Prezident Petr Pavel byl během prvního roku ve funkci poměrně aktivní za hranicemi. Absolvoval celkem dvacet návštěv cizích zemí. Se sousedními státy se snažil posilovat tradičně vřelé vztahy, na Ukrajině pak podpořit národ, který už přes dva roky čelí plnohodnotné ruské invazi. Pomoc Kyjevu se stala hlavním tématem prezidenta v řadě klíčových projevů ve světě, ať už byl zrovna v Německu nebo hovořil na Valném shromáždění OSN v New Yorku. Pavel za hranicemi také opakovaně varoval před mocenskými ambicemi Ruska a Číny.
Jako první zamířil Pavel po své inauguraci loni v březnu na sousední Slovensko, kde jednal o řešení krize na Ukrajině, o boji s dezinformacemi či o hlubší spolupráci v obranném průmyslu. Vzájemnou spolupráci tehdy označil za nadstandardní. „Slovensko je pro Česko zahraničněpolitickým partnerem číslo jedna a doufám, že to tak zůstane, prohlásil Pavel na závěr své návštěvy.
Ještě týž měsíc se prezident vydal do Polska, kde se mu dostalo přijetí s vojenskými poctami. Český prezident po jednání se svým polským protějškem Andrzejem Dudou hovořil o výjimečné kvalitě vzájemných vztahů, které podle něj nejspíše nikdy nebyly tak dobré jako nyní, což dal do souvislosti s válkou. „Protože jsme si všichni uvědomili, jaká je cena spolupráce s přáteli a spojenci,“ řekl Pavel. Kromě vojenských dodávek se státníci shodli na potřebě poválečné obnovy Ukrajiny ve formě jakéhosi Marshallova plánu.
Loni v březnu stihl Pavel zavítat ještě do sousedního Německa. Kancléř Olaf Scholz při této příležitosti svému protějšku slíbil, že Německo hodlá dlouhodobě podporovat Kyjev a že Berlín „nenechá Česko padnout, pokud jde o dodávky energií“. Pavel po jednání zdůraznil, že česká ekonomika stejně jako zahraniční obchod je s německou velice úzce provázaná. Ocenil také spolupráci ministrů i přeshraniční spolupráci zejména v době covidu. Německý prezident Frank-Walter Steinmeier zase prohlásil, že vzájemné vztahy obou zemí nebyly nikdy tak dobré jako nyní.
Ze „srdce“ EU do válečné zóny
Loni v dubnu zamířil prezident do Belgie, kde navštívil unijní instituce a také sídlo Aliance, kde s představiteli NATO jednal o ruské agresi a možnostech obrany. Prezident mimo jiné slíbil, že Česká republika v roce 2024 zvýší vojenské výdaje na dvě procenta hrubého domácího produktu a je ochotna diskutovat o dalším zvýšení, pokud to bude nutné.
Koncem dubna vyrazil Pavel na klíčovou návštěvu Ukrajiny. Uvedl tehdy, že hlavním cílem je ujistit Ukrajince o české podpoře. „Vnímáme naprosto jasně, že své členství v EU a NATO si plně zaslouží. Dali svým přístupem, hrdinstvím, vytrvalostí příklad mnoha zemím.“ Pavel také slíbil další dodávky vojenského materiálu, ale i další formy pomoci.
Na Ukrajině jednal s prezidentem Volodymyrem Zelenským, navštívil Dnipro nebo obec Buča, kde došlo k masakru ze strany ruských vojsk. Pavel zdůraznil, že se nic podobného nesmí opakovat. Kvůli leteckému poplachu se prezident musel schovávat přechodně v krytu. V rozhovoru pro ČT tehdy k návštěvě podotkl, že Ukrajinci věří ve vítězství a Češi by si měli z jejich optimismu vzít příklad.
