Vojenské základny

Časně ráno byl v Bagdádu zasažen areál americké ambasády, nad kterým pak byl pozorován oblak černého dýmu, uvedla agentura AFP. Informace se ale rozcházejí ohledně typu úderu. Podle AFP zasáhl jednu z budov dron, podle agentury AP dopadla na přistávací plochu pro helikoptéru raketa. Ambasáda později podle agentur Reuters a AFP vyzvala Američany, aby Irák okamžitě opustili.

Izraelská armáda oznámila, že sobotní útoky na Írán byly největším leteckým útokem v její historii. Přibližně dvě stě bojových letounů útočilo na pět stovek cílů, informovala podle agentury AFP. Spojené státy a Izrael společný úder na Írán podle informací amerických médií ze zpravodajské komunity plánovaly měsíce. Washington v posledních týdnech vytrvale navyšoval vojenskou přítomnost v regionu.

Moskva podporuje úsilí Damašku o obnovení územní celistvosti Sýrie a oceňuje, že se tento proces zrychluje, řekl ruský vůdce Vladimir Putin prozatímnímu syrskému prezidentu Ahmadu Šaráovi. Podle agentury TASS spolu ve středu v Moskvě jednali o velkém množství témat. Šará podle agentury Reuters Putinovi poděkoval za pomoc při „stabilizaci situace v Sýrii“.

Syrští islamističtí povstalci oznámili, že mají pod kontrolou klíčové město Homs. Vojáci věrní režimu syrského prezidenta Bašára Asada z něj podle Reuters ustupují. Vládní síly se podle AFP zároveň stahují z míst vzdálených jen asi deset kilometrů jihozápadně od Damašku. Exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) tvrdí, že povstalci hlavní město země obkličují.

Americké jednotky se snaží potlačit vzkříšení takzvaného Islámského státu (IS) v Sýrii a Iráku v místech, kde tato militantní skupina dříve ovládala rozsáhlá území. Teroristická skupina usilovně mobilizuje své síly, vychovává nové rekruty a stupňuje své útoky proti místním silám i západní koalici vedené USA. Jejich kapacity i schopnosti se neustále zvyšují, tvrdí důstojníci USA a Syrských demokratických sil (SDF) – jednotek vedených Kurdy, kterým Spojené státy před pěti lety pomohly tuto militantní skupinu porazit.

Pod povrchem letní letargie panuje v zapadlém zemědělském koutu válečné Ukrajiny – u hranic s Podněstřím – napětí. Za hraničním plotem má Rusko už ze sovětských dob několik plně obsazených vojenských základen. Od začátku války z Moskvy opakovaně zazněla hrozba otevřít třetí frontu právě odsud.

Americký Senát se přidal ke Sněmovně reprezentantů a přehlasoval prezidentovo veto obranného rozpočtu. Poprvé za čtyři roky úřadování tak Donald Trump bude muset akceptovat zvrácení své snahy odmítnout opatření schválené Kongresem. Proti prezidentovu vetu se postavila i většina jeho republikánů, když pro rozpočet hlasovalo 81 senátorů a proti jich bylo pouze 13, uvedla agentura AP.