Ukradených památek – soch, obrazů, šperků nebo vybavení kostelů – je od 90. let tisíce a nedaří se je vypátrat. Mnoho z nich se přitom objevuje v nabídkách na černém trhu. Ministerstvo kultury, Národní památkový ústav a zástupci policie ve čtvrtek podepsali dohodu, která má za cíl zrychlit a zjednodušit proces navracení nezákonně vyvezených kulturních statků. Dohoda usnadní boj právě proti nelegálnímu obchodování s kulturním dědictvím a navazuje na již využívaný model jeho ochrany, informoval ministr kultury Martin Baxa (ODS).
Dohoda památkářů, policie a ministerstva má usnadnit boj proti nelegálnímu obchodování s kulturním dědictvím
Události v regionech: Dohoda památkářů, policie a ministerstva má usnadnit boj proti nelegálnímu obchodování s kulturním dědictvím (zdroj: ČT24)
Socha svatého Jan Evangelisty po čtyři století zdobila kazatelnu v pražském kostele svatého Štěpána. „Byla odcizena spolu s dalšími třemi soškami, ty se bohužel dodnes nepodařilo vypátrat, ale tato se objevila na trhu, kde byla zachycena, v Rakousku,“ uvedl diecézní konzervátor z pražského arcibiskupství Vladimír Kelnar. Jednání se soukromými majiteli, kteří se ji snažili na internetu prodat, trvala dva roky.
Před téměř čtyřiceti lety zase zmizela z kaple v Jaroměři socha svatého Zachariáše. Do města se vrátila v létě. Zloděj sochu ukradl v roce 1985, nejvíce se ale hlavně kostely vykrádaly po revoluci. „Nebyly dostatečně zabezpečené a v odlehlých oblastech opravdu probíhaly nájezdy zlodějů,“ popsala generální ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková.
Cenné předměty se pak rychle dostávaly na západ. Do dneška se objevují na internetových aukcích. „Třeba i u pachatelů, kteří se opakovaně dopouštěli majetkové trestné činnosti, jsme při domovních prohlídkách nacházeli i tyto předměty. V současné době se zpravidla jedná o krádeže pachateli, kteří vědí, co a proč kradou, jakou to má hodnotu,“ popsal policejní prezident Martin Vondrášek.
Dopátrat se daří jen minimum. Pomáhá k tomu společná databáze policie a památkářů. V ní si může každý prohlédnout, jestli doma nemá kradené dílo. V seznamu je jich téměř devatenáct tisíc.
Rozdělení práce
A právě spolupráci a koordinaci kriminalistů s památkovým ústavem a ministerstvem kultury má posílit nově uzavřená dohoda, která pro to stanoví pravidla, což výrazně zlepší účinnost vymáhání práva a ochrany kulturního dědictví a zrychlí navracení odcizených předmětů zpět jejich zákonným vlastníkům. V rámci dohody je resort kultury například odpovědný za podání žádosti o vyhledání kulturního statku, zahájení řízení k jeho navrácení a spolupráci s členskými státy.
„Spolupráce s Národním památkovým ústavem a Policií ČR je pro nás všechny zásadní. Tyto postupy prakticky fungují na bázi nepsaných pravidel. Je skvělé, že dnešním (čtvrtečním) podpisem dohody vše formalizujeme,“ uvedl Baxa. „Naším společným cílem je, aby nad každým pachatelem visela hrozba, že bude vypátrán a dílo bude navráceno,“ dodal.
NPÚ provádí vyhledávání nezákonně vyvezených kulturních statků v příslušných databázích a poskytuje odborná stanoviska, která jsou klíčovými podklady pro každý jednotlivý případ. „Dohoda je završením dlouhodobě probíhající praktické spolupráce při ochraně movitých památek naší země. Již nyní tato spolupráce funguje na nadstandardní úrovni a jsme rádi, že v ní můžeme i nadále pokračovat. Dokladem toho, že to má smysl, je řada nalezených nezákonně vyvezených uměleckých děl a jejich navrácení původním vlastníkům,“ podotkla Goryczková.
Policie ČR spravuje informační systém PSEUD (portál systému evidence uměleckých děl) a spolupracuje s mezinárodními policejními orgány. Důležitým aspektem její činnosti je také koordinace interních databází a systémů s moderními mezinárodními nástroji k uchovávání informací a vyhledávání odcizených uměleckých děl a dalších kulturních statků.
„Odcizené kulturní statky na rozdíl od věcí běžné denní potřeby v čase neztrácí hodnotu, spíše naopak. Jsou proto cenným artiklem na černém trhu, přičemž je potřeba počítat nejen škody finanční, ale také společenské, historické a kulturní. I tímto pohledem se na problematiku díváme,“ upozornil Vondrášek.
Byty i kostely
Zlepšit se má i spolupráce při ochranně nejcennějších uměleckých děl. Třeba loni si speciální komanda vyzkoušela zásah v Bečově nad Teplou, kde se ukrývá Relikviář svatého Maura.
V roce 2022 došlo na území České republiky celkem k 166 případům krádeží starožitných a uměleckých předmětů, přičemž navráceno bylo dvanáct z nich. Nejčastěji byly postiženy soukromé objekty – byty, rodinné domy a rekreační objekty. Umělecké předměty mizely také v církevních objektech, kdy byly předmětem zájmu pachatelů šperky, obrazy, hodiny, sochy a sbírkové mince.