Britská korunovace a projev v OSN
Po válečné výpravě se prezident vydal loni v květnu do Velké Británie, kde se účastnil majestátního ceremoniálu, kterým byla korunovace krále Karla III. V tomtéž měsíci stihl navštívit ještě Německo a zavítal také na sever Evropy – do Dánska a na Island. Na Kodaňském summitu pro demokracii mimo jiné varoval před moderními koloniálními choutkami Číny a hrozbami čínského kapitalismu.
Na přelomu května a června zavítal Pavel do poslední sousední země. V Rakousku se řešila zejména ruská agrese a tradiční rakouská neutralita. Pavel nicméně ocenil rakouskou pomoc Ukrajině a vzájemné vztahy označil za mimořádně dobré. „Obě země podporují Ukrajinu ze všech sil, Česko dělá skutečně maximum, ať už jde o dodávky vojenského materiálu či pomoc a přijetí ukrajinských uprchlíků,“ uvedl po jednání rakouský prezident Alexander van der Bellen.
V červnu absolvoval Pavel kromě další návštěvy Slovenska také summit NATO v Litvě a důležitou cestu do Spojených států. V projevu na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku mimo jiné varoval, že mír na Ukrajině nesmí diktovat Rusko a kritizoval čínské manévry u Tchaj-wanu.
Po další návštěvě Belgie pak Pavel loni v říjnu zamířil do Štrasburku, kde promluvil k europoslancům. Těm vzkázal, že to bude právě volební kampaň před letošním hlasováním do Evropského parlamentu, co prověří demokracie členských států EU. „Já doufám, že bude sloužit jako příležitost, abychom ukázali, že evropský demokratický duch je skutečně živý,“ podotkl s tím, že by politici neměli nabízet populistické sliby, ale říkat věci tak, jak jsou. V této souvislosti odkázal na svou úspěšnou prezidentskou kampaň.
V listopadu stihl prezident ještě navštívit Itálii. Po jednání v jihoevropské zemi prohlásil, že Česko a Itálie nacházejí stále více společných pozic, zejména v pomoci Ukrajině, energetické bezpečnosti či v tom, jak čelit důsledkům migrace. Koncem roku pak Pavel zamířil do Francie, kde ho přijal v Elysejském paláci jeho protějšek Emmanuel Macron.
Letos už prezident navštívil Izrael či Katar. V Izraeli zdůraznil, že řešení války není možné bez neutralizování struktury a působnosti Hamásu. Ocenil také rozsah pomoci izraelské armády palestinským civilistům, který je podle prezidenta enormní.
Koncem února zamířil Pavel ještě do Lucemburska. Co se týče tématu konfliktu na Blízkém východě, Česko i Lucembursko vidí cestu pouze v tom, že bude uspokojivě vyřešena nějaká forma palestinské státnosti, uvedl mimo jiné po jednání Pavel.
V Praze byl Zelenskyj i Macron
Pavel během prvních dvanácti měsíců ve funkci přijal také řadu významných politiků v Česku, mezi nimi třeba slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou. „Naše vztahy jsou mimořádně blízké a věřím, že takové zůstanou dále,“ uvedla po jednání s Pavlem. Ukrajinský prezident Zelenskyj zase při příležitosti návštěvy Česka poděkoval Praze za pomoc Kyjevu. Obě hlavy státu se vyslovily pro členství Ukrajiny v NATO.
Před pár dny jednal na Hradě také francouzský prezident Emmanuel Macron, jenž zdůraznil, že Rusko nesmí na Ukrajině vyhrát, a ocenil českou iniciativu sehnat urychleně potřebnou munici pro Kyjev ze zemí mimo EU. Macron slíbil, že jeho země se k této alianci připojí.
V tuzemsku jednali s Pavlem rovněž prezident Mosambiku Filipe Nyusi, prezident Severní Makedonie Stevo Pendarovski, prezidentka Moldavské republiky Maia Sanduová, prezidentka Gruzie Salome Zurabišviliová nebo prezident Angolské republiky João Lourenço.
