Dánsko chce posílit bezpečnost v Arktidě, odmítá však debatovat o své suverenitě

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.

Spor o Grónsko, které je autonomní součástí Dánského království, v posledních dnech výrazně zatížil vztahy mezi Evropou a USA. Trump opakovaně prohlašoval, že USA musejí ostrov získat v zájmu své bezpečnosti. Až do středy, kdy v Davosu na Světovém ekonomickém fóru slíbil nepoužít sílu, odmítal říct, zda by k ovládnutí Grónska nasadil armádu.

Přesné podrobnosti dohody Trumpa a Rutteho zatím nejsou známé, podle amerického prezidenta ale její součástí bude přístup ke grónským nerostným surovinám pro Spojené státy i jejich evropské spojence a také spolupráce na vícestupňovém protiraketovém štítu Golden Dome (Zlatá kopule), který chce Trump vybudovat.

Rutte ve čtvrtek řekl, že rámec dohody o Grónsku předpokládá, že Severoatlantická aliance zesílí ostrahu Arktidy. Věří, že k posílení bezpečnosti se připojí i alianční státy z nearktického regionu. Poznamenal, že určitá jednání o ostrově budou nyní pokračovat mezi USA, Dánskem a Grónskem. Původně Trump požadoval, aby se Kodaň vzdala Grónska ve prospěch USA. Posilování aktivit NATO v Arktidě bude podle Rutteho viditelné již v letošním roce. Nyní je na vojenských představitelích Aliance, aby vypracovali konkrétní bezpečnostní požadavky.

Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen ve čtvrtek prohlásil, že nezná podrobnosti dohody. Grónsko chce podle něj pokračovat v mírovém dialogu a trvá na svém právu na sebeurčení, informují agentury AFP a Reuters.

„Jsme připraveni jednat o možném lepším partnerství s USA, ale naše suverenita je červenou linií,“ řekl v hlavním městě ostrova Nuuku grónský premiér. „Jsme připraveni více spolupracovat, i na partnerství v oblasti nerostných zdrojů, ale to je něco, o čem musíme jednat ve vzájemném respektu,“ zdůraznil Nielsen. Šéf grónské vlády na otázku o protiraketovém štítu Golden Dome (Zlatá kopule) odpověděl, že Grónsko je přesvědčené, že lze vypracovat řešení, které bude výhodné pro všechny zúčastněné strany.

Axios: Návrh dohody nepočítá s převodem suverenity

Portál Axios napsal, že návrh dohody neobsahuje převod celkové suverenity nad Grónskem z Dánska na Spojené státy. Plán počítá s aktualizací dohody o obraně Grónska z roku 1951 mezi USA a Dánskem, která umožňuje USA budovat vojenské základny na ostrově a zřizovat obranné oblasti, pokud by to NATO považovalo za nutné. Návrh podle Axiosu dále mimo jiné zahrnuje zmínky o zvýšení bezpečnosti v Grónsku a aktivitě NATO v Arktidě.

Frederiksenová v prohlášení uvedla, že bezpečnost Arktidy je záležitostí celé Severoatlantické aliance, takže je správné i přirozené, že o věci Trump a Rutte jednali. „NATO si je plně vědomo pozice Dánského království. Můžeme jednat o všem politickém – bezpečnosti, investicích, ekonomice. Ale nemůžeme jednat o naší suverenitě,“ uvedla. Poznamenala, že jak byla informována, dánská suverenita předmětem středečního jednání nebyla. Dodala, že s Ruttem hovořila před touto schůzkou i po ní.

„Samozřejmě, jen Dánsko a Grónsko mohou činit rozhodnutí ve věcech týkajících se Dánska a Grónska,“ sdělila Frederiksenová.

Babiš ocenil, že Trump změnil rétoriku, Grónsko má za nedílnou součást Dánska

Je jasné, že Grónsko je nedílnou součástí Dánska, řekl ve čtvrtek novinářům premiér Andrej Babiš (ANO). Ocenil, že Trump změnil rétoriku a nezavede dodatečná cla vůči některým evropským zemím.

