Zuzana Čaputová strana 3 z 5

Autobus ve Spišském Podhradí v okrese Levoča na východě Slovenska srazil několik lidí. Tři dívky nehodu nepřežily, další dívka je ve vážném stavu v nemocnici. Zranění utrpěli i další lidé. Podle policie se rozjel zaparkovaný autobus. Z něj vystupovali účastníci církevního setkání mladých lidí, kteří postávali před vozidlem. Akce byla podle spišského biskupa Františka Trstenského zrušena.

Finalisté přímé prezidentské volby na Slovensku, diplomat Ivan Korčok a předseda parlamentu Peter Pellegrini, se v úterý večer v televizním duelu stanice Markíza navzájem kritizovali a skákali si do řeči. Opakovali rovněž své priority, liší se například v názoru na praktický výkon funkce hlavy státu. Na předcházející dopolední rozhlasovou debatu Pellegrini nepřišel, Korčok tak v Rádiu Expres vystoupil sám.

Oba finalisté voleb nového slovenského prezidenta, exministr zahraničí Ivan Korčok a předseda parlamentu Peter Pellegrini, se vůči sobě silně vymezili už v první společné debatě po sobotním prvním kole voleb hlavy státu. Zatímco Korčok kritizoval svého soupeře za vazby na premiéra Roberta Fica, Pellegrini obviňoval exministra z pochlebování zahraničí. Oba politici si skákali do řeči a Korčok se opakovaně nenechal přerušit moderátorkou. Pellegrini v souvislosti s válkou na Ukrajině řekl, že český prezident Petr Pavel by rád bojoval.

V prvním kole prezidentských voleb na Slovensku zvítězil kariérní diplomat Ivan Korčok. V rozhodujícím druhém kole se 6. dubna střetne s předsedou slovenského parlamentu a šéfem vládní strany Hlas–SD Peterem Pellegrinim. Korčok, který kritizuje politiku současné vlády premiéra Roberta Fica, dal najevo, že se před druhým kolem bude snažit oslovit i voliče z jiné části politického spektra. Po sečtení hlasů ze všech okrsků získal Korčok 42,51 procenta, Pellegrini 37,02 procenta.

První kolo slovenských prezidentských voleb skončilo až ve 22:30 poté, co dvě volební místnosti uzavřely hlasování oproti plánu později. V jedné z nich zkolaboval člen místní volební komise. O funkci v prvním kole usiluje devět kandidátů. Podle průzkumů nemá žádný z nich šanci získat nadpoloviční většinu, dva nejúspěšnější by v takovém případě postoupili do kola druhého. To je naplánované na 6. dubna. Největší favorité prvního kola, exministr zahraničí Ivan Korčok a předseda parlamentu Peter Pellegrini, vyzývali k co největší účasti, aby měl nový prezident silný mandát. Prezidentka Zuzana Čaputová popřála Slovákům hlavu státu, která bude ctít a chránit slovenskou ústavu.

V sobotu v sedm hodin ráno se otevřou volební místnosti a Slováci vyberou z devíti kandidátů novou hlavu státu. Na rozdíl od Česka ale v sousední zemi nelze v prezidentských volbách hlasovat ze zahraničí. A to ani na ambasádě. O korespondenční volbu se, podobně jako v tuzemsku, svádí politický boj.

Prezidentství Zuzany Čaputové se chýlí k závěru, Slováci si zvolí novou hlavu státu. Po většinu historie samostatného Slovenska prezidenti fungovali jako pojistky demokratického systému, zejména při absenci dvoukomorového systému. Jejich pravomoci nejsou zanedbatelné, říkají slovenští politologové.

Na pozvání Knihovny Václava Havla přicestovala do Prahy slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Setkala se jak se svým českým protějškem Petrem Pavlem, tak i s premiérem Petrem Fialou (ODS). Ve večerních hodinách pak měla na programu premiéru filmu o Václavu Havlovi. Návštěva začala na Palachově náměstí před hlavní budovou Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kam slovenská prezidentka přišla uctít památku obětí prosincové střelby. V projevu také uvedla, že rozumí důvodům, proč tuzemská vláda neuspořádala mezivládní konzultace se slovenským kabinetem.

