Banky loni poskytly hypotéky za 150 miliard korun, o čtvrtinu méně než o rok dříve

Nahrávám video
Události: Hypotéky
Zdroj: ČT24

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 150 miliard korun, což je meziroční pokles téměř o čtvrtinu. Nové úvěry bez refinancování činily 124 miliard korun. Úrokové sazby v prosinci pokračovaly v poklesu a snížily se z listopadových 5,67 na 5,65 procenta, nejnižší hodnotu od poloviny roku 2022. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor, kam dodávají data všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

„Z pohledu původních očekávání na začátku roku 2023 byla realita nakonec relativně příznivá a objem poskytnutých hypoték se dostal na horní hranici odhadů. To způsobila kombinace faktorů, od uvolnění pravidel příjmových ukazatelů ze strany ČNB po mírný pokles cen nemovitostí či lehký pokles sazeb. Letos by měl hypoteční trh dále oživovat a za celý rok lze očekávat dvouciferný růst. Stále se však patrně nedostane na úrovně předpandemických let,“ uvedl hlavní ekonom asociace Jakub Seidler.

Objem poskytnutých hypoték v prosinci meziměsíčně klesl o sedm procent na 15,1 miliardy korun. Meziročně stoupl o 93 procent.

Objem skutečně nově poskytnutých hypoték bez refinancování v prosinci byl 12,7 miliardy korun po listopadových 13,4 miliardy korunách. Jde tak o meziměsíční pokles o pět procent. Objem refinancovaných úvěrů, tedy interně či z jiné instituce, činil 2,4 miliardy proti 2,8 miliardy korun o měsíc dříve.

„Rok 2024 bude o poklesu úrokových sazeb a oživování trhu. Tento trend poklesu sazeb započal již v závěru roku 2023. Vyvolává jej postupný pokles ceny zdrojů a zafunguje i tržní prostředí. Očekávám oživení refinancování hypoték, a to zejména u klientů s úrokovou sazbou kolem šesti procent. Pokles hypotečních sazeb bude mít pravděpodobně pozitivní vliv i na realitní trh, kdy omezená nabídka a zvýšená poptávka může působit na cenu nemovitostí,“ upozornil vedoucí hypotečních služeb Air Bank Marek Richter.

Nahrávám video
Jakub Seidler a Miroslav Duda hovořili o zájmu o hypotéky
Zdroj: ČT24

Úrokové sazby jsou stále nadprůměrně vysoké

Počet nově poskytnutých hypoték dosáhl v prosinci 3770, což je desetinový meziměsíční pokles. Z meziročního pohledu jde o nárůst o 65 procent. Průměrný počet poskytnutých hypoték se v posledním čtvrtletí 2023 pohyboval kolem čtyř tisíc měsíčně. To je téměř dvojnásobek proti stejnému období roku 2022, ale na druhou stranu polovina proti konci roku 2020.

Za první polovinu roku 2023 se poskytlo meziročně o polovinu méně hypoték, za druhou polovinu roku 2023 naopak přes padesát procent více. Ve srovnání s předpandemickými roky 2017 až 2019 byl objem poskytnutých hypoték v roce 2023 zhruba o třetinu nižší.

Úrokové sazby v posledním půlroce klesají, což bylo umožněno postupným poklesem tržních úrokových sazeb. I přes uvedený vývoj však zůstávají hypoteční sazby z pohledu posledních dvou dekád nadprůměrně vysoké. Na podobných úrovních jako v současnosti se nacházely také v letech 2008 a 2009.

Průměrná hypotéka v prosinci vzrostla z 3,21 milionu na 3,37 milionu korun, což je návrat na úrovně ze začátku roku 2022. Nejvyšší byla v listopadu 2021, kdy činila 3,46 milionu korun.

„Ke konci roku se začalo projevovat snižování sazeb a akční nabídky bank. Jedna banka totiž zlevnila výrazně sazby hypotéky na refinancování a on-line hypotéky,“ prohlásila specialistka společnosti FinGO Jana Vaisová. Banky jsou podle ní připraveny na další snižování sazeb od následujícího týdne, některé již zlevnily střední i dlouhé fixace, jedna banka zlevnila jednoletou fixaci. Je vidět, že banky začaly již s očekávanými konkurenčními nabídkami, dodala.

Oblastní ředitel společnosti 4fin Jan Schwarzbach míní, že trend vyšší poptávky po hypotékách bude pokračovat i v letošním roce. Na jaře přicházejí navíc banky prakticky vždy se zvýhodněnými úvěry, a to jak v podobě nižších úrokových sazeb, tak i v podobě různých slev, například ocenění nemovitosti či zpracování úvěru zdarma, podotkl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59AktualizovánoPrávě teď

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 2 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
včeraAktualizovánovčera v 16:06

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
28. 2. 2026
Načítání...