Celkem jedenáct kandidátů se utká v sobotu 23. března v boji o prezidentský post na Slovensku. Největší šance mají exministr zahraničí Ivan Korčok a šéf vládní strany Hlas–SD a předseda parlamentu Peter Pellegrini. Ten podle průzkumů nejspíš ovládne případné druhé kolo, které by se konalo 6. dubna. Hlavním tématem kampaně je osud slovenské demokracie a právního státu. Pellegriniho podporuje vládní Smer a sám předseda parlamentu podpořil spornou legislativu o změnách v justici, proti níž opakovaně demonstrovaly tisíce Slováků. Kampaň zastínily kromě novely trestního zákona i kritické výroky představitelů vlády na adresu Ukrajiny, která už přes dva roky čelí plnohodnotné ruské invazi.
Současná slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se o znovuzvolení neuchází. Loni v červnu prohlásila, že by na další mandát neměla dost sil a chce brát ohled na svou rodinu. Čaputová se snažila v posledních pěti letech prosazovat své proevropské názory, podporovat Ukrajinu a klást důraz na slušnost a vládu práva.
Podle dřívějších průzkumů Čaputovou nejspíš nahradí předseda sněmovny a vládní strany Hlas Pellegrini. V prezidentské kandidatuře ho podporuje strana Smer premiéra Roberta Fica. Jeho hlavním soupeřem by měl být Korčok, za nímž stojí opoziční strany Progresívne Slovensko, Sloboda a Solidarita a Kresťanskodemokratické hnutie.
Kariérní diplomat Korčok, který je podobně jako Čaputová zastáncem liberální demokracie, v poslední době kritizoval schválený zákon snižující trestní sazby za některé trestné činy včetně korupce či rušící elitní útvar prokuratury. Pellegrini při hlasování sněmovny tuto předlohu naopak podpořil. Platnost části schválených změn tento týden pozastavil slovenský ústavní soud.
Oba kandidáti se dostali do sporu také ohledně případného posílení zahraniční politiky Evropské unie na úkor členských států, které zmiňoval Korčok, či Pellegriniho názoru, že by slovenští hokejisté z KHL měli mít možnost reprezentovat zemi na nadcházejícím mistrovství světa. Korčok označil KHL za propagandistický nástroj ruského režimu, který vede válku proti Ukrajině.
Prezidentskou kampaň na Slovensku podle expertů do značné míry zastínila debata o změnách v trestním právu a kontroverzními výroky premiéra Fica k druhému výročí velké ruské invaze na Ukrajinu.
Slovenský premiér mimo jiné prohlásil, že ruský vůdce Vladimir Putin je na Západě neprávem démonizován, že strategie Západu proti ruské válce na Ukrajině selhala či že Rusko nelze vojensky porazit. Uvedl také, že válka „začala běsněním ukrajinských neonacistů“, což je jedna ze lží ruské propagandy. Podle Korčoka se Slovensko stává hlásnou troubou Kremlu v NATO a EU.
Vlažná kampaň
Pellegrini se v posledních týdnech vyhýbal konfrontaci s Korčokem, všímají si komentátoři. „Kampaň není velmi viditelná. Jednak je to kvůli tomu, že jeden z hlavních kandidátů se odmítá účastnit osobně přímé konfrontace s dalšími kandidáty. Navíc vnitropolitický vývoj na Slovensku je tak turbulentní, že zastiňoval prezidentskou kampaň,“ poznamenal analytik Grigorij Mesežnikov, který je prezidentem nevládního Institutu pro veřejné otázky.
Pellegrini se podle své mluvčí hodlá v rámci volební kampaně zúčastnit debat, ale jen ve vybraných televizích. Korčok si už dříve stěžoval, že Pellegrini má více prostoru v médiích, protože využívá svou funkci předsedy parlamentu. Exministr zahraničí rovněž kritizoval antikampaň, která je podle něj proti němu vedena. Na internetu se například šířily dokumenty o kontaktech někdejší československé Státní bezpečnosti s Korčokem, který spolupráci s StB popřel. V kauze se ho zastal i Ústav paměti národa, jenž dokumenty po StB spravuje.
Souboj dvou politických táborů
Podle Mesežnikova budou prezidentské volby nejen soubojem hlavních favoritů, ale i táborů dvou hlavních politických bloků. „Toto hledisko bylo vždy viditelné a v nadcházejících volbách bude ještě viditelnější. Osobnostní charakteristiky ustupují do pozadí, do popředí se dostávají politické sympatie k těmto dvěma blokům,“ řekl Mesežnikov.
Pellegrini v minulosti dvacet let působil ve Smeru. Ze strany vystoupil spolu s několika kolegy po porážce Ficovy strany ve volbách konaných v roce 2020. Pellegriniho nová strana Hlas pak vévodila průzkumům veřejného mínění, s blížícím se termínem loňských předčasných voleb ale začala ztrácet, a nakonec v nich skončila na třetím místě za vítězným Smerem a hnutím Progresívne Slovensko.
Korčok zase dlouhodobě působil nejen v diplomacii, ale také na ministerstvu zahraničí, a to i v době dřívějšího vládnutí Smeru. Jako náměstek ministra zahraničí zastupoval šéfa slovenské diplomacie Miroslava Lajčáka, který rok vykonával funkci předsedy Valného shromáždění OSN. Ministrem zahraničí se pak stal po volbách v roce 2020, které vyústily ve změnu vlády. Křeslo člena kabinetu opustil Korčok předloni na podzim v souvislosti s odchodem strany Sloboda a Solidarita z tehdejší vládní koalice.
Podle dřívějších průzkumů by sice v prvním kole bodoval Korčok, nicméně nejspíš nezíská více než 50 procent hlasů, a tak se pravděpodobně bude konat kolo druhé, a to 6. dubna. V takovém případě má větší šanci právě Pellegrini. Podle modelu Medianu SK by zvítězil se ziskem 51,7 procenta hlasů, zatímco Korčok by obdržel 48,3 procenta. Agentura oslovila 1214 respondentů mezi 23. a 27. únorem.
Historik i bývalý policista mezi kandidáty
Na třetím místě by podle průzkumu skončil někdejší ministr spravedlnosti a bývalý předseda slovenského nejvyššího soudu Štefan Harabin. O prezidentský úřad se dál uchází třeba předseda nejmenší vládní formace, Slovenské národné strany, Andrej Danko, expremiér Igor Matovič (dříve Obyčajní Ľudia a nezávislé osobnosti) nebo exministr zahraničí a zkušený diplomat Ján Kubiš.
Podmínky kandidatury splnili i zástupce početné maďarské menšiny na Slovensku Krisztián Forró, předseda již neparlamentní krajně pravicové strany Kotlebovci – Ľudová strana Naše Slovensko Marian Kotleba, šéf neparlamentního Slovenského Hnutie Obrody Róbert Švec, historik Patrik Dubovský a politik a bývalý policista Milan Náhlik.
Slovensko volí od roku 1999 hlavu státu přímo. Slováci žijící v zahraničí nemohou hlasovat poštou. Volit lze jen ve volebních místnostech na Slovensku. Mohou si ale zajistit hlasovací průkaz a k volbám zajet kousek za hranice. Nový prezident vystřídá Zuzanu Čaputovou v polovině června.
