Norsko strana 4 z 5

PFAS neboli věčné chemikálie jsou látky, které se nedaří z přírody odstraňovat. Nový výzkum ukázal, jak moc se usazují v rybách žijících v severoamerických vodních tocích. Podle vědců představují tyto chemikálie významnou hrozbu pro veřejné zdraví.

Archeologové v Norsku našli runový kámen, o němž tvrdí, že je nejstarší na světě. Podle nich mohou být nápisy na kameni až dva tisíce let staré. Muzeum kulturních dějin v Oslu uvedlo, že na plochém pískovci hnědavé barvy jsou vyryty znaky, které „patří k nejstarším nalezeným runovým nápisům na světě“. „Jde o nejstarší runový kámen, který je možné datovat,“ konstatovalo muzeum.

V Oslu v sobotu převzali Nobelovu cenu za mír zástupci letošních laureátů – ruské lidskoprávní organizace Memorial, ukrajinského Centra pro občanské svobody a vězněného běloruského disidenta a zakladatele organizace Vjasna Alese Bjaljackého. Místo Bjaljackého, kterému běloruský režim neumožnil vycestovat do norské metropole, se ceremoniálu zúčastnila jeho manželka Natalja Pinčuková. Později odpoledne byly ve Stockholmu předány také ostatní Nobelovy ceny – za literaturu, lékařství, chemii, fyziku a ekonomii. Jména laureátů Nobelův výbor oznámil v říjnu.

Při obřím mezinárodním zátahu zatkla policie v deseti převážně evropských zemích 44 lidí podezřelých ze zločinného spolčení, pašování drog a praní špinavých peněz. Devět osob bylo zatčeno v Česku, stejný počet ve Francii a sedm lidí zatkli policisté na Slovensku a v Litvě. Kromě toho policie zasahovala také v Lotyšsku, Polsku, Norsku, Německu, Španělsku a USA. V pátek o tom informovala unijní policejní organizace Europol. Podle ní všichni zatčení patřili k jedné z nejnebezpečnějších zločineckých skupin v Evropské unii.

Spory na klimatické konferenci COP 27 v egyptském Šarm aš-Šajchu panují kolem zřízení fondu, který by chudým zemím kompenzoval škody způsobené změnou klimatu. Peníze, které bohaté země do rozvojového světa investují, je potřeba ohlídat, míní geograf a hydrolog Bohumír Jánský, který byl hostem pořadu Interview ČT24. Podle něj se česká politická reprezentace na úrovni státu postavila dobře k boji se suchem, které způsobily dopady klimatické změny. Opačný názor ale mají studenti na českých univerzitách, kteří v tomto týdnu protestovali proti udajné nečinnosti vlády.

Členské země Evropské unie by neměly otálet s rozhodnutím přijmout Chorvatsko do schengenského prostoru a zrušením kontrol na jeho hranicích s unijními státy. Takové stanovisko vyjádřil Evropský parlament (EP), který v přijaté zprávě konstatuje, že balkánská země splňuje veškeré podmínky pro přijetí. Součástí zóny volného pohybu by podle zpravodaje EP měla být země od příštího roku.

Západní systémy protivzdušné obrany NASAMS a Aspide dorazily na Ukrajinu, oznámil v pondělí ministr obrany Oleksij Reznikov. Za dodávku zbraní, které podle něj výrazně posílí armádu a přispějí k ochraně ukrajinského nebe, poděkoval jmenovitě Spojeným státům, Norsku a Španělsku. Boje mezitím pokračují s velkou silou na východní frontě u Bachmutu a také na jihu u Chersonu.

Česko se v rámci hodnocení stavu právního státu ve 140 zemích světa umístilo na dvacátém místě. Vyplývá to z výzkumu nezávislé organizace World Justice Project (WJP). Žebříček, který vedou skandinávské země, zohledňuje řadu kritérií jako otevřenost vlády, dodržování základních práv, úroveň justice či přítomnost korupce. Na chvostu letos skončily Afghánistán, Kambodža a jako poslední Venezuela.

Ministři dopravy zemí EU se shodli v Praze na potřebě revize seznamu transevropských dopravních sítí (TEN-T). Česko do něj chce prosadit železniční tratě do Německa, Rakouska či Polska. Ministři dále sestavili soubor opatření ke snížení spotřeby energií na železnici. Jde například o nákup úspornějších vozidel, sjednocení napájecích soustav nebo zvýšení plynulosti provozu. Po skončení neformálního zasedání to řekl český ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Nedostatek zbraní v celé Evropě by mohl postavit spojence Ukrajiny před těžké rozhodování – při své podpoře Kyjevu totiž zvažují také riziko ruského útoku na ně. Napsala to agentura AP, podle níž ruská invaze na Ukrajině zatížila už předtím zdecimované zásoby zbraní nejen v řadě menších států, ale i v některých větších zemích NATO. Spojené státy a další členové Severoatlantické aliance poslali Ukrajině zbraně a vybavení v hodnotě miliard dolarů, někteří spojenci poskytli všechny své rezervní zbraně ze sovětské éry a nyní čekají na americkou náhradu.

Ve městě Záhedán na jihovýchodě Íránu vypukly po pátečních modlitbách opět protesty. Na záběrech, které odvysílala íránská státní televize, byly vidět vytlučené výlohy obchodů, chodníky poseté rozbitým sklem a poničené bankomaty. Íránské úřady informovaly o zadržení 57 demonstrantů. Některé protivládní organizace uvedly, že se v několika íránských městech uskutečnily stávky či uzávěry obchodů.

Domácnosti spotřebují v Česku zhruba 30 procent veškeré energie, nejvíc dlouhodobě na topení a ohřev vody. Jejich podíl je tak podobný jako u průmyslu. Vyplývá to z průzkumu Energo 2021 Českého statistického úřadu (ČSÚ). Tento rok se ale některé trendy mění. Soukromí odběratelé kvůli vysokým cenám upravují své návyky a začínají šetřit.

Pandemie covidu-19 snížila střední délku života v řadě zemí nejvýraznějí za posledních sedmdesát let. Mezi evropskými státy ale panují výrazné rozdíly. Některé z nich dokázaly loni pokles střední délky života zvrátit, například v Norsku se dokonce od vypuknutí pandemie naděje dožití prodloužila o 1,7 měsíce.

Státy Evropské unie by mohly začít nakupovat plyn společně již příští rok na jaře. Po neformálním zasedání ministrů pro energetiku to řekl český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Je přesvědčen, že jednání pomohlo k překonání rozporů mezi unijními zeměmi ohledně nákupu plynu. Eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová ovšem upozornila, že k unijním intervencím do trhu s plynem bude potřeba i snížit spotřebu.

Došlo k posunu, na jednáních v Praze se otevřela i témata, která  byla v rámci EU dosud „docela tabu“. Tak zhodnotil v pátečních Událostech, komentářích premiér Petr Fiala (ODS) dvojici čerstvě skončených summitů. On osobně vidí v EU vůli najít společné řešení energetické krize. Nepřipouští si, že by k němu Unie nedospěla, řekl v rozhovoru s Martinem Řezníčkem.

Začátek října je pravidelně spojený se sezonou Nobelových cen. Šest dní, šest cen a nejméně šest osob, z nichž se stanou světoznámé osobnosti.

Německo, Dánsko a Norsko koupí pro Ukrajinu šestnáct slovenských houfnic Zuzana 2. Zaplatí za ně 92 milionů eur (asi 2,2 miliardy korun), uvedlo podle agentury Reuters německé ministerstvo obrany. Dodávky těchto samohybných děl, která jsou schopná vystřelit šest ran za minutu na vzdálenost více než 40 kilometrů, mají začít v příštím roce.

Z poškozeného plynovodu Nord Stream uniklo do vzduchu velké množství metanu, který je významným skleníkovým plynem. Podle analýz se jedná o zřejmě největší únik v dějinách měření. Podle prvních odhadů se jedná o množství srovnatelné s ročními emisemi metanu města o velikosti Paříže. Informovala o tom pozorovací síť emisí skleníkových plynů ICOS.

Plyn z poškozeného plynovodu Nord Stream bude podle dánského ministra energetiky a životního prostředí Dana Jörgensena unikat nejméně týden, než se plynovody mezi Ruskem a Německem zcela vyprázdní. Teprve pak bude možné poškozená místa detailněji prozkoumat. Německé rozvědky varují, že Nord Stream možná po havárii už nebude nikdy fungovat. Část evropských politiků nyní hovoří o tom, že masivní podmořské výbuchy v Baltském moři byly cílenou sabotáží. Rusko odmítlo, že by bylo za škody zodpovědné, a naopak zmiňuje Spojené státy. Moskva havárii vyšetřuje jako mezinárodní terorismus a chce svolat jednání Rady bezpečnosti OSN.

Na Pražském hradě se 6. října uskuteční první summit nového Evropského politického společenství. To se bude pravidelně scházet k debatě o bezpečnostních problémech Evropy, energetice nebo klimatu. Dorazit mají země sedmadvacítky, ale také sedmnáct nečlenských států.

V Polsku byl slavnostně uveden do provozu plynovod Baltic Pipe, který se stane důležitou trasou pro přepravu plynu z Norska do Dánska a Polska a který bude schopen dodávat surovinu také odběratelům v okolních zemích. Jde o další krok ve snaze Evropské unie zajistit větší diverzifikaci v dodávkách plynu i zemím ve středovýchodní Evropě, konstatovala Evropská komise (EK).

Dělníci začali ve středu usazovat první části budoucí Štvanické lávky v Praze. Ta má od příštího jara propojit části Karlín, ostrov Štvanice a Holešovice. Sloužit má pěším a cyklistům. Stavbaři nejdříve montují rampu, ve Vltavě stojí připravené pilíře a část podpěrné konstrukce. První hotové segmenty budoucího mostu se momentálně usazují na Štvanici.

Arktida se za posledních čtyřicet let oteplila téměř čtyřikrát rychleji než zbytek světa. Vyplývá to z nové studie zveřejněné odborným časopisem Communications Earth & Environment. Rychlejší oteplování za severním polárním kruhem zjistily i předchozí studie, tempo však určily nižší, uvádějí vědci. Nové poznatky tedy vyvolávají obavy o závěry klimatických modelů na pólech, jejichž oteplování má zásadní vliv na zvyšování hladiny moří.

Izraelská armáda oznámila, že krátce po zahájení příměří v nedělních 23:30 místního času (22:30 SELČ) provedla údery na pozice palestinské militantní organizace Islámský džihád v Pásmu Gazy. Podle Izraele se jednalo o odvetu za raketové útoky ze strany Islámského džihádu, napsala agentura AFP.