Objem hypoték v září klesl o osm miliard

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v září hypoteční úvěry za 24,2 miliardy korun, což je proti mimořádnému srpnu pokles o 8,1 miliardy. Meziroční růst tak stále činil osmdesát procent. Úrokové sazby nových úvěrů klesly na 4,96 procenta ze srpnových 4,98 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

„Srpnový nebývalý nárůst zájmu o hypotéky byl pravděpodobně způsobený zákonnými změnami v pravidlech předčasného splácení, které začaly platit v září. Vývoj se tak vrací do starých kolejí a hypoteční trh pokračuje ve svém setrvalém růstu, způsobeném jak pozitivní spotřebitelskou náladou, tak pozvolným poklesem úrokových sazeb,“ uvedl hlavní ekonom Moneta Money Bank Petr Gapko.

Objem skutečně nově poskytnutých hypoték bez refinancování v září dosáhl 19,7 miliardy korun. Počet nově poskytnutých hypoték dosáhl 5232, což je obdobná hodnota jako v červenci, proti srpnu jde však o pětinový pokles. Rovněž objem refinancovaných úvěrů, interně či z jiné instituce, se po jednorázovém srpnovém růstu snížil, ačkoli setrval mírně nad úrovní z června či července.

Růst hypotečních sazeb o jeden procentní bod znamená pro průměrnou velikost hypotéky zvýšení měsíční splátky o zhruba dva tisíce korun. Ve srovnání s dvouprocentní úrokovou sazbou, která byla na trhu běžná v dřívějších letech, tak znamená současná hypoteční sazba nárůst měsíční splátky u průměrné hypotéky zhruba o 6 tisíc korun. Splátka hypotéky jeden milion korun s třicetiletou splatností se současnými úrokovými sazbami se pohybuje kolem 5500 korun.

Nahrávám video

„O nějakém poklesu se v podstatě hovořit nedá. Ta srpnová čísla byla naprosto výjimečná, ať už co do počtu, tak co do objemu poskytnutých hypoték. My se vracíme k číslům, která jsou obvyklá a která jsme viděli v předchozích měsících,“ míní hlavní ekonom Banky Creditas Pavel Dufek.

„V posledních týdnech tržní sazby z důvodu globálního vývoje mírně rostou. Jejich průměrná zářijová hodnota však byla nejnižší od konce roku 2021. Hypoteční sazby reagují na vývoj tržních sazeb s několikaměsíčním zpožděním, pokud se tak vývoj na trhu výrazněji neobrátí, další mírný pokles hypotečních sazeb by měl v příštích měsících pokračovat,“ upozornil hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

„Banky si nadále drží svůj polštář kompenzující ušlý zisk v případě předčasného odchodu klienta. Proto se naplňují pesimistické odhady, že hypotéky v letošním roce již nezlevní. I když jedna banka nabízí velmi lákavé sazby od 3,99 procenta, realita je jiná. Klienti se tam nehrnou a s trhem tato nabídka neudělala nic,“ uvedla hypoteční specialistka FinGO Jana Vaisová. Podle konzultanta společnosti 4fin Davida Krůty lze očekávat další mírné snížení sazeb v následujících měsících, a tím i zvýšený zájem o úvěry.

Vývoj hypoték se odráží i na realitním trhu. „I v září a říjnu pokračuje trend posledních měsíců a to, že každý měsíc rostou uskutečněné obchody i vyšší počet zájemců o nákup nemovitostí. Tento trend způsobila zejména neustále se snižující úroková sazba i to, že si zájemci jsou vědomi situace, kdy začíná postupně ubývat výhodných nabídek ke koupi a ceny se začínají postupně zvyšovat,“ uvedl majitel Evropa reality Group Michal Macek. Podle něj tento trend bude pokračovat i v dalších měsících.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 3 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 3 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 4 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 9 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
16. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
16. 5. 2026

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizováno16. 5. 2026

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026
Načítání...