Nová Kulturní a kreativní federace chce být jednotným hlasem tohoto sektoru

Nahrávám video
V Česku vzniká Kulturní a kreativní federace
Zdroj: ČT24

V Česku vzniká Kulturní a kreativní federace. Za úkol si dává, stejně jako podobné oborové svazy, spojovat a formulovat zájmy celého sektoru, zejména pak při jednání s ministerstvy a vládou.

Kulturní obec se shoduje, že roztříštěnost sektoru je dlouhodobě neudržitelná a postrádá – na rozdíl třeba od lékařů nebo učitelů – jednotný hlas. Dvě stě tisíc zaměstnanců a podnikatelů v kulturní a umělecké oblasti zastupují bezmála dvě stovky asociací.

„Pokud ministerstvo kultury například aktuálně vykopává dva naprosto zásadní zákony pro kulturu a najednou má nasbírat sto osmdesát různých připomínek, je to kapacitně náročné, ne všichni se tomu můžou věnovat naplno,“ zmiňuje úskalí takové roztříštěnosti prezident nově vzniklé Kulturní a kreativní federace Jakub Bakule.

Konkrétně se jedná o zákon o veřejných kulturních institucích, který má přinést alternativní způsob financování těchto organizací, a o legislativní ukotvení statusu umělce. O obou zákonech se mluví už desítky let, na jejich podobě se ale nesjednocená kulturní scéna nikdy neshodla.

Partner pro ministerstva

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar považuje vznik federace pro kulturní obec za dobrý nápad. „Je dobré, když si všichni aktéři sektoru na jedné platformě mohou vyříkat své názory tak, aby potom mohli jedním hlasem tlačit na věci, na kterých se shodnou, že je považují za důležité, a partnerem bude především vláda,“ podotkl.

„V jejích řadách by měli být lidé, kteří rozumí dané problematice, umí o ní komunikovat navenek i s veřejností srozumitelně tak, aby byla velmi dobře akceptovaná. Takového partnera ministerstvo kultury, financí nebo práce opravdu potřebuje,“ souhlasí ředitelka Českého kulturního networku Nová síť Adriana Světlíková.

Navíc takzvané kreativní odvětví, tedy potenciální polovina budoucí Kulturní a kreativní federace, je už nyní součástí jiného uskupení – Hospodářské komory. „Máme sekci kulturních a kreativních průmyslů, kde je sdruženo asi dvanáct různých asociací za sektory jako hudba, film, animace, hry,“ upřesnil Pavel Barák z Asociace českých herních vývojářů a zároveň člen představenstva Hospodářské komory.

Budoucí jednání s Kulturní a kreativní federací ale nevylučuje. Přihlášky do ní budou naplno spuštěné počátkem roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel herec Jan Potměšil

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek večer ve spánku po delší nemoci divadelní a filmový herec Jan Potměšil, sdělila ČTK jeho manželka Radka Potměšilová. Herec byl již od začátku 90. let upoután na invalidní vozík. Aktivně se zapojil do sametové revoluce. V posledních třech letech měl Potměšil vážné zdravotní problémy.
07:13Aktualizovánopřed 1 mminutou

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 21 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 22 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026
Načítání...