Tisíce lidí se sešly v centru Prahy, aby si připomněly třetí výročí od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Na akci, kterou na Staroměstské náměstí svolaly nevládní organizace, vystoupil i prezident Petr Pavel. „Je jednoznačné, kdo je agresorem, kdo porušil mezinárodní právo a kdo je obětí, na jejíž straně bychom měli stát,“ řekl. Shromáždění nazvané Společně za Ukrajinu se konalo zároveň i v Brně.
Je jasné, kdo je agresor, řekl Pavel na shromáždění na podporu Ukrajiny
Prezident Pavel na shromáždění prohlásil, že nelze dopustit kompromitaci mezinárodního práva. Ukrajina chtěla být suverénní zemí a byla napadena. Dodal, že přiznání odměny agresorovi se „nevyplatí ani nám“. Podotkl, že Ukrajina chtěla být po konci studené války suverénní zemí, ale Rusko porušilo veškeré dohody, anektovalo Krym a nakonec Ukrajinu napadlo.
Kdo je agresorem války vedené Ruskem proti Ukrajině, zpochybnil nedávno americký prezident Donald Trump. Na dotaz, proč nebyla Ukrajina přizvána k americko-ruským jednáním o válce, odpověděl: „Neměli jste to nikdy začínat, mohli jste se dohodnout,“ prohlásil na adresu napadené Ukrajiny.
Evropa musí být asertivnější, míní Pavel
Český prezident na shromáždění upozornil na to, že ještě před nedávnem měly demokratické země na rusko-ukrajinský konflikt shodný názor. „V posledních týdnech slyšíme rozdílné přístupy, které jsou v lepším případě označitelné jako pragmatické, v horším jako opuštění hodnotových zásad politiky, kterou Západ uplatňoval v posledních desetiletích,“ uvedl.
Přestože je podle Pavla v českém zájmu postupovat ve shodě se Spojenými státy a mít s nimi společné strategické zájmy, nemělo by jimi být ustupování diktátorům. Evropa proto musí být podle prezidenta asertivnější a hrát při jednáních větší roli.
Pavel tento týden hovořil se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ujistil ho o plné podpoře a o tom, že Česko spolu s dalšími evropskými státy hodlá zintenzivnit pomoc Ruskem napadené zemi.
Milujeme svobodu, nebudeme otroky, řekl velvyslanec
„Nikdy neustoupíme tlaku, nikdy nebudeme otroky a nikdy neuznáme ani centimetr ukrajinské země jako součást Ruska. My Ukrajinci milujeme svobodu stejně jako vy, milí čeští přátelé, a budeme dále bojovat za naši a vaši svobodu. Jak řekl Václav Havel: Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí,“ řekl velvyslanec Ukrajiny v České republice Vasyl Zvaryč.
Dodal, že v Ukrajině „bije srdce Evropy a demokratického světa“. Zdůraznil důležitost jednoty, která přináší sílu. Poděkoval Česku za podporu a solidaritu vůči Ukrajině.
Lidé přinesli vlajky i slunečnice
Lidé si na akci přinesli vlajky Ukrajiny či Evropské unie. Někteří přišli s umělými slunečnicemi a žlutomodrými balonky, někteří mají transparenty odsuzující ruského vůdce Vladimíra Putina nebo požadujícími zvýšení výdajů na obranu. Na podporu Ukrajiny zazvonily zvony chrámu Matky Boží před Týnem.
Po politicích si přítomní vyslechli zážitky účastníků války. Herečka a zpěvačka Jitka Čvančarová z pódia představila příběhy tří dětí, které přežily obléhání Mariupolu. Další příběhy převyprávěli zpěvák Milan Peroutka a herec Ivan Trojan. Promluvili i šéfové nevládních organizací.
Akci pořádají organizace Paměť národa, Člověk v tísni, Milion chvilek pro demokracii, Díky, že můžem a Evropský kongres Ukrajinců. Svolavatelé se snaží zejména o to, aby lidé vytrvali v podpoře napadené zemi a byli nadále ochotni pomáhat.
