Slovenským premiérem se stane Robert Fico. Čaputová jmenuje novou vládu ve středu

Nahrávám video

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová jmenuje novou vládu ve středu odpoledne, informoval mluvčí hlavy státu Martin Strižinec. Novým premiérem bude Robert Fico, jehož strana Smer – sociálna demokracia (Smer–SD) vyhrála zářijové předčasné parlamentní volby. Fico bude ministerským předsedou už počtvrté. Smer–SD se na vytvoření kabinetu dohodl se stranami Hlas – sociálna demokracia (Hlas–SD) Petera Pellegriniho a nacionalistickou Slovenskou národní stranou (SNS) Andreje Danka.

Smer–SD, Hlas–SD a SNS obsadí ve 150členném slovenském parlamentu 79 křesel. Ustavující schůze slovenské sněmovny v novém složení bude rovněž ve středu. Poslanci by kromě složení slibu měli také například zvolit nového předsedu parlamentu; koalice do této funkce hodlá prosadit Pellegriniho.

Fico byl premiérem nejprve v letech 2006 až 2010 a pak vedl dvě vlády v období 2012 až 2018, kdy na funkci ministerského předsedy rezignoval v zájmu řešení politické krize po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky. V čele vlády ho pak vystřídal tehdejší místopředseda Smeru–SD Pellegrini, který Ficovu stranu po její porážce ve volbách v roce 2020 spolu s dalšími politiky opustil a založil vlastní stranu Hlas–SD.

Fico na rozdíl od dosavadního postoje Bratislavy odmítá vojenskou pomoc Ukrajině, která se od loňského února brání vojenské invazi Ruska. „Slovensko by už také pravděpodobně nepodporovalo případný vstup Ukrajiny do Severoatlantické aliance,“ dodal k očekáváním od nové vlády zpravodaj ČT v Bratislavě Jan Šilhan. 

Fico je rovněž zastáncem tvrdšího postupu vůči běžencům ve stávající migrační vlně, která vyústila v obnovení hraničních kontrol také mezi středoevropskými zeměmi. „Jedním z prvních povolebních kroků bude to, že bude chtít výrazněji zpřísnit režim na hranicích,“ doplnil Šilhan.

Nastupující vláda také hodlá provést výraznější změny v bezpečnostních složkách, Fico například avizoval, že bude chtít vyměnit policejního prezidenta Štefana Hamrana. „Ten ale nečekal na pokyn seshora a sám avizoval, že nebude chtít pod vládou Roberta Fica sloužit, a předem ohlásil, že odejde ze své funkce. Podobně Fico také mluvil o tom, že nebude nadále trpět v čele speciální prokuratury Daniela Lipšice,“ upřesnil zpravodaj ČT.

Ministrem životního prostředí bude Taraba

Termín jmenování kabinetu oznámila prezidentská kancelář poté, co SNS v úterý dopoledne uvedla, že stáhla svého původního kandidáta na ministra životního prostředí Rudolfa Huliaka, jehož nominaci Čaputová už minulý týden odmítla. SNS jako nového ministra životního prostředí navrhla dalšího zvoleného poslance Tomáše Tarabu.

SNS na nominaci Huliaka sice trvala, hlava státu ale jmenování nového kabinetu podmínila předložením nového personálního návrhu. Novou nominací tak SNS prezidentce ustoupila.

Taraba ani Huliak nejsou členy SNS, z jejíž kandidátní listiny se v zářijových parlamentních volbách dostali do sněmovny. V roce 2020 byl Taraba zvolen poslancem za krajně pravicovou stranu Kotlebovci – Ľudová strana Naše Slovensko, jejímž členem ale rovněž nebyl. V předchozím volebním období navrhoval zákony, které by podle ochranářů poškodily ochranu přírody. 

„Vznikla otázka, zda moje osoba bude rozhodující při štěpení koaliční vlády. Já zůstávám v parlamentu,“ řekl Huliak ve svém proslovu, ve kterém oznámil, že SNS nakonec odvolává jeho nominaci na ministra životního prostředí.

Taraba za jednu z priorit při ochraně životního prostředí označil potřebu řešení stavu, že v zemi osm set obcí nemá kanalizaci.

SNS na tiskovou konferenci, kde oznámila nového kandidáta na ministra životního prostředí, nevpustila novináře několika redakcí. Předseda SNS Andrej Danko to zdůvodnil tím, že novináři listů Denník N, Sme a portálu Aktuality.sk podle něj dělají politickou práci ve prospěch liberálního hnutí Progresívne Slovensko, jež ve volbách skončilo na druhém místě.

Danko kvůli dřívějšímu odmítnutí Huliaka znovu kritizoval hlavu státu a tvrdil, že pro funkci Čaputová nemá předpoklady mentální ani odborné. Prezidentka svůj odmítavý postoj ke jmenování Huliaka ministrem zdůvodnila mimo jiné tím, že tento kandidát neuznává existenci klimatické krize.

Čaputová poděkovala Ódorově vládě

V úterý odpoledne Čaputová přijala dosluhující úřednickou vládu Ľudovíta Ódora, kterou jmenovala v polovině letošního května jako řešení situace po rozpadu předchozí vládní koalice a po odchodu ministrů z menšinového kabinetu Eduarda Hegera, kterému sněmovna loni vyslovila nedůvěru.

„Chci vám poděkovat za vaší profesionalitu a v neposlední řadě za váš příspěvek ke zvýšení politické kultury a komunikace, která je na Slovensku stále vzácnější. Takové lidi, jako jste vy, Slovensko potřebuje,“ řekla Čaputová na schůzce s Ódorem a s členy jeho kabinetu odborníků.

Ódor v projevu vybídl, aby společnost místo urážek a osočování, které provázely i volební kampaň, zkusila vzájemný respekt.

Fico dříve během dne před novináři tvrdil, že Ódorova vláda za pět měsíců v úřadu neudělala nic. Řekl, že nová vládní koalice se nebude inspirovat návrhy dosluhujícího kabinetu. Ten připravil například balík možných opatření na zlepšení kondice státních financí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 21 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled