Hrubý domácí produkt strana 3 z 3

Česká republika by při aktuálním vývoji ekonomiky a plánech ministerstva financí ohledně konsolidace veřejných financí dosáhla takzvané dluhové brzdy později než v roce 2024, a to zhruba o dva až tři roky. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí, kterou zveřejnila Národní rozpočtová rada (NRR).

Hrubý domácí produkt (HDP) Polska se ve druhém čtvrtletí meziročně zvýšil o 10,9 procenta po poklesu o 0,9 procenta v prvním kvartálu. Uvedl to ve svém prvním odhadu polský statistický úřad. Podle serveru BusinessInsider.com.pl tak polská ekonomika zažila nejprudší meziroční růst v historii a překonala dosavadní rekord ze čtvrtého čtvrtletí 1997, kdy HDP stoupl o 10,8 procenta.

Veřejné finance se loni dostaly především kvůli dopadům pandemie koronaviru do schodku 6,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). V roce 2019 vykázaly veřejné finance přebytek 0,3 procenta HDP. Veřejný dluh pak loni stoupl na 2,15 bilionu korun.

Česká ekonomika klesla podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu ve třetím čtvrtletí loni meziročně o pět procent. Naopak mezičtvrtletně hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 6,9 procenta. Výsledky tak proti předchozímu odhadu z počátku prosince zůstaly beze změny.

Ekonomika eurozóny i celé Evropské unie v prvním čtvrtletí kvůli dopadům koronaviru prudce klesla. V zemích EU propad ve srovnání s předchozím čtvrtletím činí podle sezonně přepočtených údajů 3,5 procenta, v eurozóně 3,8 procenta, oznámil ve čtvrtek v prvním rychlém odhadu statistický úřad Eurostat. Jde o nejvýraznější propad od roku 1995, kdy se tyto údaje začaly sledovat. Itálie a Francie jsou už v recesi. ECB zmírnila podmínky programu levných úvěrů pro banky.

Ministerstvo financí letos očekává kvůli dopadům šíření koronaviru pokles ekonomiky o 5,6 procenta. Příští rok by ale měla podle úřadu česká ekonomika vykázat růst o 3,1 procenta. Informovalo o tom v pondělí ministerstvo financí ve své nejnovější prognóze.