Zuzana Čaputová přijíždí do Česka. Letos v červnu skončí jako prezidentka Slovenska, o další mandát se již neuchází. V čele země stála v turbulentním období, které poznamenala pandemie covidu-19 i plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu. I vnitropolitická situace na Slovensku byla bouřlivá. Prezidentka provedla zemi dvěma parlamentními volbami a jmenovala čtyři premiéry.

Ve dvou největších slovenských městech, v Bratislavě a v Košicích, pokračovaly demonstrace proti vládě premiéra Roberta Fica. Zástupci opozice kritizovali nejen ministerského předsedu, ale i ministryni kultury Martinu Šimkovičovou za návrh jejího úřadu posílit vliv státu ve veřejnoprávním rozhlasu a televizi (RTVS).

Zhruba dvě stovky slovenských novinářů podepsaly prohlášení na podporu nezávislosti veřejnoprávního Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS), který podle nich chce ovládnout vláda premiéra Roberta Fica a změnit ho na vládní propagandistický kanál. Návrh nového zákona o slovenské televizi a rozhlasu, jejž připravilo ministerstvo kultury, čelí kritice na Slovensku i v zahraničí. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová zdůraznila, že předloha zákona je v rozporu s novým evropským aktem o svobodě médií.

Slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová ve čtvrtek obhajovala chystané změny ve fungování veřejnoprávního Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS) tím, že stanice podle ní cenzuruje názory. Kritizovala také práci slovenských novinářů a tvrdila, že lidé stále více spoléhají na alternativní média, protože v těch z hlavního proudu se prý dozvědí informace jen „jediného spektra a jedné jediné pravdy“. Návrhy na změny v RTVS vyvolaly kritiku opozice s tím, že se vláda chystá médium ovládnout.

Prezident Petr Pavel byl během prvního roku ve funkci poměrně aktivní za hranicemi. Absolvoval celkem dvacet návštěv cizích zemí. Se sousedními státy se snažil posilovat tradičně vřelé vztahy, na Ukrajině pak podpořit národ, který už přes dva roky čelí plnohodnotné ruské invazi. Pomoc Kyjevu se stala hlavním tématem prezidenta v řadě klíčových projevů ve světě, ať už byl zrovna v Německu nebo hovořil na Valném shromáždění OSN v New Yorku. Pavel za hranicemi také opakovaně varoval před mocenskými ambicemi Ruska a Číny.

Celkem jedenáct kandidátů se utká v sobotu 23. března v boji o prezidentský post na Slovensku. Největší šance mají exministr zahraničí Ivan Korčok a šéf vládní strany Hlas–SD a předseda parlamentu Peter Pellegrini. Ten podle průzkumů nejspíš ovládne případné druhé kolo, které by se konalo 6. dubna. Hlavním tématem kampaně je osud slovenské demokracie a právního státu. Pellegriniho podporuje vládní Smer a sám předseda parlamentu podpořil spornou legislativu o změnách v justici, proti níž opakovaně demonstrovaly tisíce Slováků. Kampaň zastínily kromě novely trestního zákona i kritické výroky představitelů vlády na adresu Ukrajiny, která už přes dva roky čelí plnohodnotné ruské invazi.

Tradice společných jednání vlád Česka a Slovenska nyní nebude pokračovat, oznámil ve středu tuzemský kabinet. Premiér Petr Fiala (ODS) rozhodnutí zdůvodnil rozdílnými postoji k tématům zahraniční politiky, zejména k ruské agresi na Ukrajině. Jedná se o vzácnou roztržku mezi oběma zeměmi, které od rozdělení pojí nadstandardní vztahy. Vyvolala tak reakci politiků a objevila se na stránkách médií.

Premiér Petr Fiala (ODS) po jednání vlády oznámil, že se česko-slovenské mezivládní konzultace v příštích týdnech či měsících neuskuteční, český kabinet to nepovažuje za vhodné. Podle Fialova vyjádření se země liší v názorech na klíčová zahraničně-politická témata, zejména příčiny ruské agrese na Ukrajině. Rozhodnutí podpořil například šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Slovenský premiér Robert Fico (SMER) tento krok zkritizoval a řekl, že ohrožuje hluboké česko-slovenské vztahy. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová uvedla, že se chce ze své pozice nadále snažit vztahy obou zemí upevňovat.

