Banky loni poskytly hypotéky za 150 miliard korun, o čtvrtinu méně než o rok dříve

Nahrávám video

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 150 miliard korun, což je meziroční pokles téměř o čtvrtinu. Nové úvěry bez refinancování činily 124 miliard korun. Úrokové sazby v prosinci pokračovaly v poklesu a snížily se z listopadových 5,67 na 5,65 procenta, nejnižší hodnotu od poloviny roku 2022. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor, kam dodávají data všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

„Z pohledu původních očekávání na začátku roku 2023 byla realita nakonec relativně příznivá a objem poskytnutých hypoték se dostal na horní hranici odhadů. To způsobila kombinace faktorů, od uvolnění pravidel příjmových ukazatelů ze strany ČNB po mírný pokles cen nemovitostí či lehký pokles sazeb. Letos by měl hypoteční trh dále oživovat a za celý rok lze očekávat dvouciferný růst. Stále se však patrně nedostane na úrovně předpandemických let,“ uvedl hlavní ekonom asociace Jakub Seidler.

Objem poskytnutých hypoték v prosinci meziměsíčně klesl o sedm procent na 15,1 miliardy korun. Meziročně stoupl o 93 procent.

Objem skutečně nově poskytnutých hypoték bez refinancování v prosinci byl 12,7 miliardy korun po listopadových 13,4 miliardy korunách. Jde tak o meziměsíční pokles o pět procent. Objem refinancovaných úvěrů, tedy interně či z jiné instituce, činil 2,4 miliardy proti 2,8 miliardy korun o měsíc dříve.

„Rok 2024 bude o poklesu úrokových sazeb a oživování trhu. Tento trend poklesu sazeb započal již v závěru roku 2023. Vyvolává jej postupný pokles ceny zdrojů a zafunguje i tržní prostředí. Očekávám oživení refinancování hypoték, a to zejména u klientů s úrokovou sazbou kolem šesti procent. Pokles hypotečních sazeb bude mít pravděpodobně pozitivní vliv i na realitní trh, kdy omezená nabídka a zvýšená poptávka může působit na cenu nemovitostí,“ upozornil vedoucí hypotečních služeb Air Bank Marek Richter.

Nahrávám video

Úrokové sazby jsou stále nadprůměrně vysoké

Počet nově poskytnutých hypoték dosáhl v prosinci 3770, což je desetinový meziměsíční pokles. Z meziročního pohledu jde o nárůst o 65 procent. Průměrný počet poskytnutých hypoték se v posledním čtvrtletí 2023 pohyboval kolem čtyř tisíc měsíčně. To je téměř dvojnásobek proti stejnému období roku 2022, ale na druhou stranu polovina proti konci roku 2020.

Za první polovinu roku 2023 se poskytlo meziročně o polovinu méně hypoték, za druhou polovinu roku 2023 naopak přes padesát procent více. Ve srovnání s předpandemickými roky 2017 až 2019 byl objem poskytnutých hypoték v roce 2023 zhruba o třetinu nižší.

Úrokové sazby v posledním půlroce klesají, což bylo umožněno postupným poklesem tržních úrokových sazeb. I přes uvedený vývoj však zůstávají hypoteční sazby z pohledu posledních dvou dekád nadprůměrně vysoké. Na podobných úrovních jako v současnosti se nacházely také v letech 2008 a 2009.

Průměrná hypotéka v prosinci vzrostla z 3,21 milionu na 3,37 milionu korun, což je návrat na úrovně ze začátku roku 2022. Nejvyšší byla v listopadu 2021, kdy činila 3,46 milionu korun.

„Ke konci roku se začalo projevovat snižování sazeb a akční nabídky bank. Jedna banka totiž zlevnila výrazně sazby hypotéky na refinancování a on-line hypotéky,“ prohlásila specialistka společnosti FinGO Jana Vaisová. Banky jsou podle ní připraveny na další snižování sazeb od následujícího týdne, některé již zlevnily střední i dlouhé fixace, jedna banka zlevnila jednoletou fixaci. Je vidět, že banky začaly již s očekávanými konkurenčními nabídkami, dodala.

Oblastní ředitel společnosti 4fin Jan Schwarzbach míní, že trend vyšší poptávky po hypotékách bude pokračovat i v letošním roce. Na jaře přicházejí navíc banky prakticky vždy se zvýhodněnými úvěry, a to jak v podobě nižších úrokových sazeb, tak i v podobě různých slev, například ocenění nemovitosti či zpracování úvěru zdarma, podotkl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zemědělský fond: EU proplatila květnové dotace firmám z Agrofertu

Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila na dotaz ČTK mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je Unie zpětně proplatí. Posuzovala, zda premiér Andrej Babiš (ANO) vložením Agrofertu do svěřenského fondu vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů. Evropská komise ale sdělila, že platby se vztahují k žádostem podaným ještě před jmenováním Babiše premiérem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sněmovna opět nedokončila schvalování stavební novely

Dolní komora ve středu opět nedokončila schvalování stavební novely. Opozici rozhořčilo vystoupení vicepremiéra Karla Havlíčka, který ji vinil z toho, že při vládním působení v minulém volebním období zničila obdobný stavební zákon přijatý za minulé vlády Andreje Babiše (oba ANO). Předtím poslanci schválili vládní návrh na růst rodičovského příspěvku na 400 tisíc korun od příštího roku. Sněmovna také podpořila novelu o výraznějším růstu státních plateb do zdravotnictví za děti, důchodce nebo nezaměstnané v příštím roce.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Sněmovna schválila růst rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Vládní novelu schválila sněmovna hlasy 158 ze 162 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Opoziční STAN, Piráti a KDU-ČSL neprosadili žádný ze čtveřice návrhů na zavedení valorizace rodičovské. Předlohu, kterou dolní komora upravila také takzvanou superdávku, dostane k posouzení Senát.
před 21 hhodinami

Sněmovna odmítla senátní podmínky pro zvyšování výdajů nad schválený rámec

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
7. 7. 2026Aktualizovánovčera v 07:22

Bytovou nouzi řeší nová kontaktní místa. Za první půlrok se vypořádala s téměř šesti tisíci problémy

Bydlení v nevyhovujících podmínkách, nejasnosti ohledně nájemní smlouvy nebo žádání o sociální podporu na kauci. V takových situacích lidem nově pomáhají takzvaná kontaktní místa pro bydlení. Od začátku roku, kdy služba začala fungovat, se na ně obrátilo přes 1500 lidí, navíc řešily další čtyři tisíce anonymních podnětů. České televizi to potvrdila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Veronika Lukášová. Kontaktní místa vznikla v lednu podle zákona o podpoře bydlení. Podle něj začala od prvního července platit i další opatření, jako například garance pro soukromé majitele bytů.
včera v 06:00

USA zrušily výjimku pro prodej íránské ropy po útocích na tankery

Americké ministerstvo financí v reakci na útoky na tankery v Hormuzském průlivu zrušilo výjimku, která umožňovala prodej íránské ropy. Informovala o tom agentura Bloomberg a dodala, že tím rezort ohrozil prozatímní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Íránské ministerstvo zahraničí rozhodnutí USA odsoudilo. Podle Teheránu jde o porušení memoranda o ukončení války, kterou Spojené státy proti Íránu vedly od konce února do vyhlášení příměří v první polovině dubna.
7. 7. 2026Aktualizovánovčera v 00:16

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
7. 7. 2026Aktualizováno7. 7. 2026

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
7. 7. 2026Aktualizováno7. 7. 2026

Evropský pohled