Zástupci profesních a odborových svazů kultury sdružených v Českomoravské konfederaci odborových svazů (ČMKOS) si stěžují, že vláda a ministr kultury Martin Baxa (ODS) neřeší problémy v kultuře. Přes příslib vlády přibližovat se k jednomu procentu výdajů státního rozpočtu na kulturu se její podfinancování stále prohlubuje. Podle odborů dochází k propouštění zaměstnanců a k propadu reálných platů. Ministerstvo se diskusi o úpravách odměňování v kultuře podle mluvčí Jany Malíkové nebrání, nicméně vše bude souviset se stavem veřejných financí.
„Současná vláda od prvopočátku jedná, to je spravedlivé říct. Ale ta jednání se neustále uskutečňují tím způsobem, že přijde odpovědný politik, řekne, že situace je taková, jaká je, rozhodli jsme, a z jednání odchází. Nenabízí kompromis a nějakou možnost, jen neurčitý příslib. Slyšeli jsme různé fráze typu ‚je nutné hledat řešení‘. To považujeme v tuto chvíli za naprosto nedostatečné,“ řekl Jiří Dokoupil, prezident Unie orchestrálních hudebníků ČR.
Dodal, že jednat chtějí se zástupci resortu dál. „Máme v tuto chvíli nabídku dalších tří jednání na ministerstvu kultury, ale otázka zní, jestli ta jednání jsou k něčemu,“ podotkl.
Za podstatný krok v tuto chvíli Dokoupil považuje, že se s otázkou platů v kulturní sféře obrátí na ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL), který jim před časem nabídl formu podpory. „Politici vidí čísla, my reálné lidi, kteří dělají svoji práci poctivě, a vláda jim ještě říká, že by si měli šetřit na důchodové pojištění. Vyzýváme, aby ministr kultury konal aktivně, necítíme u něho zastání. Vnímáme, že kultura není pro vládu priorita,“ prohlásil Dokoupil.
Rozpočet ministerstva kultury v letošním roce má podle vládou schváleného návrhu činit 16,58 miliardy korun proti loňským 18,5 miliardy korun. Mluvčí ministerstva kultury sdělila, že zástupci odborů byli průběžně informováni o vývoji rozpočtu ministerstva na letošní rok.
„K ohrožení fungování příspěvkových organizací ministerstva kultury nedojde. Stejně tak ministerstvo prostřednictvím dotačních titulů zajistí, že nejvíce ohrožená nezřizovaná kultura bude také podpořena. Fakt, že finanční ohodnocení pracovníků v kultuře je dlouhodobě nízké, trvá už mnoho let a předchozí vlády ho neřešily ani v dobách bezprecedentního hospodářského růstu. Plošnému zvyšování platů doba, kdy stát musí konsolidovat své finance, bohužel nepřeje,“ uvedla Malíková.
„I my jsme se podíleli na vládní konsolidaci. Máme tam směřovat, nenaplníme to, aby to bylo jedno procento,“ konstatoval ministr kultury Martin Baxa (ODS).
Peníze na platy
Podle odborových svazů kabinet například nedodržel příslib z roku 2022, že se státním příspěvkovým organizacím v roce 2023 navýší objem peněz určený na nadtarifní složky platů o čtyři procenta. Unie zaměstnaneckých svazů ČR s Konfederací zaměstnaneckých a podnikatelských svazů ČR v úterý 2. ledna vydaly stanovisko obsahující požadavek na pětiprocentní navýšení platových tarifů od 1. dubna 2024.
„Principiálně souhlasíme s návrhem navýšení platových tarifů v kultuře, nesouhlasíme však s názorem zaměstnaneckých svazů, že toto navýšení může proběhnout bez potřebného navýšení objemu finančních prostředků určených na platy. V kultuře jak u státních příspěvkových organizací, tak u regionálních institucí zřízených městy a kraji, není dostatek vnitřních zdrojů na garantování potřebné výše platů,“ uvedli odboráři ve svém prohlášení.
Zástupci odborových svazů upozornili na nedostatek peněz v české kultuře loni na podzim prostřednictvím iniciativy Nenechme kulturu utichnout. Na pražském hlavním nádraží se při happeningu, kdy se sešlo 150 hudebníků a šest desítek sboristů z nejrůznějších orchestrů. Do iniciativy se zapojili zaměstnanci dvou desítek významných kulturních institucí z celé republiky, včetně zaměstnanců České filharmonie či Národních divadel v Praze i Brně.
