Rakety strana 3 z 5

Izrael a radikální skupiny z Pásma Gazy souhlasily s příměřím, které dojednal Egypt. Klid zbraní měl začít platit ve 22:00 místního času (21:00 SELČ), uvedla agentura Reuters s odvoláním na dva palestinské představitele. Izrael informace o příměří následně potvrdil, útoky nicméně neustaly a pokračovaly i v sobotu večer.

Ukrajinští dobrovolníci nakupují starší západní vojenskou techniku pro boj na frontě. Ve Velké Británii už ve vojenských aukcích za loňský rok zájemci koupili více než 150 vyřazených obrněných transportérů. O posílení dodávek na vlastní pěst se snaží i Ukrajinci v Kanadě, kde pomáhají přestavovat terénní auta na obrněná vozidla. Podporu pro ukrajinskou armádu ale dál oficiálně plánuje i britská vláda, která přislíbila dodávky raket s doletem až 300 kilometrů.

Kim Jo-čong, vlivná sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, prohlásila, že KLDR musí dále zdokonalit svůj „jaderný odstrašující potenciál“. Informuje o tom agentura Reuters, podle které v Pchjongjangu vzbudila nevoli dohoda o posílení spolupráce mezi Jižní Koreou a Spojenými státy z tohoto týdne.

Severní Korea v pondělí ze svého východního pobřeží odpálila dvě balistické rakety krátkého doletu. Dopadly do Japonského moře. Podle zahraničních agentur o tom informovalo velení jihokorejské armády a japonská pobřežní stráž. Komunistická země v posledních týdnech rakety testuje opakovaně. KLDR novou zbrojní zkoušku provedla v den, kdy Spojené státy a Jižní Korea zahájily další vojenské manévry, jichž se účastní i americká letadlová loď Nimitz s jaderným pohonem a její úderná skupina.

Před prvním výročím zahájení plnohodnotné ruské invaze je na Ukrajině kvůli očekávání dalších raketových útoků cítit napětí. V rozhovoru pro Českou televizi to řekl mluvčí Velitelství vzdušných ozbrojených sil Ukrajiny Jurij Ihnat. Uvedl také, že Rusové změnili taktiku svého ostřelování. Na Ukrajinu přilétá méně raket a necílí přímo na objekty kritické infrastruktury, jak tomu bylo v předchozích měsících.

Izrael ve čtvrtek podnikl letecké údery na Pásmo Gazy, uvedla agentura Reuters s odvoláním na svědky. Stalo se tak jen několik hodin poté, co izraelská armáda zachytila raketu vypálenou právě z této oblasti, které vládne radikální hnutí Hamás. Informace o obětech nejsou známy. Izraelská armáda rovněž uvedla, že se v noci v oblastech kolem Pásma Gazy opět ozvaly sirény varující před blížícími se raketami.

Středeční výroky ruských představitelů o budoucím vítězství Moskvy nebo o údajně silné zbrojařské výrobě mají vyvolat dojem, že Rusko v konfliktu na Ukrajině obstojí, řekl ministr zahraničí Jan Lipavský. Podle europoslance Ondřeje Kovaříka (ANO) tamní představitelé vytvářejí „mobilizační narativ“. Uvedli to v pořadu Události, komentáře, kde se věnovali i zahraniční pomoci napadené zemi.

Ukrajina hlásí další rozsáhlý vzdušný útok ruských sil na svou infrastrukturu. Kyjevem otřásly výbuchy, exploze byly hlášeny i z jiných míst. Některá města se podle úřadů ocitla bez elektřiny. Úder poškodil devět energetických zařízení, řekl podle agentury Reuters ministr energetiky Herman Haluščenko. Nejméně dva lidé zahynuli při zásahu obytné budovy v Krivém Rihu, třetí v Chersonu, většinou ale ruské údery cílily na kritickou civilní infrastrukturu. Bez proudu je Charkov a další velká města přerušila provoz hromadné dopravy – včetně kyjevského metra.

Po ruských náletech íránskými drony je v ukrajinském přístavním městě Oděsa a jejím okolí 1,5 milionu lidí bez proudu. V pravidelném videoprojevu to v sobotu uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. K elektrické síti je podle něj připojena pouze kritická infrastruktura a situace je velmi obtížná. Úřady varují, že výpadky potrvají dlouho, a navrhly lidem odchod z oblasti.

Moskva disponuje podle ukrajinské vojenské rozvědky dostatečným množstvím raket, aby provedla ještě několik větších útoků na ukrajinskou infrastrukturu. Jedním z nejostřelovanějších měst za celou dobu ruské invaze je Charkov. Tamní správa shromažďuje použitou munici agresorů na jedno místo. Natáčel o něm reportér ČT Jan Šilhan.

Na ostrov Gotland, který zaujímá v Baltském moři strategickou pozici, se vrátili švédští vojáci. Zatím jich je několik stovek, armáda ale plánuje v dalších letech jejich počet významně navýšit. Ostrov je totiž v dostřelu ruských raket umístěných v Kaliningradu. Jak tamní obyvatelé vnímají ruskou hrozbu, zjišťoval přímo na místě redaktor Reportérů ČT Ondřej Stratilík.

Ukrajina kromě boje s ruskými okupanty svádí současně navenek méně viditelný boj vnitropolitický. Jeho vzácný veřejný projev okořenili dva přední protagonisté a rivalové ukrajinské politiky – prezident Volodymyr Zelenskyj a starosta Kyjeva Vitalij Klyčko. Hlava státu se do bývalého boxera opřela, protože podle něj nezvládal situaci v hlavním městě po útocích na ukrajinskou infrastrukturu. Klyčko kritiku odmítl s tím, že jde o „politické tance“. Kyjev podle něj dělá dost.

