Pellegriniho čeká inaugurace, ovlivní ji nedávný atentát na Fica

Po pětiletém mandátu Zuzany Čaputové se její nástupce Peter Pellegrini, který je společně s ní dlouhodobě nejpopulárnějším politikem na Slovensku, v sobotu ujme prezidentského úřadu. Program inaugurace je dopředu striktně daný, nová hlava státu si přála jen drobné úpravy. Jedna důležitá část slavnostní ceremonie však s ohledem na květnový atentát na premiéra Roberta Fica (Smer) neproběhne.

Pellegrini se funkce ujme v prostorách Slovenské filharmonie v Bratislavě během slavnostní schůze Národní rady. Přesně v poledne složí prezidentský slib do rukou Ivana Fiačana, předsedy Ústavního soudu.

Slavnostní zasedání Národní rady povede její místopředseda Peter Žiga, který byl donedávna Pellegriniho spolustraníkem ve straně Hlas–SD, již nová hlava státu vedla a opustila po vítězství v prezidentských volbách.

Vzhled prostoru, kde se ceremonie uskuteční, navrhl sám prezident. Malé změny se budou týkat zejména umístění a designu pódia, květinové výzdoby a umístění státních symbolů.

Ředitel odboru zahraničních vztahů a protokolu Kanceláře Národní rady Peter Vilčák v rozhovoru pro web televize TA3 nastínil, že mezi hosty inaugurace budou nejvyšší ústavní činitelé, poslanci, zástupci diplomatického sboru, zástupci vlády, církví a Pellegriniho rodina. Premiér Fico se jí vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nezúčastní.

Po slavnostním aktu bude následovat přehlídka jednotek Ozbrojených sil Slovenské republiky na Hviezdoslavově náměstí a slavnostní bohoslužba v Dómu sv. Martina. V minulosti bylo zvykem projít se ke katedrále pěšky, pozdravit občany a potřást si s nimi rukou. Z bezpečnostních důvodů ovšem tato část ceremonie neproběhne.

Na Tyršově nábřeží zazní slavnostní salvy a poté už Pellegrini symbolicky převezme od své předchůdkyně Čaputové prezidentský Grasalkovičův palác.

  • Zastupuje Slovensko navenek, dojednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy
  • Může se obrátit na Ústavní soud
  • Svolává ustavující schůzi Národní rady
  • Za určitých podmínek může Národní radu rozpustit
  • Podepisuje zákony
  • Jmenuje vládu a další funkcionáře, soudce, profesory, rektory, generály aj.
  • Uděluje vyznamenání
  • Odpouští a zmírňuje tresty
  • Je hlavním velitelem ozbrojených sil
  • Na základě rozhodnutí Národní rady vyhlašuje válku a uzavírá mír, nařizuje mobilizaci, vyhlašuje válečný či výjimečný stav
  • Vyhlašuje referendum
  • Může vetovat zákony
  • Jmenuje a odvolává soudce Ústavního soudu, nejvyššího soudu, generálního prokurátora

Ekonom a politik Pellegrini už má zkušenosti i z úřadu premiéra. V čele slovenské vlády stanul v roce 2018, kdy po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky odstoupil jeho dlouholetý spojenec Fico. Jako předseda vlády působil dva roky, ve volbách v roce 2020 ale Smer–SD prohrál a Pellegrini krátce nato oznámil založení vlastního politického hnutí Hlas–SD.

Podle politoložky Marcely Gbúrové z Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích došlo po prohraných volbách mezi Pellegrinim a Ficem k rozkolu. „Základem sporu mezi Pellegrinim a Ficem byl způsob vedení politiky. Zatímco Pellegrini dával přednost politickému kompromisu, Fico byl spíše pro radikálnější řešení,“ upozornila a připomněla, že před založením Hlasu nejprve Pellegrini bez úspěchu vyzval zakladatele Smeru, aby vedení strany opustil.

V kampani před prezidentskými volbami se Pellegrini mimo jiné zavázal „sjednotit rozdělené Slovensko“. Rozhodnutí české vlády přerušit kvůli rozdílným názorům Prahy a Bratislavy mezivládní konzultace se slovenským kabinetem komentoval slovy, že Slovensko nemá stát v pozoru podle toho, co český premiér Petr Fiala (ODS) „zakřičí“ z Prahy. Později dodal, že ekonomická situace Česka není růžová a že by se podle něj neměla sousední země vůči Slovensku stavět do role staršího bratra.

V kampani se Pellegrini vyslovil také pro zastavení války na Ukrajině a mírová jednání: „Slovenská politická scéna se dělí na ty, kteří jsou pro pokračování války za každou cenu, a na ty, kteří požadují zahájení mírových jednání. Já patřím do té druhé skupiny,“ zdůraznil. V poslední debatě veřejnoprávní televize RTVS mimo jiné prohlásil i to, že by v případě napadení člena Severoatlantické aliance (NATO) Ruskem a následné aktivace článku 5 neposlal slovenské vojáky na pomoc, protože by podle jeho slov neměli spojencům co nabídnout.

Pellegrini se narodil v roce 1975 v Banské Bystrici, jeho matka byla učitelka, otec automechanik. Příjmení naznačuje, že jeho předci přišli na Slovensko z Itálie. V rodném městě vystudoval ekonomii, bankovnictví a investování na Univerzitě Mateja Bela, ve studiu pokračoval na Ekonomické fakultě Technické univerzity v Košicích.

V knize Slovensko vlastní cestou, která byla součástí Pellegriniho předvolební kampaně, stojí, že se sice po studiích věnoval podnikání a managementu, do politiky ho to však prý táhlo vždy.

O jeho prezidentské kandidatuře se spekulovalo dlouhodobě, ale oficiálně ji oznámil teprve v polovině ledna. Svou kampaň zakládal na důrazu na občany. „Bez ohledu na stranické preference, náboženství nebo etnickou příslušnost,“ uzavřela politoložka Gbúrová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 20 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...