V rámci letošního festivalu dokumentů v Jihlavě se představuje snímek Válečný zpravodaj, který popisuje, jak vypadá práce zahraničního zpravodaje Českého rozhlasu Martina Dorazína ve válce na Ukrajině. Film zachycuje také to, jak lidé, kteří v zemi zůstali, v podmínkách konfliktu žijí. Nejvíce zničená města jsou na frontě, rakety však mohou doletět kamkoliv, a západ Ukrajiny je tak stejně ohrožený jako centrální nebo severní část země, popsal v Interview ČT24 Dorazín.
Na dokumentárním filmu pracovala skupina čtyř lidí, což bylo podle Dorazína výhodné kvůli evakuaci při případných nebezpečných situacích. Záběry totiž vznikaly na válečné linii a před možným rizikem je vždy varovali místní lidé. „Vědí, kdy je potřeba odjet. Nikdy to není na sto procent, ale jejich intuice a znalost terénu, prostředí a vojáků a ozývajících se zvuků je důležitá.“ Dorazín také zmínil, že bylo potřeba dodržovat nařízení vojáků, kteří si nepřáli natáčení například strategických míst.
Bylo také nebezpečné vysílat on-line přímo ze zón, kde se nacházel, jelikož se tím tak zpravodaj může prozradit. „Člověk se může stát cílem a cizinci a cizí novináři jsou pro Rusy lovnou zvěří stejně jako ukrajinští vojáci. A není potřeba na sebe v tom momentu upozorňovat.“ Z těchto důvodů své reportáže publikuje vždy až několik dní poté. „Všechno, co se natáčí a fotografuje, se zveřejňuje až po odjezdu,“ uvedl s tím, že to také ochrání lidi, kteří si přijdou například pro humanitární pomoc, kterou do zasažených míst rozváží.
Západ Ukrajiny ohrožený stejně jako zbytek země
V rámci rozvážení humanitární pomoci viděl několik zcela zničených míst. Z některých měst, a to nejen na Donbasu, podle Dorazína zbyly jen trosky. „Města, jako je například Bachmut, Avdijivka, Vuhledar, vypadají trochu jako Hirošima.“ Dodal, že taková realita je však jen na frontě, celá Ukrajina takto zničená není, nicméně jí to hrozí. „Rakety můžou doletět kamkoliv a také to dělají – západ Ukrajiny je stejně ohrožený jako centrální nebo severní Ukrajina.“
Dorazín popsal, že lidé v ukrajinských městech žijí v chodbách bytů nebo ve svých sklepích, využívají také sklepy veřejných budov. Ve vesnicích však lidé žijí stále ve svých domech. „Když má někdo deset krav a stádo ovcí, koz, tak je pro něho hrozně těžké to opustit,“ poznamenal Dorazín.
Ukrajinci a Rusové
O tom, jak vedle sebe po skončení konfliktu budou Ukrajinci a Rusové žít, se podle Dorazína zatím moc nemluví. „Jsou národnostně hodně promíchaní, je tam (na Ukrajině) spousta rusko-ukrajinských rodin, v Rusku je spousta Ukrajinců, někteří jsou i politiky nebo vojáky na té druhé ruské straně.“ Tato provázanost podle něho není dobrá, protože nenávist Ukrajinců vůči čemukoliv ruskému je obrovská.
Zmínil, že se na Ukrajině odstraňují například pomníky ruského básníka a prozaika Alexandra Puškina kvůli tomu, že to byl carský úředník a Ukrajina se „i za cara cítila být porobená ruským živlem“. Taková situace teď na Ukrajině podle válečného zpravodaje panuje a bude trvat, než se zlepší – jde už spíše o otázku další generace.
Co se týče mírového plánu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, Ukrajinci mu prý nevěří, jelikož takové plány bývají nejasně formulované. Zelenskyj má na Ukrajině klesající podporu, stále si však drží nadpoloviční většinu.
Většina Ukrajinců souhlasí s tím, že by se jejich země pokud možno neměla vzdávat žádných svých území ve prospěch Ruska, protože vědí, že se agresor nezastaví. „Tato obava je velmi silná a je dokonce i u lidí, kteří nemají rádi Zelenského. Uvědomují si, že je to existenciální záležitost pro Ukrajinu.“ Dorazín se domnívá, že tamní obyvatelé si jsou vědomi, že nejde jen o zabrání jejich území, ale také o podrobení si ukrajinského národa. Konflikt je pro ně záležitostí života a smrti, dodává.