„Je jasné, že jsme spojenci a nemůžeme si dovolit nějaké spory mezi Spojenými státy a Dánskem. Je jasné, že Grónsko je nedílnou součástí Dánska. Prezident Trump změnil tu rétoriku. My se jasně vyjadřovali, že je potřeba se domlouvat,“ řekl Babiš.

Podle svých slov předvídal, že se nakonec situace podobně vyvrbí, neboť je známo, jakým způsobem Trump jedná. „Je to jeho styl jednání, je to byznysmen, ale věřím tomu, že nakonec je to dobrá předběžná dohoda, že NATO společně bude hlídat Grónsko,“ poznamenal předseda vlády. Nebezpečí ze strany Ruska a Číny je podle něj reálné, Grónsko je strategickým ostrovem.

Podle českého prezidenta Petera Pavla zatím není potřeba podléhat obavám, že by rozpad NATO „byl za nejbližším horizontem“. Pokud by se ale Spojené státy rozhodly získat Grónsko i pomocí vojenské síly, tak poté by se situace podle prezidenta výrazně změnila. „Dánská premiérka Mette Frederiksenová byla naprosto přesná, když řekla, že by to s největší pravděpodobností znamenalo konec NATO. Minimálně konec principů, na kterých vzniklo a celou dobu existovalo. My v této situaci ale nejsme,“ uvedl Pavel, který věří, že se podaří najít kompromisní řešení přijatelné pro všechny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na Islandu proběhlo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v sobotu proběhlo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. S úderem půlnoci se uzavřely volební místnosti a začalo sčítání hlasů. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
včeraAktualizovánopřed 45 mminutami

V Nigeru se vzbouřili vojáci. Vládnoucí junta má prý situaci pod kontrolou

Vzbouřenci v Nigeru zaútočili na letiště a prezidentskou budovu v hlavním městě Niamey. V místě podle zdrojů agentury Reuters vypukly nepřetržitá střelba a výbuchy, na krátkou dobu bylo přerušeno vysílání státní televize a rozhlasu. Za ozbrojenými útoky podle tamního ministerstva obrany stáli vzbouření vojáci. Ministerstvo zároveň uvedlo, že vládnoucí vojenský režim postupně získává nad situací kontrolu. Bezpečnostní a diplomatické zdroje večer agentuře AFP sdělily, že prezidentská garda s ruskou pomocí převzala kontrolu nad leteckou základnou, které se vzbouřenci dříve zmocnili.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Vyzýval k deportaci milionů, nyní britského komentátora z USA vyhostili

Britský krajně pravicový komentátor Milo Yiannopoulos byl po zatčení na letišti v New Orleansu vyhoštěn do domovské Británie, oznámil v sobotu podle agentury Reuters mluvčí amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS). Došlo k tomu poté, co ho na mezinárodním letišti Louise Armstronga v New Orleansu kvůli nelegálnímu setrvání zatkla americká imigrační a celní služba (ICE). Yiannopoulos přitom dříve paradoxně vyzýval k přísnějšímu vymáhání imigračních pravidel.
před 3 hhodinami

Počet mrtvých po ruském útoku u Buči stoupl na 37, uvádí tamní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 37 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Netanjahu odsoudil dění na Západním břehu. Osadníci obsadili dům palestinské rodiny

Několik desítek židovských osadníků v sobotu obsadilo dům palestinské rodiny ve vesnici Kusra na okupovaném Západním břehu. Útočníci se uvnitř domu, kde jeho obyvatelé zůstali, zabarikádovali. Na místo přijely jednotky izraelské armády a pohraniční stráže, aby osadníky z budovy vypudily, píše agentura AFP. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu incident odsoudil. Obyvatelé domu uvedli, že vojáci zasáhli proti nim samotným.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Hrozí druhotné katastrofy

Povodeň v Nepálu si vyžádala téměř sedm set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Pátrání po přeživších komplikuje počasí, kvůli dešti a mlze musely úřady operace přerušit. Téměř tři tisíce lidí je navíc stále pohřešováno: 2420 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Odborníci varují před rizikem druhotných katastrof. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 14 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.