Zuzana Čaputová strana 5 z 5

Prezident Petr Pavel před odletem do Spojených států na 78. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku řekl, že předpokládá, že tam bude mnoho příležitostí hovořit o ruské vojenské invazi na Ukrajinu. Očekává na toto téma i konfrontační okamžiky. Uvedl také, že bude usilovat o podporu českého nestálého členství v Radě bezpečnosti této organizace.

Zatímco Česko je jednou z nejvíc sekularizovaných zemí světa, na Slovensku hraje náboženství ve veřejném prostoru významnou úlohu, navzdory tomu, že lidí bez náboženského vyznání přibývá. Působení církve se dál projevuje i v politice. Církevní hodnostáři se vyjadřují k politickým kandidátům a zároveň někteří z politiků si neváhají o podporu církve před volbami říct.

Běženci na Slovensku by už neměli automaticky dostávat potvrzení o možnosti setrvat v zemi a obnovit by se mělo vyhošťování migrantů, které je pozastaveno v souvislosti s pandemií nemoci covid-19. V novele zákona o pobytu cizinců to v úterý navrhla úřednická vláda premiéra Ľudovíta Ódora, a to v reakci na výrazný nárůst nelegální migrace.

Bývalý slovenský ministr zahraničí Ivan Korčok bude příští rok na jaře kandidovat na prezidenta země. Rozhodnutí oznámil na tiskové konferenci v Banské Bystrici. Korčok v diplomacii působil třicet let, mimo jiné jako velvyslanec v Německu nebo USA. Patří k nejdůvěryhodnějším a zároveň proevropským slovenským politikům. O prezidentský post se chce znovu ucházet kontroverzní soudce Štefan Harabin. Zuzana Čaputová naopak obhajobu odmítla.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová odvolala stíhaného ředitele civilní tajné služby SIS Michala Aláče. Podle prezidentské kanceláře bude pravomoci šéfa SIS v plném rozsahu vykonávat dosavadní náměstek Tomáš Rulíšek, který je dlouholetým příslušníkem SIS a v jehož kompetenci dosud byly také mezinárodní vztahy této tajné služby.

Prezidentka Zuzana Čaputová dočasně postavila mimo službu ředitele slovenské civilní tajné služby SIS Michala Aláče, který je po policejní akci z minulého týdne mezi obviněnými pro podezření z maření vyšetřování korupčních a jiných trestných činů, informoval o tom mluvčí hlavy státu Martin Strižinec. Slovenský premiér Ľudovít Ódor následně oznámil, že navrhne vládě, aby projednala Aláčovo odvolání. SIS tak bude řídit náměstek. Aláč po výslechu na policii vinu v kauze popřel a tvrdil, že blíže se bude moci vyjádřit až poté, co bude zbaven mlčenlivosti.

Na Slovensku jednala za účasti prezidentky Zuzany Čaputové bezpečnostní rada státu. Schůzku svolal premiér Ľudovít Ódor poté, co policie ve čtvrtek obvinila několik současných a bývalých pracovníků bezpečnostních složek. Čaputová uvedla, že vyšetřováním dotčené orgány jsou funkční a že postup policie probíhá pod kontrolou prokuratury a soudů. Ódor ubezpečil, že tyto orgány zůstávají nezávislé. Slovensko je nadále právním státem, doplnil. Oba se také ohradili vůči „nesmyslům a lžím“, které se v souvislosti se zásahem policie objevily ve veřejném prostoru.

„Znovu se dostává do popředí politická síla, která si na Ukrajině plete agresora s obětí, která slibuje levnější energii, potraviny a skoro i modré z nebe,“ řekl v Událostech, komentářích bývalý slovenský premiér Mikuláš Dzurinda. Reagoval tím na výsledky průzkumů, podle kterých je favoritem podzimních parlamentních voleb na Slovensku expremiér Robert Fico a jeho Smer-SD. „Při současné vysoké zadluženosti a ekonomických parametrech to nevěstí nic dobrého,“ obává se.

Prezident Petr Pavel v pondělí při své první návštěvě Ústavního soudu (ÚS) v Brně ocenil dvacetiletou práci končícího předsedy Pavla Rychetského. Soud je díky němu institucí s vysokým kreditem, řekl Pavel novinářům. Prezident věří, že designovaný předseda Josef Baxa na Rychetského dobře naváže. Pavel také navštívil v Brně Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud.

Dav lidí přišel do centra Bratislavy na festival Dúhový pride, jehož cílem je vyjádřit podporu komunitě LGBT+. U příležitosti konání akce se obyvatel jiné než heterosexuální orientace, kteří v zemi například nemohou uzavírat registrovaná partnerství, zastali diplomaté i prezidentka Zuzana Čaputová. Konzervativní občanští aktivisté zase na jiné místo ve slovenské metropoli svolali průvod za tradiční rodinu.

Podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové je perspektiva Ukrajiny v Severoatlantické alianci. Spravedlivý mír podle ní musí respektovat územní celistvost země napadené Ruskem. Po jednání s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským také ohlásila spolupráci obou zemí při výrobě munice či vývoji nového typu houfnice. Ukrajinský prezident následně zamířil do Istanbulu, kde jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan řekl, že si Ukrajina zaslouží stát se členem NATO.

Do zářijových předčasných parlamentních voleb na Slovensku se zaregistrovalo 24 politických stran a hnutí a také jedna tříčlenná koalice. Její součástí je kromě jiných dosud nejsilnější parlamentní hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) expremiéra Igora Matoviče. Lhůta pro podávání kandidátních listin skončila v neděli o půlnoci. Podle sondáží má šanci na zisk křesel jen menší část z celkového počtu přihlášených formací.

Prezident Petr Pavel řekl, že chápe a přijímá rozhodnutí hlavy slovenského státu Zuzany Čaputové, která napřesrok nebude obhajovat mandát. Oba prezidenti se sešli v zahradách vil Tugendhat a Löw-Beer v rámci festivalu Meeting Brno. Čaputová zdůraznila, že je její rozhodnutí definitivní, Slovensko podle ní potřebuje někoho s novými silami.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová oznámila, že se příští rok nebude ucházet o znovuzvolení. Uvedla, že by na další mandát už neměla dost sil. Hlavou slovenského státu se stala po vítězství v přímé volbě v roce 2019 a její pětiletý prezidentský mandát skončí v polovině června 2024. Čaputová je dlouhodobě nejpopulárnějším politikem v zemi, její obliba podle sondáží oproti minulosti ale klesla. Dlouhodobě je terčem slovních výpadů některých politiků a už v květnu uvedla, že spolu s rodinou čelí novým vyhrůžkám zabitím.

Úřednická vláda slovenského premiéra Ľudovíta Ódora nezískala podle očekávání důvěru poslanců. Prezidentka Zuzana Čaputová následně v souladu s ústavou kabinet odvolala a zároveň pověřila, aby s omezenými pravomocemi zůstal v úřadu až do jmenování nové vlády, která vzejde ze zářijových předčasných parlamentních voleb. Pro vyslovení důvěry vládě odborníků, jež nastoupila v polovině května, hlasovalo jen 34 ze 136 přítomných poslanců.

Přítomnost českých vojáků na Slovensku je výrazem spojenecké zodpovědnosti České republiky, řekl po návštěvě mnohonárodního bojového uskupení NATO pod českým velením český prezident Petr Pavel. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová vyslání českých vojáků považuje za velmi důležitý signál ujištění Slováků a za signál spolupráce, solidarity a jednoty. Oba politici se setkali s vojáky ve výcvikovém prostoru Lešť na středním Slovensku.

Útok na ukrajinskou Kachovskou přehradu nad obydlenými oblastmi je srovnatelný s použitím zbraně hromadného ničení proti civilistům, řekl v reakci na události na Ukrajině ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Podle premiéra Petra Fialy (ODS) ruská agrese způsobuje utrpení a tragédie. Ke zničení přehrady se vyjádřili světoví státníci. Předseda Evropské rady Charles Michel například uvedl, že ničení civilní infrastruktury je válečný zločin, podle šéfa NATO Jense Stoltenberga ukazuje útok brutalitu ruské války.

Devět členských států NATO včetně Česka očekává, že červencový summit Aliance ve Vilniusu rozhodne o posílení politické a praktické podpory Ukrajiny, která se od loňska brání ruské invazi. Ve společném prohlášení to uvedli vrcholní politici zemí východního křídla NATO, kteří se v úterý sešli na společném jednání v Bratislavě. Česko na setkání zastupoval prezident Petr Pavel, podle kterého by si měli spojenci vyjasnit postoj k Rusku již před skončením války. Na summitu promluvil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Smer-SD bývalého trojnásobného slovenského premiéra Roberta Fica nadále těsně vede v žebříčku preferencí politických stran před zářijovými předčasnými parlamentními volbami. Kolem pětiprocentní hranice, jejíž zdolání ve volbách je podmínkou pro vstup do sněmovny, se pohybuje hned několik stran a hnutí, například nyní nejsilnější parlamentní formace Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO). Vyplývá to z květnového průzkumu veřejného mínění agentury Focus pro televizi Markíza.

Slovensku hrozí, že podlehne dezinformacím šířeným proruskou propagandou, varovala v rozhovoru s bruselským webem Politico slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Nové politické uspořádání po blížících se parlamentních volbách by podle ní také mohlo ohrozit pokračování slovenské podpory Ukrajině, která se už déle než rok brání otevřené ruské agresi.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v pátek jednala se svým slovenským protějškem Martinem Sklenárem. Hovořili například o spolupráci obou zemí při nákupech vojenské techniky nebo o navýšení výroby munice. Při setkání řešili také boj s dezinformacemi, které by podle obou politiků mohly ovlivnit schvalování česko-americké obranné dohody nebo průběh slovenských parlamentních voleb.

V Bratislavě začal poslední den mezinárodní bezpečnostní konference Globsec. Před účastníky promluvila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, dotkla se členství Ukrajiny v EU nebo prohloubení vztahů se státy západního Balkánu. Na diskuzním panelu vystoupil i náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka a opět hovořil o nebezpečí konfliktu NATO s Ruskem. Během dne spolu hovořili francouzský prezident Emmanuel Macron a český premiér Petr Fiala (ODS). Macron na Globsecu zdůraznil, že Rusko si nemůže diktovat podmínky míru na Ukrajině.

Protiruské sankce mají podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové smysl, protože Moskvu připravují o prostředky na nákup zbraní. Prohlásila to na zahájení bezpečnostní konference Globsec v Bratislavě. Prezidentka také orodovala za udržení jednoty Západu v přístupu vůči Rusku. Akce se ve slovenské metropoli účastní desítka hlav států a vlád, včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, řada ministrů a dalších hostů, včetně známého kritika ruské vlády Michaila Chodorkovského.

Slovenská společnost i po pěti letech prožívá kauzu kolem vraždy Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové, lidé jsou ale unavení a touží po rozuzlení případu. V rozhovoru pro Události, komentáře to uvedla reportérka Pavla Holcová ze serveru Investigace.cz. Opětovný vzestup preferencí expremiéra Roberta Fica (Smer-SD) považuje za důsledek chaotického působení předchozí vlády Igora Matoviče, která podle Holcové vznikla ze společenské poptávky po pomstě, ovšem neuměla vládnout a řešit velké výzvy, jako byla pandemie covidu či rusko-ukrajinská válka.