Slovenský ústavní soud pozastavil platnost části změn v trestním právu, které kritizovaly instituce Evropské unie, slovenská opozice i prezidentka Zuzana Čaputová. Informovala o tom slovenská televize Markíza. Podle Denníku N se rozhodnutí ústavních soudců týká plánovaného snížení trestních sazeb a zkrácení promlčecích dob trestných činů, což patří ke klíčovým částem novely. List dodal, že soud naopak nezmrazil ustanovení o zrušení elitního útvaru prokuratury, který by měl zaniknout 20. března.
Slovenský ústavní soud pozastavil některé změny v trestním právu, tvrdí tamní média
Čaputová, jež podobně jako slovenská opozice podala ústavnímu soudu podnět k přezkoumání schválené novely trestního zákoníku a souvisejících zákonů, v diskusi Denníku N řekla, že ji středeční rozhodnutí ústavního soudu těší.
Ústavní soud zmíněné informace nekomentoval, byť o svých rozhodnutích v obdobných záležitostech obvykle informuje v den jejich přijetí. V úterý uvedl, že všechna tři podání ohledně změn v trestním právu sloučil do jednoho řízení. O tom, zda novela trestního zákoníku a dalších zákonů je v rozporu se slovenskou ústavou, bude ústavní soud rozhodovat později.
Velká novela trestního zákoníku předpokládala, že od poloviny března se zmírní tresty za korupci a zpravidla i za ekonomickou kriminalitu, ale také se zkrátí promlčecí doby u řady trestných činů. Dříve během středy ovšem slovenský parlament rozhodl, že toto zkrácení se nakonec nebude vztahovat například na násilné trestné činy včetně znásilnění.
Vláda tvrdí, že úřad prokuratury je podjatý
Podle opozice hlavním cílem schválených změn v trestním právu, které vládní koalice premiéra Roberta Fica připravila a prosadila ve zrychleném režimu a bez širší odborné diskuse, je dosáhnout beztrestnosti stíhaných osob s vazbami na nynější vládní koalici. Obžalobě například čelí poslanec Ficovy strany Smer – sociálna demokracia (Smer–SD) a bývalý policejní prezident Tibor Gašpar.
Vláda naopak tvrdí, že trestní sazby snižuje na úroveň evropských zemí a že elitní útvar prokuratury, úřad speciální prokuratury (ÚSP), je podjatý. Právě ÚSP vykonává dozor mimo jiné nad vyšetřováním kauz z doby dřívějšího vládnutí Smeru–SD, při kterém byly obviněny nebo již odsouzeny desítky lidí.
Slovenský ústavní soud rozhodl o pozastavení platnosti části změn v trestním právu neobvykle ještě před tím, než byl schválený balíček publikován ve Sbírce zákonů. Opozice už dříve tvrdila, že vládní koalice zveřejnění příslušného zákona záměrně zdržuje, aby měli ústavní soudci omezený prostor k jeho posouzení.
Podle zákona rozhodnutí ústavního soudu o pozastavení platnosti právního předpisu je závazné až po jeho zveřejnění ve Sbírce zákonů. Pokud by zmíněná novela trestního zákoníku nabyla právní moci byť jen na jeden den, vztahovala by se podle odborníků i na případy, které soudy dosud pravomocně neuzavřely. Při rozhodování o vině a o výši trestu se uplatňuje nejmírnější právní úprava z doby od spáchání trestného činu po odsouzení pachatele.
Už loni v prosinci úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) uvedl, že slovenský vládní návrh změn v trestním právu znamená vážné nebezpečí narušení principů právního státu. Evropská komise dříve zase vyzvala Slovensko, aby nepokračovalo ve změnách trestního zákoníku ve zrychleném řízení a aby nerušilo elitní složku prokuratury bez důkladného uvážení. Rezoluci proti Slovensku pak přijal Evropský parlament.
