Dokument strana 2 z 5

Psychické potíže u dětí a mládeže narůstají. Vysoký výskyt závažných případů zaskočil i zkušené odborníky. Poslední rok podle nich patří po covidu i dalších krizích k nejnáročnějším. Tím se prodlužují čekací lhůty na pomoc u psychologů nebo psychiatrů. Mnozí z nich se shodují, že zdravotní systém, ale ani společnost, na to nejsou dostatečně připraveny. A to může mít fatální následky. Ve svém dokumentu „Těžko v duši“ to ukazuje redaktorka ČT Lea Surovcová, která mezi dětmi natáčela minulý školní rok. Premiéru dokumentu uvedlo vysílání ČT24 v páteční Devadesátce.

Zemřela dokumentaristka a kreativní producentka České televize Andrea Majstorovičová. Bylo jí 57 let. Vedla mimo jiné aktuální publicistiku na programech ČT1 a ČT2 a stála u zrodu pořadu Události v kultuře a dalších kulturních pořadů. Česká televize ve středu připomene její dílo a uvede některé z jejích snímků, například Příběhy z Afriky a Jak se žije fair play.

Jak se proměňoval český grafický design a jak formoval národní identitu? Oslavou kreativity tuzemských autorů má být chystaný dokumentární cyklus, který vzniká v koprodukci České televize.

Starožitník Josef Salmon připravil Univerzitu Karlovu o dvacet milionů korun. Jeho vinu a trest potvrdil odvolací pražský městský soud. České televizi informaci sdělila mluvčí Eva Švíglerová z Obvodního soudu pro Prahu 1, který o případu rozhodoval v první instanci. Zakládací listiny zmizely z archivu před více než sto lety. Starožitník je získal v roce 2018 a prodal univerzitě za dvacet milionů korun. Rozhodnutí je pravomocné, Salmon se proti němu ale dál brání. V případu teď bude ale rozhodovat Nejvyšší soud.

„Jsem šťastná, že jsem mohla udělat mnohým lidem radost a že si na to vzpomínají,“ ohlíží se herečka a zpěvačka Jitka Molavcová za svojí hereckou a hudební kariérou, která je spjatá nejen s divadlem Semafor nebo pořady pro děti. V novém dokumentu Klaunka režisérky Olgy Sommerové otevřeně vypráví o své kariéře i o životě za divadelní oponou. Česká televize ho uvede v sobotu 22. dubna.

Bělehrad souhlasil, že dodá Kyjevu zbraně, vyplývá podle agentury Reuters z jednoho z uniklých dokumentů Pentagonu. Není ale jasné, zda už výzbroj je na Ukrajině. Srbsko patří mezi nejbližší spojence Moskvy v Evropě a jako jediné odmítlo zavést protiruské sankce. O dodávkách srbských zbraní Ukrajincům psala v minulosti ruská i srbská média, Bělehrad to však nyní znovu popřel. Z uniklých dokumentů podle BBC také vyplývá, že na Ukrajině bylo nasazeno více než devadesát členů speciálních jednotek ze zemí NATO včetně Velké Británie a Francie.

Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí, který je jedním z nejbližších spojenců Spojených států a významným příjemcem americké vojenské a ekonomické pomoci, nedávno nařídil vyrobit čtyřicet tisíc raket, které měly být tajně exportovány do Ruska, a to navzdory válce na Ukrajině. S odvoláním na uniklý americký zpravodajský dokument o tom píše list The Washington Post (WP). Britské ministerstvo obrany později uvedlo, že americké zpravodajské dokumenty, které unikly na internet, se vyznačují vysokým stupněm nepřesnosti.

Spisovatel Milan Kundera v sobotu slaví 94. narozeniny, v Brně se otevře knihovna s jeho jménem, které s manželkou věnoval část svého archivu. Za pár dnů ČT odvysílá o Milanu Kunderovi nový dokument. Diváci si ho mohou pustit 11. dubna ve 21:45 na Dvojce. Režisérka a scenáristka snímku v Interview ČT24 popsala Kunderu mimo jiné jako perfekcionistu, který nedokáže „nechat věci být“.

