Vláda schválila na výjezdním zasedání v Bučovicích prohlášení čtrnácti historických radnic, pomníku krále Jiřího z Poděbrad v Poděbradech, hradu a zámku Poběžovice a dvou historických tramvají za národní kulturní památky. Jako takové jsou definovány památky, které jsou nejvýznamnější součástí kulturního bohatství národa.
Čtrnáct radnic i dvě historické tramvaje se staly národními kulturními památkami
Podle ministerstva kultury má čtrnáct dotčených radnic mimořádnou architektonickou, urbanistickou a umělecko-historickou hodnotu. Jde o Malostranskou radnici v Praze, staré radnice v Brně a Prachaticích, nové radnice v Ostravě, Jablonci nad Nisou a Prostějově, radnice v Liberci, Plzni, Kadani, Litoměřicích, Hostinném, Havlíčkově Brodě, Znojmě a Kyjově.
„Historické radniční budovy našich měst jsou zcela specifickou a jedinečnou součástí kulturního dědictví České republiky. Tyto významné městské stavby představují mimořádně cennou pokladnici historických architektonických stylů a přehlídku kvalitních tradičních uměleckých řemesel,“ vysvětlil ministr kultury Martin Baxa (ODS). Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je dobře, že se na seznam dostávají i historické radnice z různých období. „Česká republika má úžasnou historickou i moderní architekturu,“ řekl.
U dalších dvou nemovitých památek, pomníku krále Jiřího z Poděbrad v Poděbradech a hradu a zámku Poběžovice, vyzdvihlo ministerstvo sepětí s ideou vytvoření mírové organizace jednotné Evropy. Hrad a zámek Poběžovice je spojený s rodem Coudenhove-Kalergi, zejména s všestrannou osobností Richarda Mikuláše, hraběte Coudenhove-Kalergiho, který byl zakladatelem panevropského hnutí, ideového předchůdce Evropské unie.
Na seznam se dostaly také pražská Primátorská tramvaj z roku 1900 a v Plzeňském kraji Křižíkova tramvaj z roku 1899. Podle ministerstva jde o dva nejcennější historické tramvajové vozy v Česku s mimořádným významem pro dějiny techniky a průmyslu v českých zemích.
Prohlášení národními kulturními památkami nepřinese podle ministerstva žádné nové nároky na státní rozpočet, všechny navrhované památky jsou v dobrém technickém stavu, popřípadě se na jejich obnově lze podílet prostřednictvím existujících památkových programů resortu.
V současnosti je v Ústředním seznamu kulturních památek zapsáno téměř pět set národních kulturních památek. Jsou mezi nimi jak ty nejstarší, k nimž patří třeba archeologické naleziště Dolní Věstonice, tak třeba ty středověké, jako jsou Karlův most, Anežský klášter, hrad Pernštejn či soubor gotických soch z období krásného slohu. Patří k nim i památky novověké, například vila Tugendhat v Brně nebo čistírna odpadních vod v Bubenči, a z konce dvacátého století, mezi nimiž je například hotel a televizní vysílač na Ještědu u Liberce.