Na shromáždění navázal průvod, který směřoval ze Staroměstského náměstí k pomníku významného ukrajinského básníka Tarase Ševčenka na náměstí Kinských.
Podporovatelé Ukrajiny se sešli i v Brně
Shromáždění Společně za Ukrajinu se konalo v neděli také v Brně. Lidé se sešli na náměstí Svobody, aby sledovali stream z pražského Staroměstského náměstí. Zájemci se mohli zapojit do pletení sítí, které místní dobrovolníci připravují pro ukrajinské vojáky.
Promluvila také brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS) a jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). Oba kritizovali výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa směrem k Ukrajině.
„Slyšeli jsme silné výroky, které poté pan prezident sice mírně upravil, ale postoj je zřejmý. Situace, kdy vyjednává USA s Ruskem o Ukrajině bez Ukrajiny, dává poselství. Vypadá to, že ten, kdo si určuje podmínky, je Vladimir Putin, s tím nemůžeme souhlasit,“ řekla Vaňková. Dodala, že ačkoliv nemůže ovlivnit dění na evropské úrovni, jako primátorka může slíbit, že Brno bude stát za Ukrajinou, bude se starat o uprchlíky a pomáhat partnerským městům, zejména Charkovu.
Podobně mluvil i hejtman Grolich. „Jsem rád, že si Amerika uvědomuje, že válka musí skončit. V tom si rozumíme. Neshodneme se ale na tom, kdo má dělat ústupky, a neshodneme se na tom, na které straně války stojí diktátor,“ prohlásil.
Z Trumpových výroků jsou znepokojení i Ukrajinci. „Když takhle mluví elity, tak ovlivňují i smyšlení lidí. I na dnešním (nedělním) shromáždění nezaznívaly laskavé výroky vůči naší menšině a vím, že někteří Ukrajinci se proto obávali přijít. Vnímají vůči své osobě kvůli původu hodně nenávisti. Jsme smutní i z jednání o míru a mám velký strach, že se Amerika bude snažit o mír, ale na úkor Ukrajiny,“ podotkla Ilnara Dudashová z Ukrajinské iniciativy jižní Moravy.
Česko je jednou ze zemí, kam Ukrajinci před ruským agresorem odešli. V první polovině letošní února zde mělo dočasnou ochranu podle ministerstva více než 396 tisíc uprchlíků.
Že Ukrajina začala válku, je lež, řekla Čaputová
V neděli se rovněž v Praze uskutečnila debata Operace Naděje – 3 roky odvahy, kterou uspořádala ke třem letům od ruského vpádu na Ukrajinu iniciativa Dárek pro Putina. Přes videohovor se k debatě připojila Zuzana Čaputová, která stála v čele Slovenska v době, kdy Rusko plnohodnotně napadlo Ukrajinu.
Bývalá prezidentka za nesmyslné lži označila výroky, že Ukrajinci neměli válku s Ruskem začínat. Podle Čaputové se Zelenskyj už od nástupu do funkce prezidenta v roce 2019 snaží udělat pro Ukrajinu to nejlepší. „Chtěl konflikt, který začal v roce 2014, nějakým způsobem ukončit, urovnat,“ řekla. „Klobouk dolů před lidmi, kteří zůstávají v náročné službě v zemi, která je pod takovým obrovským tlakem,“ dodala.
Nynější slovenský premiér Robert Fico podobně jako Trump kritizuje Zelenského a tvrdí, že Rusko mělo k napadení Ukrajiny „vážné bezpečnostní důvody“.
V celé republice se budou konat akce na podporu Ukrajiny i v pondělí 24. února, na kdy připadá výročí plnohodnotné ruské invaze proti jejímu západnímu sousedovi.
Při „speciální vojenské operaci“, jak Kreml tehdy útok nazýval, napadly ruské síly Ukrajinu z Ruska a Běloruska a také z poloostrova Krym, který Moskva protiprávně anektovala v roce 2014, a zahájily rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok na téměř celou zemi.