětu ministerstvu kultury chtějí zvrátit výměnu v čele největšího českého pravoslavného kláštera v Loděnici. Kritikům vadí, že vedení církve dosadilo do funkce duchovní s vazbami na kontroverzní podnikatele z Ruska.

Vedení pravoslavné církve v Česku zbavilo funkce představenou monastýru v Loděnici původem z Ukrajiny. Na její místo byla jmenována zástupkyně proruské pravoslavné církve z Karlových Varů. Ta má podle zjištění České televize vazby na kontroverzní podnikatele z Ruska. Tento krok tak vyvolal ostrou kritiku části duchovních a věřících.

Ministerstvo kultury schválilo vznik nové památkové zóny v Brně. Podle informací České televize resort dokumenty v pátek zveřejní na úřední desce. Památková zóna by měla částečně vyřešit problém takzvaných pozdě zapsaných památek, které kvůli dávné chybě úředníků přišly o ochranu. Novou památkovou zónu bude mít také Znojmo.

Idea národního zvukového archivu se vrací už téměř sto let, přesto stále neexistuje. Nahrávky jsou roztroušeny po různých institucích, částečně i soukromých firmách. Chybí ale systematický přehled a koordinovaná spolupráce, které by napomohly nejen evidenci nosičů, ale i jejich potřebné digitalizaci. Čím déle se národní zvukový archiv bude odkládat, tím více riskujeme ztrátu části národní historie a kultury, obává se muzikoložka Iva Horová.

Z Národního plánu obnovy, v němž je na financování kulturních projektů vyhrazeno v celkovém objemu necelých pět a půl miliardy korun, získá podporu i literární tvorba. První výzva už byla ukončena, mezi literáty vyvolala kritiku.

Ruští okupanti podle informací ukrajinských úřadů poškodili nebo zcela zničili více než šest set ukrajinských kulturních památek a dalších cenností. Ministerstvo kultury proto založilo web, kde o nich lidé sbírají důkazy a zároveň nahlašují válečné zločiny. V rozhovoru pro ČT s Vitalijí Tokarčukovou to uvedl šéf resortu Oleksandr Tkačenko.

Obří rypadlo, které stojí na okraji hnědouhelného dolu ČSA na Mostecku, nebude technickou památkou. Čeká ho tedy likvidace, byť je jediné svého druhu na světě. Ministerstvo kultury ale zápis zastavilo, protože unikátní stroj není možné dostat z dolu pryč. Úřad považuje za důležitější jeho zdárnou rekultivaci. Na jaře si ho budou moci naposledy prohlédnout turisté.

Před třinácti lety se pražská Bertramka vrátila do rukou Mozartovy obce. Slavnou vilu, kde Wolfgang Amadeus Mozart psal operu Don Giovanni, zabavili komunisté v osmdesátých letech. Bohužel teď je zřejmé, že magické místo na pražském Smíchově po změně vlastníka neprospívá. Zahrada pustne a často v ní sídlí narkomani. Turisté a Pražané většinou narazí na uzamčenou bránu. Vila je po většinu času pro veřejnost uzavřená a je v žalostném stavu, přestože jde od roku 2019 o národní kulturní památku. Tématu se v pořadu Reportéři ČT věnoval David Vondráček.

Prostřednictvím Národního plánu obnovy (NPO) může do roku 2025 český kulturní a kreativní sektor získat 5,45 miliardy korun. Ministerstvo kultury vypsalo osm výzev, na jejich základě lze v programu Rozvoj kulturního a kreativního sektoru požádat o dotaci na konkrétní projekt. Dotaci díky uzavřeným výzvám zatím dostaly Národní galerie Praha, Goethův institut a Produkční skupina Art Gate.