Dánsko chce posílit bezpečnost v Arktidě, odmítá však debatovat o své suverenitě

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.

Spor o Grónsko, které je autonomní součástí Dánského království, v posledních dnech výrazně zatížil vztahy mezi Evropou a USA. Trump opakovaně prohlašoval, že USA musejí ostrov získat v zájmu své bezpečnosti. Až do středy, kdy v Davosu na Světovém ekonomickém fóru slíbil nepoužít sílu, odmítal říct, zda by k ovládnutí Grónska nasadil armádu.

Přesné podrobnosti dohody Trumpa a Rutteho zatím nejsou známé, podle amerického prezidenta ale její součástí bude přístup ke grónským nerostným surovinám pro Spojené státy i jejich evropské spojence a také spolupráce na vícestupňovém protiraketovém štítu Golden Dome (Zlatá kopule), který chce Trump vybudovat.

Rutte ve čtvrtek řekl, že rámec dohody o Grónsku předpokládá, že Severoatlantická aliance zesílí ostrahu Arktidy. Věří, že k posílení bezpečnosti se připojí i alianční státy z nearktického regionu. Poznamenal, že určitá jednání o ostrově budou nyní pokračovat mezi USA, Dánskem a Grónskem. Původně Trump požadoval, aby se Kodaň vzdala Grónska ve prospěch USA. Posilování aktivit NATO v Arktidě bude podle Rutteho viditelné již v letošním roce. Nyní je na vojenských představitelích Aliance, aby vypracovali konkrétní bezpečnostní požadavky.

Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen ve čtvrtek prohlásil, že nezná podrobnosti dohody. Grónsko chce podle něj pokračovat v mírovém dialogu a trvá na svém právu na sebeurčení, informují agentury AFP a Reuters.

„Jsme připraveni jednat o možném lepším partnerství s USA, ale naše suverenita je červenou linií,“ řekl v hlavním městě ostrova Nuuku grónský premiér. „Jsme připraveni více spolupracovat, i na partnerství v oblasti nerostných zdrojů, ale to je něco, o čem musíme jednat ve vzájemném respektu,“ zdůraznil Nielsen. Šéf grónské vlády na otázku o protiraketovém štítu Golden Dome (Zlatá kopule) odpověděl, že Grónsko je přesvědčené, že lze vypracovat řešení, které bude výhodné pro všechny zúčastněné strany.

Axios: Návrh dohody nepočítá s převodem suverenity

Portál Axios napsal, že návrh dohody neobsahuje převod celkové suverenity nad Grónskem z Dánska na Spojené státy. Plán počítá s aktualizací dohody o obraně Grónska z roku 1951 mezi USA a Dánskem, která umožňuje USA budovat vojenské základny na ostrově a zřizovat obranné oblasti, pokud by to NATO považovalo za nutné. Návrh podle Axiosu dále mimo jiné zahrnuje zmínky o zvýšení bezpečnosti v Grónsku a aktivitě NATO v Arktidě.

Frederiksenová v prohlášení uvedla, že bezpečnost Arktidy je záležitostí celé Severoatlantické aliance, takže je správné i přirozené, že o věci Trump a Rutte jednali. „NATO si je plně vědomo pozice Dánského království. Můžeme jednat o všem politickém – bezpečnosti, investicích, ekonomice. Ale nemůžeme jednat o naší suverenitě,“ uvedla. Poznamenala, že jak byla informována, dánská suverenita předmětem středečního jednání nebyla. Dodala, že s Ruttem hovořila před touto schůzkou i po ní.

„Samozřejmě, jen Dánsko a Grónsko mohou činit rozhodnutí ve věcech týkajících se Dánska a Grónska,“ sdělila Frederiksenová.

Babiš ocenil, že Trump změnil rétoriku, Grónsko má za nedílnou součást Dánska

Je jasné, že Grónsko je nedílnou součástí Dánska, řekl ve čtvrtek novinářům premiér Andrej Babiš (ANO). Ocenil, že Trump změnil rétoriku a nezavede dodatečná cla vůči některým evropským zemím.

„Je jasné, že jsme spojenci a nemůžeme si dovolit nějaké spory mezi Spojenými státy a Dánskem. Je jasné, že Grónsko je nedílnou součástí Dánska. Prezident Trump změnil tu rétoriku. My se jasně vyjadřovali, že je potřeba se domlouvat,“ řekl Babiš.

