Pellegriniho čeká inaugurace, ovlivní ji nedávný atentát na Fica

Po pětiletém mandátu Zuzany Čaputové se její nástupce Peter Pellegrini, který je společně s ní dlouhodobě nejpopulárnějším politikem na Slovensku, v sobotu ujme prezidentského úřadu. Program inaugurace je dopředu striktně daný, nová hlava státu si přála jen drobné úpravy. Jedna důležitá část slavnostní ceremonie však s ohledem na květnový atentát na premiéra Roberta Fica (Smer) neproběhne.

Pellegrini se funkce ujme v prostorách Slovenské filharmonie v Bratislavě během slavnostní schůze Národní rady. Přesně v poledne složí prezidentský slib do rukou Ivana Fiačana, předsedy Ústavního soudu.

Slavnostní zasedání Národní rady povede její místopředseda Peter Žiga, který byl donedávna Pellegriniho spolustraníkem ve straně Hlas–SD, již nová hlava státu vedla a opustila po vítězství v prezidentských volbách.

Vzhled prostoru, kde se ceremonie uskuteční, navrhl sám prezident. Malé změny se budou týkat zejména umístění a designu pódia, květinové výzdoby a umístění státních symbolů.

Ředitel odboru zahraničních vztahů a protokolu Kanceláře Národní rady Peter Vilčák v rozhovoru pro web televize TA3 nastínil, že mezi hosty inaugurace budou nejvyšší ústavní činitelé, poslanci, zástupci diplomatického sboru, zástupci vlády, církví a Pellegriniho rodina. Premiér Fico se jí vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nezúčastní.

Po slavnostním aktu bude následovat přehlídka jednotek Ozbrojených sil Slovenské republiky na Hviezdoslavově náměstí a slavnostní bohoslužba v Dómu sv. Martina. V minulosti bylo zvykem projít se ke katedrále pěšky, pozdravit občany a potřást si s nimi rukou. Z bezpečnostních důvodů ovšem tato část ceremonie neproběhne.

Na Tyršově nábřeží zazní slavnostní salvy a poté už Pellegrini symbolicky převezme od své předchůdkyně Čaputové prezidentský Grasalkovičův palác.

  • Zastupuje Slovensko navenek, dojednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy
  • Může se obrátit na Ústavní soud
  • Svolává ustavující schůzi Národní rady
  • Za určitých podmínek může Národní radu rozpustit
  • Podepisuje zákony
  • Jmenuje vládu a další funkcionáře, soudce, profesory, rektory, generály aj.
  • Uděluje vyznamenání
  • Odpouští a zmírňuje tresty
  • Je hlavním velitelem ozbrojených sil
  • Na základě rozhodnutí Národní rady vyhlašuje válku a uzavírá mír, nařizuje mobilizaci, vyhlašuje válečný či výjimečný stav
  • Vyhlašuje referendum
  • Může vetovat zákony
  • Jmenuje a odvolává soudce Ústavního soudu, nejvyššího soudu, generálního prokurátora

Ekonom a politik Pellegrini už má zkušenosti i z úřadu premiéra. V čele slovenské vlády stanul v roce 2018, kdy po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky odstoupil jeho dlouholetý spojenec Fico. Jako předseda vlády působil dva roky, ve volbách v roce 2020 ale Smer–SD prohrál a Pellegrini krátce nato oznámil založení vlastního politického hnutí Hlas–SD.

Podle politoložky Marcely Gbúrové z Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích došlo po prohraných volbách mezi Pellegrinim a Ficem k rozkolu. „Základem sporu mezi Pellegrinim a Ficem byl způsob vedení politiky. Zatímco Pellegrini dával přednost politickému kompromisu, Fico byl spíše pro radikálnější řešení,“ upozornila a připomněla, že před založením Hlasu nejprve Pellegrini bez úspěchu vyzval zakladatele Smeru, aby vedení strany opustil.

V kampani před prezidentskými volbami se Pellegrini mimo jiné zavázal „sjednotit rozdělené Slovensko“. Rozhodnutí české vlády přerušit kvůli rozdílným názorům Prahy a Bratislavy mezivládní konzultace se slovenským kabinetem komentoval slovy, že Slovensko nemá stát v pozoru podle toho, co český premiér Petr Fiala (ODS) „zakřičí“ z Prahy. Později dodal, že ekonomická situace Česka není růžová a že by se podle něj neměla sousední země vůči Slovensku stavět do role staršího bratra.

V kampani se Pellegrini vyslovil také pro zastavení války na Ukrajině a mírová jednání: „Slovenská politická scéna se dělí na ty, kteří jsou pro pokračování války za každou cenu, a na ty, kteří požadují zahájení mírových jednání. Já patřím do té druhé skupiny,“ zdůraznil. V poslední debatě veřejnoprávní televize RTVS mimo jiné prohlásil i to, že by v případě napadení člena Severoatlantické aliance (NATO) Ruskem a následné aktivace článku 5 neposlal slovenské vojáky na pomoc, protože by podle jeho slov neměli spojencům co nabídnout.

Pellegrini se narodil v roce 1975 v Banské Bystrici, jeho matka byla učitelka, otec automechanik. Příjmení naznačuje, že jeho předci přišli na Slovensko z Itálie. V rodném městě vystudoval ekonomii, bankovnictví a investování na Univerzitě Mateja Bela, ve studiu pokračoval na Ekonomické fakultě Technické univerzity v Košicích.

V knize Slovensko vlastní cestou, která byla součástí Pellegriniho předvolební kampaně, stojí, že se sice po studiích věnoval podnikání a managementu, do politiky ho to však prý táhlo vždy.

O jeho prezidentské kandidatuře se spekulovalo dlouhodobě, ale oficiálně ji oznámil teprve v polovině ledna. Svou kampaň zakládal na důrazu na občany. „Bez ohledu na stranické preference, náboženství nebo etnickou příslušnost,“ uzavřela politoložka Gbúrová.