Režisérka Věra Lacková pátrala po osudu svého pradědy, romského partyzána. Odkryla příběhy i dalších romských partyzánů a nyní usiluje o vybudování památníku romskému odboji na Slovensku. O svém pradědovi například zjistila, že několikrát utekl z koncentračního tábora. O práci na dokumentu nazvaném Jak jsem se stala partyzánkou, hovořila v Událostech, komentářích. Samotný dokument odvysílá v premiéře ČT2 v úterý 4. dubna ve 21:45.

Do českých kin vstupuje dokument Velké nic, jímž Vít Klusák a Marika Pecháčková dělají „tečku“ za pandemií covidu-19. Uvedení do biografů předcházely projekce s debatami, podle tvůrců ukázaly, že snímek funguje i jako druh arteterapie. Diváci si do filmu s dramatickými i komickými momenty promítají svůj vlastní osobní film.

Česká kina promítají dokument, který se částečně vrací ke kauze nepřijetí čtyřiceti nezletilých a opuštěných dětí z řeckých uprchlických táborů. Snímek More Miko je observačním portrétem řidiče kamionu, Roma a spoluzakladatele iniciativy Češi pomáhají, Jaroslava Mika, jenž se o přijetí zasazuje.

Liduprázdná města, záchranáři v pohotovosti, operní pěvkyně za pokladnou supermarketu, nudapláž v rouškách i antirouškařské demonstrace. Režiséři Vít Klusák a Marika Pecháčková se na jaře 2020 vydali s kamerou do prázdných ulic a následující dva roky sledovali reakce české společnosti na pandemii covidu-19. Dokumentární tragikomedie Velké nic zachycuje silné příběhy i bizarní obrazy. První diváci černobíle natočený snímek zhlédli v úterý, v tuzemských kinech se začne promítat od 16. března.

Válka na Ukrajině rozdělila řadu rodin. Jednou z nich jsou i Maximenkovi. Otec Serhij, původně malíř pokojů, vstoupil do armády. Matka Julia odjela se třemi dětmi do České republiky. „Nemohl bych se podívat dítěti ani ženě do očí, kdybych odsud odjel,“ říká Serhij. Rozdělená je také rodina Kristiny Favorské, jejíž tři děti uprchly do Česka s babičkou. Ona spolu s manželem, který bojuje na frontě, a dvěma nejmladšími dětmi zůstala ve vlasti. Pohromadě není ani rodina Iriny Sverdliukové, která má tři děti. Se dvěma odešla do Česka, ale dcera Darja, která je vojenskou medičkou, zůstala na Ukrajině. „Oni nechtěli odjet, (…) ale když zemřel můj manžel, tak se máma odjet rozhodla,“ uvedla dcera. Česká televize sledovala jejich osudy od začátku loňské invaze. Jejich příběh nabízí dokument nazvaný Rozděleni válkou.

Počet lidí v exekuci v tuzemsku klesl na 672 tisíc. Většina z nich ale čelí hned několika řízením najednou. Dluhové poradny znovu varují před krátkodobými úvěry, kterými se někteří Češi snaží uhradit splátky z půjček dlouhodobých. Právě takový přístup dostává lidi do pasti. Několik příběhů teď zmapoval i nový seriál České televize, který se začne vysílat příští týden.

Láska může mít v jednadvacátém století mnoho podob, ukazuje dokument Šťastně až na věky, který od 16. února promítají česká kina. Zachycuje pět typů partnerského soužití – polyamorii, otevřený vztah, závislost na seznamkách, milenecký poměr i přísně monogamní křesťanský pár. Dokumentaristka Jana Počtová snímkem završuje volnou trilogii o vztazích, které v české společnosti dokumentuje více než dekádu.