Západ se mylně domníval, že dělostřelecká a tanková válka v Evropě už se nebude opakovat, a zmenšil své zásoby zbraní. Podle představitelů NATO je však množství dělostřelectva ve válce na Ukrajině naprosto ohromující. Napsal to list The New York Times (NYT), podle něhož se nyní Spojené státy a Severoatlantická aliance snaží vyzbrojit Kyjev i doplnit vlastní arzenál.

Nedávno osvobozený Cherson v pátek – už druhý den v řadě – zasáhla smršť ruského ostřelování, v jehož důsledku zemřelo patnáct lidí a dalších pětatřicet utrpělo zranění. Podle agentury AP jde o výraznou eskalaci útoků od chvíle, kdy se Rusko nedávno po osmiměsíční okupaci z města stáhlo. Z důvodu útoků na město ukrajinské úřady evakuují pacienty z tamních nemocnic.

Kyjev může ukončit utrpení ukrajinských civilistů tím, že splní požadavky Moskvy, prohlásil podle agentur mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Zástupce Kremlu se tak vyjádřil jen den poté, co ruské rakety, střely a drony opět masivně ničily energetickou infrastrukturu Ukrajiny a připravily miliony Ukrajinců o světlo, teplo i vodu.

Pravděpodobnou příčinou úterní tragédie v polském pohraničí je podle dostupných informací exploze rakety S-300 ukrajinské protivzdušné obrany. Tento systém ruské provenience je hojně nasazovanou zbraní na obou stranách války. Zatímco Kyjev pomocí S-300 zneškodňuje nepřátelské střely či letadla, Rusko tyto rakety i přes značnou nepřesnost používá rovněž k útokům na pozemní cíle.

Západní systémy protivzdušné obrany NASAMS a Aspide dorazily na Ukrajinu, oznámil v pondělí ministr obrany Oleksij Reznikov. Za dodávku zbraní, které podle něj výrazně posílí armádu a přispějí k ochraně ukrajinského nebe, poděkoval jmenovitě Spojeným státům, Norsku a Španělsku. Boje mezitím pokračují s velkou silou na východní frontě u Bachmutu a také na jihu u Chersonu.

KLDR v sobotu odpálila další čtyři balistické rakety krátkého doletu, všechny dopadly do moře. Informovala o tom jihokorejská armáda. Pchjongjang tento týden provedl desítky raketových testů, které Severní Korea naplánovala po zahájení společného vojenského cvičení Spojených států a Jižní Koreje. Do těchto manévrů se v sobotu nad Korejským poloostrovem zapojily i americké nadzvukové bombardéry B-1B, došlo k tomu poprvé od roku 2017. Nejnovější severokorejské raketové testy odsoudila Evropská unie.

Ruské útoky mají za cíl donutit Ukrajinu, aby místo do protiofenzivy investovala více do ochrany infrastruktury, uvedli ve svém pravidelném hodnocení války na Ukrajině američtí analytici z Institutu pro studium války (ISW). Jen během soboty Moskva vypálila zejména na energetické objekty čtyřicet raket a vyslala 16 dronů. Bez proudu se po útocích ocitlo 1,4 milionu domácností.

V dokumentu Dějiny třetí světové vzpomínají tři bývalí vojáci, kteří se v době karibské krize chystali na vypuknutí konfliktu mezi světovými velmocemi. Podle autora snímku, dokumentaristy Richarda Komárka, byli připraveni jít do války a obětovat se v boji. O svém novém filmu promluvil v pořadu Události, komentáře.

Ruská armáda dál intenzivně útočí na ukrajinské pozice u Bachmutu. Těžké boje se vedou i v okolí města Soledar. Moskvou dosazená správa okupovaného Doněcku zase uvedla, že administrativní budovu ve městě poškodilo ostřelování ukrajinských sil. Terčem ostřelování se mělo stát i ruské město Bělgorod ležící nedaleko hranic s Ukrajinou.

Nejméně dvacet mrtvých a 108 raněných si vyžádaly pondělní ruské útoky na ukrajinská města, hlásí ukrajinská média s odvoláním na záchranáře. V noci na úterý či v úterý se opět staly terčem nových ruských útoků Lvov, Záporoží, Oděsa a tepelná elektrárna ve Vinnycké oblasti, cílem palby raketometů a těžkých děl byla i Dněpropetrovská oblast. Tyto útoky od pondělí zasáhly asi třicet procent ukrajinské energetické infrastruktury. Skupina G7 na úterním mimořádném jednání ruské útoky odsoudila a uvedla, že šéf Kremlu Vladimir Putin se z nich bude zodpovídat.

Rusko v pondělí vyslalo na Ukrajinu řízené střely a drony, jejichž celková cena se může pohybovat od čtyř set do sedmi set milionů dolarů (od 10,1 do 17,7 miliardy korun), odhadla ukrajinská verze časopisu Forbes. Ukrajinská protivzdušná obrana více než polovinu sestřelila. Podle listu The New York Times se pondělními útoky na civilní ukrajinské cíle snaží ruský diktátor Vladimir Putin uspokojit režimní jestřáby. Ruská státní televize se zásahy proti civilistům pochlubila.

Armády Jižní Koreje a Spojených států vystřelily ve směru Japonského moře čtyři rakety země–země. Informovalo o tom jihokorejské ministerstvo obrany. Šlo podle něho o reakci na úterní test, při němž Severní Korea odpálila balistickou střelu, která poprvé od roku 2017 přeletěla japonské území.