Hrubý domácí produkt strana 2 z 2

Ve třetím čtvrtletí letošního roku vzrostla česká ekonomika meziročně o 1,6 procenta. Hrubý domácí produkt (HDP) se ale proti předchozímu čtvrtletí naopak snížil o 0,4 procenta. Předběžný odhad zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Průměrná cena elektřiny v Evropské unii v první polovině roku meziročně prudce stoupla. V České republice byl růst největší, činil 62 procent. Podražil i plyn. Evropský statistický úřad Eurostat zároveň v pondělí zveřejnil, že podle rychlého odhadu stoupl hrubý domácí produkt (HDP) Unie ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,4 procenta.

Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,7 procenta. Proti předchozímu čtvrtletí stoupla o 0,5 procenta. Na svém webu to v úterý oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlepšil tak čísla ze svého červencového odhadu vývoje hrubého domácího produktu (HDP). Podle něj ekonomika Česku vzrostla meziročně o 3,6 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 0,2 procenta. Analytici už dříve upozornili, že meziroční údaje za druhé čtvrtletí ovlivňuje srovnání s rokem 2021, kdy platila opatření proti šíření koronaviru.

Česká národní banka (ČNB) mírně zlepšila odhad schodku veřejných financí v letošním roce, pro ten příští jej naopak zhoršila. Zatímco pro letošek očekává deficit na úrovni 4,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP) namísto na jaře publikovaných 5,2 procenta, pro příští rok prognóza uvádí 4,7 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu horší schodek. Vyplývá to ze zveřejněné zprávy o měnové politice. Loni vykázaly veřejné finance deficit 5,9 procenta HDP.

Česká ekonomika byla podle předběžného odhadu statistiků za druhé čtvrtletí o 3,6 procenta silnější než loni. Ve srovnání s prvním kvartálem stoupl hrubý domácí produkt o 0,2 procenta. Růst táhly výdaje na konečnou spotřebu, oslabovala jej však zahraniční poptávka. Předběžný odhad výsledku druhého čtvrtletí v celé Evropské unii zveřejnil také Eurostat. Podle něj stoupla ekonomika EU meziročně o čtyři procenta, oproti předchozímu kvartálu o 0,6 procenta.

Ministerstvo obrany by letos mohlo utratit o patnáct miliard korun víc, než plánovalo. České televizi to sdělila ministryně Jana Černochová (ODS). Vláda chce nakupovat třeba nové ruční zbraně, munici, náboje nebo náhradní díly k těžké technice. Cíl vlády je dávat v roce 2025 na obranu dvě procenta HDP, k čemuž se Česko zavázalo už před osmi lety.

Hospodaření státu se ke konci února dostalo do schodku 45,3 miliardy korun po lednovém přebytku 3,9 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Loni v únoru skončil rozpočet v deficitu 86,1 miliardy korun, což byl nejhorší únorový výsledek od vzniku Česka.

Ekonomika České republiky zaznamenala v roce 2021 růst o 3,3 procenta. Výrazně se tak pozvedla po předchozím propadu o 5,6 procenta v prvním pandemickém roce. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). V samotném posledním čtvrtletí meziroční růst hrubého domácího produktu (HDP) zrychlil na 3,6 procenta.

Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 3,1 procenta z listopadových 4,1 procenta. Zároveň úřad čeká proti minulému odhadu vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 8,5 procenta, což je nejvíce od roku 1998, kdy přesáhla deset procent. V listopadu ministerstvo počítalo pro letošní rok ještě s cenovým růstem 6,1 procenta. Dokument bude sloužit jako podklad pro přípravu návrhu státního rozpočtu na letošní rok.

Pokud chce vláda splnit svůj závazek a dávat v roce 2025 armádě dvě procenta hrubého domácího produktu, bude muset navýšit peníze pro obranu o osmdesát miliard korun proti částce, kterou posílá nyní. Desítky miliard navíc chce použít hlavně na modernizaci armády. Podle opozice ale vojsko nebude umět během tří let peníze smysluplně utratit.

Česká republika by při aktuálním vývoji ekonomiky a plánech ministerstva financí ohledně konsolidace veřejných financí dosáhla takzvané dluhové brzdy později než v roce 2024, a to zhruba o dva až tři roky. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí, kterou zveřejnila Národní rozpočtová rada (NRR).

Hrubý domácí produkt (HDP) Polska se ve druhém čtvrtletí meziročně zvýšil o 10,9 procenta po poklesu o 0,9 procenta v prvním kvartálu. Uvedl to ve svém prvním odhadu polský statistický úřad. Podle serveru BusinessInsider.com.pl tak polská ekonomika zažila nejprudší meziroční růst v historii a překonala dosavadní rekord ze čtvrtého čtvrtletí 1997, kdy HDP stoupl o 10,8 procenta.

Veřejné finance se loni dostaly především kvůli dopadům pandemie koronaviru do schodku 6,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). V roce 2019 vykázaly veřejné finance přebytek 0,3 procenta HDP. Veřejný dluh pak loni stoupl na 2,15 bilionu korun.

Česká ekonomika klesla podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu ve třetím čtvrtletí loni meziročně o pět procent. Naopak mezičtvrtletně hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 6,9 procenta. Výsledky tak proti předchozímu odhadu z počátku prosince zůstaly beze změny.

Ekonomika eurozóny i celé Evropské unie v prvním čtvrtletí kvůli dopadům koronaviru prudce klesla. V zemích EU propad ve srovnání s předchozím čtvrtletím činí podle sezonně přepočtených údajů 3,5 procenta, v eurozóně 3,8 procenta, oznámil ve čtvrtek v prvním rychlém odhadu statistický úřad Eurostat. Jde o nejvýraznější propad od roku 1995, kdy se tyto údaje začaly sledovat. Itálie a Francie jsou už v recesi. ECB zmírnila podmínky programu levných úvěrů pro banky.

Ministerstvo financí letos očekává kvůli dopadům šíření koronaviru pokles ekonomiky o 5,6 procenta. Příští rok by ale měla podle úřadu česká ekonomika vykázat růst o 3,1 procenta. Informovalo o tom v pondělí ministerstvo financí ve své nejnovější prognóze.