Herec Jaromír Hanzlík oslaví ve čtvrtek pětasedmdesáté narozeniny. Nemá rád publicitu a většinou nedává rozhovory, přesto ho režisér Viktor Polesný přesvědčil k účasti na dokumentu Léta s Jaromírem Hanzlíkem, který je nyní k vidění v iVysílání. Podle režiséra je herec, který na vrcholu kariéry zmizel ze scény, sice uzavřený, ale má velký smysl pro humor.

Dokumentární detektivka o exekuci, příběhy pěstounů, pohled do zákulisí válečných reportérů, stopy Járy Cimrmana, portréty herce Jaromíra Hanzlíka či návrhářky Hany Podolské, skrytý svět Planety Praha a také dvacetidílný projekt o Státní bezpečnosti. Nová dokumentární tvorba, kterou Česká televize připravila do vysílání, je rozmanitá formou i tématy.

V dějinách rozhodují nejen šťastné či neblahé náhody, ale také to, čemu se říká úloha osobnosti v dějinách. Právě to chce připomenout svým nejnovějším dokumentem Olga Sommerová, která řadu portrétů výrazných osobností rozšířila o portrét Michaela Kocába. Snímek Michael Kocáb – rocker versus politik už v názvu odkazuje ke dvěma částem protagonistova života, které se někdy doplňují a někdy si možná protiřečí. Tuzemská kina dokument, na jehož výrobě se podílela i Česká televize, promítají od 10. listopadu.

V dokumentu Dějiny třetí světové vzpomínají tři bývalí vojáci, kteří se v době karibské krize chystali na vypuknutí konfliktu mezi světovými velmocemi. Podle autora snímku, dokumentaristy Richarda Komárka, byli připraveni jít do války a obětovat se v boji. O svém novém filmu promluvil v pořadu Události, komentáře.

Uplynuly dva měsíce od uhašení rozsáhlého požáru v Českém Švýcarsku. Hasiči bojovali s plameny v těžko přístupném terénu dvacet dní. U požáru byl celou dobu redaktor ČT Richard Samko, který o události následně natočil dokument Boj o Hřensko.

Čeká naši civilizaci pád, stejně jako všechny předchozí? Ano i ne. Egyptolog a archeolog Miroslav Bárta i cestovatel a dokumentarista Petr Horký po sedm let hledali po celém světě zákony, podle kterých se civilizace mění. Bárta se dlouhodobě zabývá kolapsem civilizací. Obecně platné principy, na jejichž základě lze lépe pochopit i současný svět, shrnul už knižně, od 13. října je v kinech sděluje rovněž dokument Civilizace. Podtitul Dobrá zpráva o konci světa naznačuje, že kolaps zároveň znamená příležitost k transformaci a že z historie se lze poučit. „Musíme převzít zodpovědnost,“ říká ale Bárta.

Nejrozsáhlejší lesní požár v historii České republiky vypukl 24. července letošního roku, hasičům se ho podařilo uhasit po dvaceti dnech. U požáru se vystřídalo zhruba šest tisíc hasičů a čtyři sta kusů techniky. Česká televize natočila dokument s názvem Boj o Hřensko, jehož autorem je redaktor Richard Samko. Ten o okolnostech vzniku hovořil v pořadu Studio 6.

Život heavymetalového zpěváka Ronnieho Jamese Dia připomene dokumentární film Dio: Dreamers Never Die. Jde o první snímek o tomto hudebníkovi, který autorizovali jeho dědicové. V kinech po celém světě se bude promítat pouze dva večery.

Do tuzemských kin vstupuje celovečerní dokument Moonage Daydream. Snímek režiséra Bretta Morgena přibližuje život, názory a tvorbu Davida Bowieho. Shrnuje cestu zesnulého britského hudebního inovátora. A to cestu uměleckou a kreativní, duchovní i cestou zrání.