Britský velvyslanec na Slovensku Nigel Baker ostře kritizoval postoj Bratislavy k ruské válce proti Ukrajině. Nepřímo se ohradil především proti vyjádřením premiéra Roberta Fica. Uvedl, že ho překvapily výroky o tom, že Západ nepodporuje mír na Ukrajině. Fico v reakci na to na svém profilu na Facebooku napsal, že ho šokuje, jak se o politice slovenské vlády britský velvyslanec vyjadřuje.

Slovenský ústavní soud ve čtvrtek potvrdil, že ve středu pozastavil platnost novely trestního zákoníku i několika dalších změn v trestním právu, nikoliv ovšem rozhodnutí sněmovny o zrušení Úřadu speciální prokuratury (ÚSP), informovala mluvčí soudu Martina Ferencová. O verdiktu už ve středu psala některá slovenská média. Vládní návrh změn zákonů ohledně trestního práva dříve kritizovaly instituce Evropské unie a například i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Ta podobně jako poslanci opozičních stran nechala novelu přezkoumat ústavnímu soudu.

Slovenský ústavní soud pozastavil platnost části změn v trestním právu, které kritizovaly instituce Evropské unie, slovenská opozice i prezidentka Zuzana Čaputová. Informovala o tom slovenská televize Markíza. Podle Denníku N se rozhodnutí ústavních soudců týká plánovaného snížení trestních sazeb a zkrácení promlčecích dob trestných činů, což patří ke klíčovým částem novely. List dodal, že soud naopak nezmrazil ustanovení o zrušení elitního útvaru prokuratury, který by měl zaniknout 20. března.

Představitelé některých států EU se na summitu v Paříži domluvili na posílení dodávek munice na Ukrajinu, řekl po jednání premiér Petr Fiala (ODS). Pokusí se také co nejrychleji zvýšit výrobní kapacity munice a zbraní. Shodli se rovněž na nutnosti posílit kybernetickou bezpečnost a podpořit ohrožené země, jako například Moldavsko. Podle Fialy vyvolala velkou pozornost česká iniciativa na nákup munice pro Ukrajinu ve třetích zemích, na které chce podle něj participovat až patnáct států. Nizozemský premiér Mark Rutte oznámil, že jeho země do projektu přispěje 100 miliony eur.

Generální tajemník OSN António Guterres a více než padesát států vyzvali Rusko, aby ukončilo válku na Ukrajině a okamžitě se stáhlo z jejího území. Je nejvyšší čas na mír, prohlásil Guterres. V sobotu to jsou přesně dva roky ode dne, kdy Rusko na Ukrajině zahájilo plnohodnotnou invazi. Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský ministerský předseda Rishi Sunak slíbili u příležitosti výročí další podporu Ruskem napadené zemi. Německý kancléř Olaf Scholz zase vyzval k posílení evropské obranyschopnosti. Podporu Ukrajině vyjádřili v sobotu také polský prezident Andrzej Duda, slovenská hlava státu Zuzana Čaputová či britský král Karel III. V evropských městech se na podporu napadené země sešly tisíce lidí.

Slovensko si připomíná šest let od vraždy slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové. K výročí zločinu se v zemi koná řada akcí, v centru hlavního města se sešlo několik tisíc lidí. Soud se dvěma obžalovanými stále není u konce, státní zástupce se proti poslednímu květnovému verdiktu odvolal. Při letošním vzpomínkovém shromáždění řečníci upozornili na rostoucí počet slovních útoků na novináře na Slovensku.

Rusko se chová ke svým občanům stejně jako ve své zahraniční politice, proměnilo se v násilnický stát, který zabíjí lidi snící o lepší budoucnosti, okomentoval ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) zprávu o smrti ruského opozičního politika Alexeje Navalného ve vězeňském táboře. Kritické reakce na adresu režimu ruského diktátora Vladimira Putina přicházejí i ze světa. Za smrt Navalného je zodpovědný Putin, prohlásil například americký prezident Joe Biden.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová podepsala zákon o změnách v trestním právu, jehož předlohu podobně jako instituce Evropské unie v minulosti sama kritizovala. Hlava slovenského státu současně řekla, že vládní novelu trestního zákoníku a souvisejících zákonů nechá přezkoumat ústavním soudem a požádá ho o pozastavení jejich platnosti. Postup hlavy státu kritizovala vládní strana Hlas–SD, opozice ho naopak uvítala.