Poslanecká sněmovna o převodu financování nepedagogických pracovníků ze státu na kraje a obce rozhodne 28. května v poledne. Prosadila to koalice na návrh předsedy poslanců STAN Josefa Cogana, který nutnost pevného termínu hlasování o školské novele a jejích úpravách zdůvodnil obstrukčními projevy zástupců opozičních hnutí ANO a SPD. Součástí novely je například i slučování malých škol.
O změně financování nepedagogů rozhodnou poslanci 28. května
3 minuty
Události: Financování nepedagogů
Závěrečné schvalování školské novely s převodem placení uklízeček, školníků, kuchařek nebo administrativních pracovníků začalo v dolní komoře zhruba před měsícem. Od té doby muselo být v souvislosti s nesouhlasnými postoji ANO a SPD několikrát přerušeno, případně se na něj nedostalo.
I proto sněmovna dopoledne přerušila závěrečné schvalování sociální novely. „Školský zákon pokládám za mnohem důležitější. Abychom dokázali sdělit školám, školákům a rodičům včetně všech samospráv, jak bude fungovat dál školství a jestli ty nekonečné obstrukce, které tu zažíváme, budou pokračovat, nebo nebudou,“ prohlásil předseda poslanců ODS Marek Benda.
Definitivně ale bude dolní komora o školské novele hlasovat až 28. května ve dvanáct hodin. Prosadila to koalice na návrh Cogana, podle něhož bylo z průběhu jednání zjevné, že rozprava má obstrukční charakter, argumenty v ní se opakují a účelem diskuse je zabránit hlasování. Jediný spor je přitom podle předsedy poslanců STAN o financování nepedagogických pracovníků. „Máme za to, že tento spor bychom měli rozhodnout hlasováním a neměli bychom prodlužovat záměrně nejistotu,“ uvedl.
Předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová poznamenala, že koalice se k pevnému termínu hlasování o některém ze zákonů uchýlila už počtrnácté. „Demokraté jako víno,“ řekla na adresu vládních poslanců. Zástupci ANO a SPD vládě opakovaně vytýkali, že navrhovaná reforma financování nepedagogů je nepřipravená, nedomyšlená a nechtějí ji ani samosprávy či školy, ani školské odbory. Například Hubert Lang (ANO) předčítal z textu petice školských odborů za zachování centrálního financování nepedagogických pracovníků, kterou podepsalo na 70 tisíc lidí.
Peníze na dofinancování vyřeší vláda podle Beka do dvou týdnů
Chybějící peníze na financování mezd nepedagogických pracovníků ve školách od letošního září do konce roku vyčlení vláda podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) do dvou týdnů. Jde o finance na období před sporným převodem placení těchto pracovníků ze státu na obce a kraje, jak to prosazuje koalice. Potřebných zhruba deset miliard korun má být přesunuto z jiných rozpočtových kapitol, sdělil ministr ve sněmovně na dotazy opozičních poslanců.
„Školy se nemusí obávat, že by ty finanční prostředky nedostaly,“ tvrdí Bek, který nevyhověl výzvám, aby konkretizoval, od jakých ministerstev peníze dostane. Dolní komora poté odmítla návrh Lubomíra Wenzla (ANO), aby projednávání převodu mezd školníků, uklízeček, kuchařek nebo administrativních pracovníků odložila na 28. května, tedy na dobu po ministrem přislíbeném vládním rozhodnutí.
Poslankyně ANO Jana Berkovcová navrhla, aby sněmovna odložila převod financování nepedagogů, který kromě opozice kritizují školské odbory, samosprávy i samotné školy, na rok 2027.
Peníze v rozpočtu chybí kvůli odkladu
Peníze v letošním rozpočtu na financování nepedagogů chybí kvůli tomu, že vláda původně navrhla převod od letošního září. Po kritice se ale koalice rozhodla pro odklad nového systému financování, aby obce, kraje a školy měly na přípravu více času. Posunutí ministr odůvodnil také tím, že umožní plynulejší přechod financování v rozpočtech krajů a obcí. Nový systém financování má podle Beka zohledňovat náročnost provozu jednotlivých typů škol a bude zřizovatele motivovat například k tomu, aby provozovali mateřské školy nebo vytvářeli svazkové základní školy.
Rozdělení peněz mezi obcemi a kraji má nastavit vládní nařízení, podle kterého by samosprávy dostávaly peníze s ohledem na to, kolik mají dětí v různých typech škol a školských zařízení. Více peněz mají získat obce například za děti v mateřských školách. Přesné rozdělení bude možné podle ministra učinit až v lednu příštího roku na základě konkrétních dat o počtu dětí. „Nemůže se stát, aby nová povinnost přešla na obce a kraje bez adekvátních daňových příjmů,“ ujišťoval během jednání.
Vláda chce obcím a krajům kvůli financování nepedagogů zvýšit podíl na sdílených daních. Příjmy by se jim měly zvýšit o 32,4 miliardy korun v příštím roce. Samosprávy, které školy zřizují, by měly financovat také učebnice a učební pomůcky, vzdělávání učitelů či výlety a exkurze. Plánovaná částka je podle Berkovcové nedostatečná. Podle poslankyně obce a kraje podle ní budou muset školy doplácet ze svých rezerv, může se také lišit přístup jednotlivých zřizovatelů, což může vést k nerovnostem.
Dolní komora bude muset rozhodnout nejprve o tom, zda novelu nevrátí k opětovnému projednání ve školském výboru, jak požadoval například poslanec ANO Karel Rais kvůli desítkám doplňkových úprav, které navrhl předseda výboru Matěj Ondřej Havel (TOP 09).
Školská novela by měla dále zavést slučování malých škol, možnosti větší podpory škol, které vzdělávají například více dětí ze sociálně slabších rodin, nebo pravidla fungování školních psychologů a speciálních pedagogů. Je možné, že se poslanci ani ve středu k hlasování o podobě školské předlohy nedostanou.
Sociální novela
Vládní sociální novela, jejíž projednávání sněmovna odložila, obsahuje zvýšení části příspěvků pro lidi se zdravotním handicapem. Sociální výbor se postavil už dřív k opozičním pozměňovacím návrhům na růst části příspěvků na péči kladně. Největší podporu získala úprava poslanců ANO v čele s Janou Pastuchovou, která zvyšuje příspěvek na péči pro dospělé v prvním stupni závislosti na pomoci druhých z 880 korun na dva tisíce korun měsíčně a v druhém stupni z 4900 korun na šest tisíc korun.
Členové sociálního výboru se naopak neshodli na návrhu ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) na zavedení nového příspěvku na osobní asistenci pro handicapované lidi v nejvyšším čtvrtém stupni závislosti na pomoci druhých, kteří nevyužívají pobytové sociální služby. Poskytoval by se od července 2027 při čerpání více než osmdesát hodin této pomoci měsíčně, horní hranice by činila 160 hodin. Při současné sazbě 145 korun za hodinu by tedy mohl činit podle zdůvodnění až 11 600 korun za měsíc.
Bartoš žádal vládu o vymáhání peněz kvůli údajnému Babišovu střetu zájmů
Ještě před odložením projednávání sociální novely a diskusí o školské novele, naléhal bývalý ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) na vládu, aby vymáhala od firem ze skupiny Agrofert peníze, které jim stát poslal v době, kdy byl premiérem předseda ANO Andrej Babiš.
„Ministerstvo financí a ministerstvo zemědělství neplní své domácí úkoly. Žádné plošné prověření zakázek, žádné systémové kroky neproběhly,“ zdůraznil Bartoš. O zhruba dvacet miliard korun je podle něho třeba bojovat. „Nutně je potřebujeme v mnoha dalších oblastech. Peníze patří lidem, ne Agrofertu, ne holdingové struktuře,“ pokračoval Bartoš.
„Zákon o střetu zájmů tady není pro parádu a odvolávat se na nějaký posudek právní kanceláře, která říká, že čestné prohlášení stačí, nemůže být důkazem,“ sdělil dále bývalý vicepremiér, kterého nechal předseda vlády Petr Fiala (ODS) odvolat loni na podzim z kabinetu kvůli potížím s digitalizovaným stavebním řízením. Piráti pak odešli do opozice. V Česku musí být ve věci střetu zájmů podle Bartoše zjednána spravedlnost.
„Chápu zoufalství Pirátů, bojují o svých pět procent,“ reagoval Babiš, který vložil v roce 2017 své firmy do svěřenských fondů. Piráti podle něho šli do politiky kvůli „korytům“ a ve vládě prokázali nekompetentnost i tím, že podle šéfa ANO zničili stavební řízení. „Zkuste jiný program než antibabiše, vy jste tady způsobil miliardové škody,“ prohlásil Babiš.
Soudy v Česku už několik let řeší žaloby dceřiných firem ze skupiny Agrofert, v níž se domáhají vyplacení dotací. Týkají se období vládního angažmá Babiše, který měl tehdy Agrofert vložený ve svěřenských fondech. Peníze jim české úřady nevyplatily kvůli obavě, že Evropská unie kvůli střetu zájmů dotace neproplatí. Řada sporů firem a Státního zemědělského intervenčního fondu dospěla až k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Kasační stížnosti podaly jak dceřiné společnosti Agrofertu, tak fond.
