Evropa by se měla aktivně podílet na vyjednávání o ukončení války na Ukrajině, shodli se premiéři Česka a Slovenska Andrej Babiš (ANO) a Robert Fico (Smer) po společném rokování kabinetů v Bratislavě. Oběma vadí, že EU napadené zemi pomáhá finančně, avšak o míru přímo její zástupci nejednají. Fico jako možného vyjednavače sedmadvacítky navrhl slovenského eurokomisaře Maroše Šefčoviče. Předsedové vlád se též ohradili vůči výzvě německého kancléře Friedricha Merze k další finanční podpoře Ukrajiny.
„Nejde pokračovat ve schvalování půjček a nebýt u toho,“ řekl po jednání Babiš. „Není možné, aby za nás vyjednávali Američané,“ sdělil též s tím, že Evropa podle něj zůstává „za dveřmi“, ačkoliv na ní boje dopadají nejvíc. V Abú Dhabí, kde Ukrajina, Rusko a USA nyní rokují, se podle něj odehrává „o nás bez nás“.
„My platíme účty a u vyjednávacího stolu nejsme. Není možné, že někdo nakupuje zbraně a my to platíme,“ uvedl Fico. Po rozhovoru, který v minulosti vedl se Zelenským, byl prý „šokovaný“. Podrobnější detaily poskytnout odmítl. Později na tiskové konferenci však v souvislosti s tím tvrdil, že zabíjení ukrajinské politické reprezentaci vyhovuje, kvůli vlivu a financím.
„Naší povinností je najít někoho v rámci EU, kdo by byl schopný komunikovat naše postoje,“ prohlásil Fico a navrhnul eurokomisaře Šefčoviče. „Prokázal obrovské schopnosti v rámci Evropské komise při jednání s Čínou a dalšími zeměmi. Rozumí prostředí, protože tam studoval. Má velké renomé po celém světě,“ popsal Šefčoviče. Později připustil, že by byl rád, i kdyby vyjednával český prezident Petr Pavel, o němž v této souvislosti psala zahraniční média.
Babiš eurokomisaře označil za schopného a dobrého kandidáta, kterému je potřeba vzdát hold za vyjednávání s Čínou. „Já si myslím, že ve vyjednávacím týmu má být člen Evropské rady, popřípadě António Costa,“ sdělil pak.
Máme jiný názor než Němci, tvrdí premiéři
Fico odmítl, aby se Slovensko podílelo na další půjčce pro Ukrajinu. „To, co dělá spolkový kancelář, je typické vydírání. A já to odmítám,“ řekl Fico už při úvodním projevu na adresu Merze, který vyzval, aby se všechny země Evropské unie bez výjimky zavázaly k podílu na pokrytí schodku ukrajinského rozpočtu v příštím roce. Berlín podle deníku Financial Times bez uvedené dohody hrozí zablokováním jednání o budoucím rozpočtu sedmadvacítky. Slovenský předseda vlády však zdůraznil, že jeho země má stejné právo veta jako Merz.
Totéž prohlásil Babiš. Podle něj je Česko suverénním státem a Německu se podřizovat nehodlá. Na dotaz ČT, jestli tedy také odmítne podílet se na půjčce Ukrajině, neodpověděl jednoznačně. Vše je podle něj potřeba probrat za zavřenými dveřmi. Podle Babiše kancléř asi zapomněl, že v návrhu unijního rozpočtu jsou také peníze pro Ukrajinu. Obecně pak vyhrožování označil za nepřijatelné.
Merz v úterý v Berlíně po jednání s maďarským premiérem Péterem Magyarem zdůraznil, že podpora Ukrajiny nesmí ustat, protože je otázkou evropské kolektivní bezpečnosti. „Je to společný evropský úkol. Ne úkol jednotlivých evropských států,“ řekl kancléř.
Magyar řekl, že „nepovažuje za dobrý přístup spojovat rozpočet EU s nějakou jinou záležitostí“. Podle agentury AFP nicméně dodal, že Merzův postoj nevnímá jako „vydírání“. Náměstek polského ministra zahraničí Ignacy Niemczycki dle televize TVP varoval, že spojování otázky peněz pro Ukrajinu s rozpočtem by mohlo zkomplikovat dosažení dohody.
Babiš v úterý zveřejnil dopis, který zaslal předsedovi Evropské rady Costovi před neformálním summitem EU v Dublinu. V něm český premiér odmítá spojování dalšího financování pro Ukrajinu s jednáním o víceletém rozpočtu bloku. „Unie si musí ponechat schopnost určit a financovat své dlouhodobé politiky a priority nezávisle na tom, jak se situace vyvine,“ uvedl. Podle něj jsou finanční potřeby Ukrajiny „obrovské“ a EU musí zaručit, že její pomoc bude efektivní a „pevně zakotvená ve věrohodné strategii na ukončení války“.
Babiš také podpořil požadavek šéfky italské vlády Giorgii Meloniové, aby EU do konce prosince určila, kdo za ní bude jednat o situaci na Ukrajině. Český předseda kabinetu řekl, že podporuje požadavek, aby Evropská rada této osobě dala „jasný a silný politický mandát, který by zaručil smysluplné zastoupení EU při jednáních“. Babiš požaduje „spravedlivý a trvalý mír, který respektuje ukrajinskou suverenitu a chrání evropskou bezpečnost“.
Česko, Slovensko a Maďarsko si vyjednaly výjimku už z garancí na půjčku 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou Ukrajině schválila EU. Kyjev ale již uvedl, že to nebude stačit, a schodek na příští rok odhadl zhruba na 70 miliard eur (1,7 bilionu korun). EU se zavázala pokrýt část tohoto schodku, konkrétně 45 miliard eur, zatím však není jasné, jakým způsobem prostředky zajistí. Česko, Slovensko, Maďarsko a Bulharsko daly najevo, že nebudou poskytovat další finanční pomoc Kyjevu.
Babiš chce posouzení ETS2
Český premiér rovněž řekl, že kolegům ze Slovenska, Maďarska a Polska poslal návrh dopisu, kterým chce dosáhnout posouzení dopadů systému emisních povolenek. Podle něj je potřeba nově zvážit jeho vliv na inflaci či konkurenceschopnost. Fico tuto Babišovu iniciativu ohledně ETS2 uvítal, za nepřijatelné označil zdražování dopravy a nákladů na bydlení kvůli emisním povolenkám.
Členové obou vlád na společném jednání diskutovali o různých projektech. Fico vyjádřil vděk Česku za ochranu slovenského vzdušného prostoru, kterou Bratislava nově už zajišťuje vlastními prostředky.
Schůzka Babiše a Fica navázala na podobné setkání na zámku v Nové Horce na Novojičínsku z letošního března, kde státníci podepsali memorandum o prohloubení spolupráce. Oba kabinety tehdy obnovily společná jednání po třech letech. Nyní šlo o v pořadí desátou mezivládní konzultaci obou zemí. Kritizovaly ji dvě desítky slovenských občanských iniciativ.