Podle svých slov předvídal, že se nakonec situace podobně vyvrbí, neboť je známo, jakým způsobem Trump jedná. „Je to jeho styl jednání, je to byznysmen, ale věřím tomu, že nakonec je to dobrá předběžná dohoda, že NATO společně bude hlídat Grónsko,“ poznamenal předseda vlády. Nebezpečí ze strany Ruska a Číny je podle něj reálné, Grónsko je strategickým ostrovem.

Podle českého prezidenta Petera Pavla zatím není potřeba podléhat obavám, že by rozpad NATO „byl za nejbližším horizontem“. Pokud by se ale Spojené státy rozhodly získat Grónsko i pomocí vojenské síly, tak poté by se situace podle prezidenta výrazně změnila. „Dánská premiérka Mette Frederiksenová byla naprosto přesná, když řekla, že by to s největší pravděpodobností znamenalo konec NATO. Minimálně konec principů, na kterých vzniklo a celou dobu existovalo. My v této situaci ale nejsme,“ uvedl Pavel, který věří, že se podaří najít kompromisní řešení přijatelné pro všechny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA by nemusely přijít NATO v případě potřeby na pomoc, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy by v případě potřeby nemusely přijít NATO na pomoc vzhledem k tomu, že Severoatlantická aliance neposkytla USA materiální podporu během nynější války proti Íránu. Prohlášení šéfa Bílého domu vyvolalo otazníky ohledně jeho postoje k ustanovením o vzájemné obraně, které jsou středobodem transatlantické aliance, poznamenala agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Íránská média hlásí útoky na jaderná zařízení v zemi

Americko-izraelské údery zasáhly v Íránu některá jaderná zařízení včetně těžkovodního reaktoru v elektrárně Arák. Píší to agentury s odkazem na místní média. Jeruzalém úder v Aráku potvrdil. Íránská média hovoří rovněž o desítkách obětí útoků v Komu a v provinciích Východní Ázerbájdžán a Kermánšáh. Zasaženy byly údajně obytné budovy. Úderům čelil také izraelský Tel Aviv, kde zemřel jeden člověk.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Írán udeřil na americkou základnu v Saúdské Arábii. Média hlásí zraněné vojáky

Íránský úder na americkou základnu Princ Sultán v Saúdské Arábii v pátek zranil deset amerických vojáků. List The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na nejmenované americké a saúdskoarabské zdroje informuje o několika poničených tankovacích letounech. Podle deníku Teherán použil při údery rakety a bezpilotní prostředky. List ovšem neuvedl, kolik letadel, které mají klíčovou roli v dlouhých bojových misí, úder poničil.
před 3 hhodinami

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajina zřejmě třetí noc v řadě zasáhla ruské ropné terminály na Baltu

Ukrajinské drony v noci na pátek opět zasáhly ruské ropné terminály na pobřeží Baltského moře. Podle ukrajinských médií o tom informují ruské telegramové kanály. Ukrajina také zaútočila na průmyslovou zónu ve Volgogradské oblasti nebo na radarovou stanici na okupovaném Krymu. Ruská armáda útočila mimo jiné na Charkov či Dněpropetrovskou oblast, oba regiony hlásí zraněné.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Izrael vyšle další síly do Libanonu, hrozí humanitární zkáza

Prohlubující se humanitární krize v Libanonu by se mohla zvrhnout v katastrofu, varoval Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Od začátku blízkovýchodní války musel opustit domov každý pátý Libanonec – včetně statisíců dětí. Izraelská armáda mezitím připravuje nasazení další vojenské divize v jižním Libanonu, kde se snaží rozšířit nárazníkovou zónu, napsal list The Times of Israel (ToI).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ministři zahraničí z G7 vyzvali k zastavení útoků na civilisty ve válce s Íránem

Americký ministr zahraničí Marco Rubio řekl resortním kolegům zemí G7, že válka v Íránu potrvá ještě týdny, nikoli měsíce. Ti žádají okamžité zastavení útoků na civilní infrastrukturu a obyvatele. Šéf německé diplomacie Johann Wadephul prohlásil, že íránská válka nesmí ovlivnit podporu Ukrajiny. Rubio přiletěl do Francie s obtížným cílem vysvětlit spojencům americkou strategii v Íránu, proti níž má většina zemí námitky, napsala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rubio popřel tvrzení Zelenského o nabídce bezpečnostních záruk za územní ústupky

Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil za lež tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že Washington nabízí Ukrajině bezpečnostní záruky výměnou za územní ústupky. Zelenskému bylo podle Rubia řečeno, že bezpečnostní záruky mohou následovat pouze po skončení ruské války na Ukrajině. Šéf americké diplomacie to prohlásil po setkání ministrů zahraničí zemí skupiny G7 ve Francii.
před 8 hhodinami
Načítání...