Ústavní soud odmítl stížnost Pavla Jirečka odsouzeného k 26 letům vězení za umučení muže ve sklepě domu na Svitavsku. Jirečka argumentoval nedostatečně provedenými důkazy a bránil se také tvrzení soudů, že se smrtí oběti musel počítat. Ústavní soud s tím však nesouhlasí a stížnost odmítl. Vyplývá to z usnesení soudu, které má ČT k dispozici. Jirečka spolu s druhým odsouzeným Alexandrem Golubničenkem v létě 2022 několik dní mučili muže a jeho mrtvé tělo následně uvařili, kosti spálili a zbylé ostatky rozvezli.
„Ústavní soud nezjistil namítané porušení základních práv stěžovatele, proto dospěl k závěru, že jde o návrh zjevně neopodstatněný, a ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl,“ stojí v nálezu Ústavního soudu.
Jirečka před Ústavním soudem namítal, že soudy v minulosti některé důkazy v jeho prospěch zcela opomněly. Nesouhlasil také se zjištěním soudů, že svou oběť držel se spolupachatelem ve sklepě tři až pět dní, podle něj to bylo maximálně 48 hodin. Argumentoval přitom také mimo jiné narozením štěňat, ke kterému mělo dojít údajně až po smrti oběti.
Podle soudních znalců trpí oba odsouzení disociální poruchou osobnosti a jejich resocializace je nepravděpodobná.
Se smrtí museli počítat
Odsouzený Jirečka se také před Ústavním soudem bránil tím, že se smrtí oběti nemohl počítat a že se dostatečně staral, aby nezemřela. „Poškozený byl stěžovatelem a zejména potom spoluobžalovaným pravidelně kontrolován. Při těchto kontrolách mu podávali stravu a pití, přičemž spoluobžalovaný s ním trávil více času, kdy si s ním povídal a podával mu na jeho žádost jako dlouholetému uživateli pervitin,“ uvedl Ústavní soud v usnesení Jirečkovu argumentaci.
„Poškozený si ve sklepě na nic nestěžoval, že to bral jako trest, přičemž při poslední kontrole poškozený omdlel,“ sdělil Jirečka soudu a dodal, že ihned po omdlení poskytl uvězněnému všechnu nezbytnou pomoc.
S tím však Ústavní soud nesouhlasil a v usnesení uvedl, že „vědomí takového možného následku jednoznačně vyplynulo z vyjádření spoluobžalovaného, který za celou dobu několikrát měl za to, že poškozený už zemře nebo je mrtvý. O vědomí možného smrtelného následku svědčí zcela jasně také společný způsob jednání stěžovatele a spoluobžalovaného vůči tělu i psychice poškozeného.“
Mučení bylo odplatou
Podle spisu se obžalovaní na vraždě muže umučením předem domluvili, mělo jít o odplatu za údajně ukradené drogy a další věci. Zavražděný muž dříve bydlel v domě v obci Pohodlí u Litomyšle, který byl trvalým bydlištěm Jirečka.
Pachatelé jej donutili na Břeclavsku nastoupit do auta, kterým ho odvezli do domu v Lubné, kde ho ve sklepě dvě až tři hodiny mučili, vyplývá z obžaloby. Podle ní pak bezvládné tělo převezli do Jirečkova domu v Pohodlí, kde oběť utýrali. Drželi ji tam několik dnů a muž zemřel nedlouho po podání léku Questax. Podle obžaloby mu lék podal spoluodsouzený Alexandr Golubničenko, aby muž usnul.
