Je tu trend odklonu Slovenska od liberální demokracie, obává se Korčok

Nahrávám video
Interview ČT24: Neúspěšný kandidát na prezidenta Slovenska Ivan Korčok
Zdroj: ČT24

Ivan Korčok přijal porážku ve slovenských prezidentských volbách, gratuloval vítězi, ale vyjádřil i jisté obavy z tamní politické sféry. Byl jsem nespravedlivě vyobrazen jako kandidát války, řekl neúspěšný kandidát na prezidenta v Interview ČT24. Nad svou zemí prý neláme hůl, jen je zklamaný. Česká televize nabídla oběma finalistům voleb rozhovor. Budoucí prezident Peter Pellegrini interview přislíbil a ČT ho nabídne v příštích dnech.

Úvodem Korčok ještě jednou popřál svému konkurentovi ke zvolení hlavou státu. „Je to politika. Jsem mimo to i sportovec, a když jdete do finále, tak vyhraje jen jeden. V tomto případě je to Peter Pellegrini a já mu chci poblahopřát i před diváky České televize. Přeji mu, aby vedl úspěšným způsobem Slovenskou republiku, byl takovým prezidentem, o jakém hovoří ústava. To znamená nezávislým a nadstranickým,“ prohlásil neúspěšný kandidát.

Bezprostředně po výsledku voleb měl Korčok ostřejší proslov, který v rozhovoru vysvětloval. „Forma projevu byly emoce, protože ty v ten moment v člověku přirozeně jsou. Byl tam ale obsah, z mé strany opravdu promyšlený, i když jsem měl krátký okamžik na přípravu. Respektuji výsledek a mám radost z vysoké volební účasti. Realitou ovšem je, že se dá stát prezidentem Slovenské republiky přes neférovou kampaň a přes porušování pravidel,“ prohlásil.

„V prvním kole jsem zvítězil, když hlavním tématem mého protikandidáta byl pokoj. Od půlnoci prvního kola se změnilo hlavní téma na to, že zavedu Slovensko do války. Peter Pellegrini byl tváří kampaně, která šířila po Slovensku strach,“ řekl Korčok.

Nejvíce ho tak popudily osobní útoky ze strany Pellegriniho v rámci mobilizace voličů před druhým kolem. „Byl jsem vyobrazen nespravedlivě jako kandidát války. Mým tématem ale bylo říkat o Slovensku pravdu a s pravdou jsem také víceméně uspěl. Dostal jsem 1,25 milionu hlasů. Více než opozice v parlamentních volbách i více než prezidentka Zuzana Čaputová. Nemyslím si, že naše témata nebyla dostatečná,“ připomněl Korčok.

Negativní a útočná kampaň se podle Korčoka stává standardem

Varuje před negativními, útočnými prvky v zápase o politické posty. „Podobná kampaň se stává standardem. Už to nevadí hlavním aktérům. Už je přijímaná i společností, což není dobrá zpráva pro demokracii,“ poznamenal.

Teď je podle Korčoka veškerá odpovědnost na straně vládní koalice a budoucího prezidenta. „Parlamentní i prezidentské volby vyhráli s určitými sliby. Teď mají v rukou úplně vše. Legislativu, tedy parlament. Vládu, tedy exekutivu. A také hlavu státu. Nesou velmi velké břemeno v podobě toho, že mají dodat konkrétní výsledky. Mám naději, že slovenská společnost je dostatečně kritická a bude očekávat výsledky. A nebude se to dát zakecat.“

Na Slovensku se často zmiňovalo spojení mezi parlamentními a prezidentskými volbami. Současná koalice vedená premiérem Robertem Ficem a jeho stranou Smer–SD de facto slavila úspěch i v prezidentských volbách. Zvítězil totiž člen koalice, lídr Hlasu–SD Pellegrini.

„Je to krátký čas od parlamentních voleb, jen šest měsíců, ale na to se nevymlouváme. Vymezoval jsem se vůči vládě tam, kde s ní nesouhlasím. Jsou to z mého pohledu jednoznačné věci – trestní zákon, obsazování institucí a zahraniční politika,“ zmínil Korčok.

Nad Slovenskem neláme hůl

A právě celkový počet hlasů, který získal, ho naplňuje nadějí. Podpořilo ho 1,24 milionu lidí. „Nad Slovenskem nelámu hůl. Jen jsem zklamaný. Hlasy sice nestačily, ale začal nějaký proces spojování. Konzervativci, progresivisté, liberálové a někteří sociální demokraté se spojili. Volilo mě i dost lidí z Hlasu,“ tvrdí Korčok.

Nemá obavu, že by Slovensko mělo vystoupit ze zásadních institucí, jako jsou Evropská unie a NATO. „Spíš je tu pokračující trend, že se Slovensko odklání od toho, čemu se říká liberální demokracie. Je tu zjevná inspirace v jistém modelu vládnutí, jako je to typické v Maďarsku. Říkají to sami představitelé současné vládní koalice,“ řekl Korčok.

„Navíc současná moc otáčí veřejné mínění ve společnosti. Jde o nebezpečné téma. Slovenští občané přestali rozlišovat, kdo jsou naši spojenci. Najednou hrozba přichází ze Západu. Dále došlo k nějakému napětí v česko-slovenských vztazích. Tady mám obavy. Je třeba být mentální součástí západního světa,“ dodal rodák z Banské Bystrice.

Čerstvě šedesátiletý diplomat také začíná pomalu uvažovat o politické budoucnosti, ale nechce nic uspěchat. Dovede si představit odchod z veřejné sféry i setrvání.

„Když chcete v politice něčeho dosáhnout, tak to nemůže být jen prvoplánové a emoční. Jsem velmi povzbuzený tím, jak se lidé se mnou spojili v naději. Jsem za to vděčný. Nic nevylučuji, beru si čas na rozmyšlenou a nejsem pod žádným tlakem. Hlasy, které jsem dostal, jsou obrovská podpora a je potřeba to domyslet,” dodal Korčok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 33 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...