Prezident Pavel navštívil Dánsko, na summitu varoval před Ruskem a Čínou

Nahrávám video

Demokratický svět má šanci uspět pouze tehdy, když bude vystupovat jednotně; musí být silnější než jeho rivalové, řekl během Kodaňského summitu pro demokracii český prezident Petr Pavel. Varoval před Čínou, která je podle něj pro země vyznávající demokratické hodnoty a ochranu lidských práv v dlouhodobém horizontu nebezpečnějším soupeřem než Rusko. Zároveň ale upozornil, že pokud by Moskva ovládla Ukrajinu, bude chtít postupovat dál.

„Ukrajina udržuje imperialistické cíle Ruska v mezích, a proto by naším cílem mělo být co nejvíce ji integrovat, protože sdílí naše hodnoty,“ řekl Pavel, podle něhož by cílem svobodných zemí měl být vstup Kyjeva do Evropské unie a NATO. Válku na Ukrajině považuje český prezident za boj za základní demokratické hodnoty, protože „chceme žít ve světě s platným mezinárodním právem, který neurčuje větší síla, ale který vychází ze vzájemného respektu a dialogu“.

Na rozdíl od Ruska má podle Pavla skutečnou sílu Čína, která se snaží získat hlavní slovo v globální politice hlavně ekonomickými prostředky. Mnoho politiků na Západě věřilo v čínský kapitalismus, možnosti rychlých zisků a neuvědomili si hrozby, které s tím souvisejí. „Je to, jako bychom se postupně vařili jako žába ve vodě,“ řekl český prezident.

Čína si zajistila nerostné zdroje, pustila se do moderní kolonizace mnoha afrických zemí a otevřeně hrozí násilným sjednocením s Tchaj-wanem, ostrovem s demokratickou vládou, který považuje za svoji vzbouřeneckou provincii. „Jde zase o střet hodnot… svoboda a demokracie na jedné straně a potlačování svobod na straně druhé,“ podotkl Pavel.

Čína využívá současného oslabení Ruska a jeho levných nerostných surovin, stejně jako toho, že západní země se zapojily do podpory Ukrajiny. Zároveň si Peking uvědomuje, že kdyby přímo dodával zbraně Rusku, mělo by to dalekosáhlé následky pro něj i pro ekonomické řetězce, které na Západě vytvořil. Pavel věří, že otevřená válka s Čínou nepřijde, nicméně „je nutné ji považovat za ohrožení“.

Na Kodaňském summitu pro demokracii, který pořádá bývalý generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen, vystoupil prostřednictvím videospojení například ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nebo současný šéf NATO Jens Stoltenberg.

Prezident se sešel s premiérkou i královnou

Kromě toho Pavel jednal s premiérkou Mette Frederiksenovou o bezpečnostních otázkách, jako je migrace a ochrana vnější hranice Evropské unie. Hovořili spolu také o podpoře Ukrajiny, která už bezmála rok a čtvrt čelí ruské agresi.

Tématem byla i energetika. Dánsko vyrábí 60 procent elektrické energie z obnovitelných zdrojů, největší podíl mezi nimi má větrná energie. Český prezident zastupuje zemi, která v energetickém mixu prosazuje energii vyráběnou z jádra, Dánsko naopak už před lety rozhodlo o tom, že v zemi žádné atomové elektrárny nevzniknou. Pavel také s Frederiksenovou mluvil o úsilí Česka o „derusifikaci“ energetiky.

Českého prezidenta přijala i dánská královna Margrethe II. a Pavel si prohlédl Královské stáje, kde chovají i starokladrubské koně. Hřebce, kterého pojmenovala Avanti, dostala královna loni darem k 50. výročí vlády. 

Prezident Petr Pavel s dánskou královnou Markétou II. a korunním princem Frederikem
Zdroj: Ida Marie Odgaard/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pět mrtvých po střelbě na severu Německa, policie zadržela podezřelého

Pět lidí zemřelo při střelbě ve městě Stade ve spolkové zemi Dolní Sasko na severu Německa. Podle německých médií k tomu došlo v zařízení pro mladistvé. Policie při zásahu podle BBC zadržela dvě osoby, z nichž jedna je podezřelá ze střelby. Policie uvedla, že veřejnosti již nehrozí žádné další nebezpečí.
14:01Aktualizovánopřed 6 mminutami

V Irsku podle podniků gangy prohledávají koše kvůli vratným obalům

Podle podniků v centru Dublinu patří mezi ty, kdo v koších hledají lahve a plechovky k recyklaci, organizované skupiny i zranitelní lidé. Dublinská městská rada uvedla, že úklid následků tohoto vybírání loni stál 500 tisíc eur (asi 12,5 milionu korun).
před 1 hhodinou

Venezuelu zasáhly další slabší otřesy. Záchranné práce pokračují

Hlavní město Venezuely Caracas a okolí zasáhly po ničivých zemětřeseních z minulé středy další slabší otřesy, píší agentury. Podle úřadů zatím nebyly hlášeny škody. Počet obětí předchozích dvou silných zemětřesení o síle 7,2 a 7,5 dosáhl nejméně 1450 lidí.
14:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruské útoky na Dnipro a Záporoží zabily osm lidí, desítky jsou zraněny

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny bylo zabito pět lidí. Informoval o tom v pondělí šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Dalších 21 osob bylo podle něj zraněno. V Záporoží při útoku na minibus Rusové zavraždili tři osoby. Na místě je několik zraněných, včetně jednoho dítěte.
12:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet knihkupectví v Litvě klesl za poslední dekádu téměř o čtyřicet procent

Nezávislá knihkupectví v litevských regionech mizí. Zákazníci stále častěji nakupují knihy on-line nebo ve velkých obchodních řetězcích, a malým prodejnám ve městech se tak čím dál hůř daří udržet provoz.
před 2 hhodinami

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 6 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled