Projekt mladých Ukrajinců má ukázat válečnou „Generaci Nika“

10 minut
Studio 6: Nový dokument o mladé generaci Ukrajinců
Zdroj: ČT24

Ukrajina v posledních týdnech zažívá nejhorší ostřelování od února 2022, na následky kterých zemřely desítky lidí. Za statistikami jsou ale i konkrétní jména a příběhy. Kameraman ČT Vojtěch Hönig natáčel s mladou malířkou a básnířkou Veronikou Kožuškovou. Právě její příběh měl poutat na připravovaný filmový projekt pro mladé Ukrajince žijící v blízkosti fronty. Pár hodin po natáčení ale Veroniku zabil ruský raketový útok na Charkov. Ostatní autoři chtějí v projektu pokračovat a pojmenovat ho po ní – Generace Nika.

Veronika Kožušková alias Nika byla kreativní osmnáctiletá žena, která měla spoustu zájmů a plánů. „Studuji vysokou školu, kreslím, čtu moderní i starou ukrajinskou literaturu, píšu prózu i poezii, dělám linoryty a vše, co souvisí s uměním,“ popsala svou činnost na kameru. Se svým výkonem ale nebyla spokojená a chtěla ho předělat. „Po natáčení jsme ale byli všichni unavení, tak jsme se domluvili, že to necháme na jindy. K tomu už nedošlo,“ konstatoval Hönig.

Nika byla přesvědčená, že její generace musí udělat maximum pro to, aby rozšířila povědomí o ukrajinské kultuře. „Nika byla velmi aktivní holka, uměla nadchnout lidi kolem sebe. I přes to, že jí bylo osmnáct, bylo evidentní, že už toho hodně zažila. Vystupovala velmi dospěle,“ vzpomenul Hönig.

Film o dospívání ve válce

Většinu života Niky ovlivnila válka, dospívání poblíž frontové linie se do její tvorby výrazně promítlo. Veronika Kožušková a její kamarádka Arina Nikolenková jsou typické příslušnice mladé ukrajinské generace čerstvě nebo brzy plnoletých, kterým válka ukradla dospívání. „Válka začala, když mi bylo sedm. Moje máma odešla na frontu jako dobrovolnice. Teď je mi sedmnáct a vlastně nevím, jak vypadá život bez války,“ říká Arina.

Podle Höniga má generace mladých Ukrajinek a Ukrajinců široký rozhled. „U lidí, kterým je patnáct, osmnáct, devatenáct mě překvapuje, jak dospěle vystupují a jaké mají názory.“ Rád by přiblížil momenty z jejich běžného života, proto chce mladé lidi žijící poblíž válečné fronty učit, jak se můžou vyjadřovat pomocí kamery.

Materiálu zatím není podle slov Höniga mnoho, v práci by však chtěl pokračovat. „Se všemi respondenty se snažíme být v kontaktu, bohužel musí splňovat tu podmínku, že jsou živí,“ poznamenal.

Letos na podzim pro tyto mladé lidi uspořádá na východě Ukrajiny filmové workshopy. Na základě zkušeností a dovedností, které během nich získají, sami natočí krátký hraný film. Jeho námět vzejde z básní a povídek, které napsala Nika Kožušková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 9 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 11 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...