Na Slovensku roste odpor proti ministryni kultury Martině Šimkovičové (za SNS), která na sebe upozornila mimo jiné tím, že obnovila kulturní spolupráci s Ruskem a Běloruskem. Čelí také kritice, že dělá kroky odporující dlouhodobé koncepci Slovenska či že na sociálních sítích podněcuje k veřejným útokům. Výzvu k jejímu odvolání podepsalo přes sto šedesát tisíc lidí včetně její předchůdkyně Silvie Hroncové. Ministryně kultury v úřednické vládě Ľudovíta Ódora České televizi řekla, že Šimkovičová své návrhy nekonzultuje s odborníky a neprocházejí standardním legislativním procesem.
Šimkovičová své návrhy nekonzultuje s odborníky, kritizuje slovenskou ministryni kultury její předchůdkyně
Výzvu k odstoupení Šimkovičové dosud (do úterního dopoledne – pozn. red.) podepsalo přes 166 tisíc lidí. Ministerstvo kultury v souvislosti s ní oznámilo, že podává trestní oznámení, protože pod některými podpisy podle úřadu nemusí být reální lidé s reálnými údaji.
„Obsah trestního oznámení zatím neznáme, takže se mi k němu velmi těžko vyjadřuje. Výzva k odstoupení proběhla. Až budeme zpracovávat finální seznam, tak budeme kontrolovat každé jméno a nevylučuji, že při počtu více než 160 tisíc se objeví i jména, která bude třeba vypustit,“ připustila Hroncová, která je rovněž signatářkou výzvy.
Obnovení kulturní spolupráce s Moskvou a Minskem
Jednou z věcí, kvůli které na Šimkovičovou vzniká stále větší tlak, je obnovení spolupráce Slovenska s Ruskem a Běloruskem. Ona sama tvrdí a argumentuje, že umělci by neměli být obětí politiky.
Komunikaci a spolupráci Slovenska s oběma těmito zeměmi zakázala v březnu 2022 tehdejší šéfka resortu Natália Milanová, která v reakci na rozhodnutí Šimkovičové uvedla, že ministerstvo kultury pod jejím vedením nikdy nebránilo účinkování nezávislých ruských kulturních těles nebo individuálních umělců, kteří se jednoznačně vyjádřili proti válce na Ukrajině a odmítli ruskou agresi.
„Jsou situace, kdy je třeba vyjádřit – jako země, kultura, obyvatelé země – jednoznačný postoj. Dnes vidíme ruskou agresi na Ukrajině, vidíme napadení suverénního státu, a proto je velmi důležité zaujmout postoj k této situaci,“ řekla k postupu Šimkovičové Hroncová s tím, že během jejího funkčního období ministerstvo spolupracovalo s ukrajinskými kulturními institucemi. „To je cesta, kterou má jít ministerstvo kultury, neboť je velmi důležité, abychom hájili demokratické hodnoty,“ míní.
Rozhovor s bývalou slovenskou ministryní kultury Silvií Hroncovou (zdroj: ČT24)
Hroncová: Šimkovičová dělá změny vedoucí k mocenskému ovládnutí kulturních institucí
Hroncovou zaskočilo, s jakými tématy Šimkovičová přichází. Exministryně popsala, že její tým zanechal svým nástupcům mnoho témat, která považuje za důležitá pro kulturní obec. A to ve formě jak strategických a koncepčních materiálů, tak konkrétních legislativních návrhů. Hroncová zmínila zákon o kultuře, statut umělce či problematiku veřejnoprávních fondů, jejichž prostředky je podle ní třeba navýšit, neboť dosud nezohledňovaly inflaci.
Po příchodu Šimkovičové se podle ní otevírají úplně jiná témata, která ovšem nejsou konzultovaná s odbornou kulturní veřejností. „Mnohá z nich se objevují už v legislativních návrzích skrze poslanecké návrhy, které nejsou absolutně konzultované s kulturní obcí ani neprocházejí standardním legislativním procesem, jsou bez připomínkového řízení,“ dodala Hroncová.
„Když jsme si analyzovali například návrhy zákona o muzeích a galeriích, tak je z toho úplně jasné, že jde o účelové změny, že jde o mocenské ovládnutí a mocenský vliv na kulturní instituce. Tyto novely například ruší veřejné slyšení, je možné bezdůvodně odvolat statutáře,“ doplnila exministryně.
Šimkovičová tvrdí, že chce prosazovat národní tradiční kulturu. „Velmi těžko se lze vyjádřit k tomu, jak toho chce docílit, neboť zatím jsme se ze žádných materiálů ministerstva při jakémkoliv návrhu nedozvěděli, co je účelem těchto změn. A velmi těžko se proto vyjadřuje k tomu, jaká je její představa o slovenské a národní kultuře,“ uzavřela bývalá ministryně Hroncová.
Exministryně Hroncová mluvila v rozhovoru také o chystaném rozdělení a změně ve financování veřejnoprávního vysílatele RTVS. Celý rozhovor si lze přehrát ve videu v článku.
