Fico chystá zvýšení daní, v plánu má i propouštění státních zaměstnanců

Slovensko bude muset příští rok kvůli ozdravení veřejných financí ušetřit podle premiéra Roberta Fica (Smer–SD) zhruba 1,4 miliardy eur (35,4 miliardy korun). Na společné tiskové konferenci s ministrem financí Ladislavem Kamenickým (Smer–SD) ministerský předseda ohlásil zvýšení daně z cigaret a zdanění slazených nápojů, z obou opatření ovšem stát získá jen zlomek zmíněné částky. Fico se rovněž vyslovil pro propouštění ve státní správě a zároveň proti zvýšení sazby daně z přidané hodnot.

Ministerstvo financí nově počítá nejen se zvýšením spotřební daně z tabákových výrobků, ale i se zavedením nové daně na náplně do elektronických cigaret a na ostatní nikotinové výrobky. Navrhne rovněž zdanění nápojů s přidaným cukrem nebo umělými sladidly, a to různými sazbami podle typu nápoje. Například ochucené slazené nápoje by měly být zdaněné sazbou 0,15 eura (3,80 koruny ) za litr.

Obě zmíněné nové daně by měly v příštím roce přinést státu dohromady 100 milionů eur (2,5 miliardy korun), tedy jen malou část potřebné celkové úspory. Další opatření Fico ani Kamenický neuvedli.

Podle Fica by třicetiprocentní snížení počtu zaměstnanců v sektoru ústředních orgánů státní správy, kam patří například ministerstva, nebylo navenek viditelné. Ohledně propouštění ve státní správě ovšem zatím ve vládní koalici není shoda.

Stav slovenských financí

Slovenští analytici dlouhodobě upozorňují na nelichotivý stav státních financí země a na vysoké rozpočtové schodky. Představitelé nynější vlády, která nastoupila do úřadu loni v říjnu, opakovaně tvrdí, že převzali zemi s nejhorším stavem veřejných financí ze všech zemí EU. Současná vláda přitom už rovněž schválila nové sociální výdaje a v závěru loňska prosadila zvýšení některých daní, povinných zdravotních odvodů, jakož i soudních a správních poplatků.

Hospodaření Slovenska se výrazně zhoršilo po propuknutí koronavirové nákazy v roce 2020. Podle analytiků předchozí vlády pod vedením Ficovy strany Smer – sociálna demokracia (Smer–SD) nedokázaly využít příznivého ekonomického vývoje k dosažení alespoň vyrovnaného rozpočtu.

V prvním letošním čtvrtletí se schodek státního rozpočtu Slovenska podle ministerstva financí meziročně prohloubil o téměř dvě pětiny na 2,18 miliardy eur (55,1 miliardy korun). Rozpočtové příjmy zaostaly za loňskem o 5,3 procenta, výdaje byly naopak o 6,1 procenta vyšší.

Loni v prosinci mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Slovenska o jeden stupeň na nejnižší úroveň od roku 2004, a to kvůli zhoršení stavu veřejných financí. Slovensku také stouply úrokové přirážky při prodeji státních dluhopisů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...