Česká správa sociálního zabezpečení strana 3 z 4

Lidé s postižením a senioři by mohli za pobyt v domovech i péči doma od března zaplatit víc. Navýšení úhrad má umožnit novela vyhlášky, kterou připravilo ministerstvo práce. Upravuje nejvyšší možné částky, které mohou poskytovatelé za sociální služby žádat. Úhrady se neměnily osm let. Za den v zařízení a za stravu by se podle návrhu mohly zvednout o pětinu, za hodinu pomoci a podpory pak o 12 až 14 procent. Provozovatelé služeb si dlouhodobě stěžují na nedostatek peněz a žádají navýšení částek. Poukazují na zdražování a vyšší náklady, ale i na růst penzí a příspěvků na péči. Některé organizace na podporu handicapovaných ale záměr zvednout ceny kritizují.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) představilo plán na vyplácení podpory kvůli zdražení energií. Šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) na tiskové konferenci mimo jiné informoval o tom, že MPSV spustilo kalkulačku, na které si lidé mohou spočítat, zda na příspěvek od státu dosáhnou.

Testy ve čtvrtek v Česku prokázaly 11 675 nových případů koronaviru, o tři čtvrtiny víc než o týden dřív. Pokračuje také nárůst incidence, na sto tisíc obyvatel připadá za poslední týden 525 nově nakažených. Testování ve školách v pondělí prokázalo významný růst počtu pozitivních případů. Dále naopak ubývá lidí s covidem v nemocnicích, jejich počet klesl poprvé od konce loňského října pod dva tisíce. Přibývá opětovných nákaz covidem, za čtvrtek jich bylo 1487.

Ministerstvo práce bude v příštím roce zřejmě potřebovat větší rozpočet, než mu navrhla Babišova vláda. Připustil to nový ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Resort bude nejspíš muset posílit výdaje na důchody kvůli očekávané mimořádné valorizaci po vysoké inflaci. Podle Jurečky by se penze mohly mimořádně zvednout od července. Víc peněz by mělo putovat také do dávek na bydlení kvůli zdražování energií. Posoudí se i případné další valorizace, a to třeba životního a existenčního minima, řekl ministr.

Ministerstva vnitra a práce porušila zákon o ochraně údajů při loňském hromadném rozesílání roušek seniorům či zdravotně handicapovaným, uvedl v pátek server iRozhlas.cz na základě informací Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Ministerstva pod vedením Jana Hamáčka a Jany Maláčové (oba ČSSD) loni v září, krátce před říjnovými krajskými volbami, nechala Českou poštou rozeslat balíčky s pěti rouškami a respirátorem do milionů domácností. Maláčová řekla serveru, že rozesílání mělo na starosti vnitro. Hamáček podle iRozhlas.cz na dotazy nereagoval.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) testuje novou internetovou důchodovou kalkulačku. Zájemci si už teď mohou v aplikaci na portále úřadu spočítat termín nástupu do penze i možnou výši důchodu. Nutné je přihlášení přes e-identitu či datovou schránku. Plný provoz by měl začít 1. září. Kalkulačku představili ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) a šéf ČSSZ František Boháček.

Počet i podíl lidí, kteří šli do starobní penze předčasně a mají kvůli tomu trvale krácený důchod, roste. Na konci prvního čtvrtletí sníženou částku pobíralo téměř 28 procent seniorek a seniorů, tedy celkem 656 700, jak vyplývá z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). V průměru od ní měsíčně dostávali 13 738 korun a měli tak zhruba o 1600 korun méně než ti, kteří nastoupili do penze v řádném termínu.

Zvýšené krizové ošetřovné, které se vyplácelo v epidemii kvůli zavřeným školkám či školám, končí. Od července se bude z nemocenského pojištění poskytovat znovu dřívější nižší částka po kratší dobu podle zákonných pravidel. Informovala o tom Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Od čtvrtka se přestává vyplácet také příspěvek k nemocenské lidem v karanténě či izolaci, tedy takzvaná „izolačka“.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) vynaložila v letech 2015 až 2018 na správu pojistného 7,6 miliardy korun. Z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) ale vyplynulo, že ministerstvo práce a sociálních věcí ani samotná správa tyto výdaje ani postupy výběru pojistného nesledovaly a neupravovaly tak, aby byly co nejefektivnější.

Starobní, invalidní a pozůstalostní důchody by se mohly v lednu po zákonné valorizaci zvýšit ještě o dalších 300 korun. Návrh důchodové novely v pondělí schválila vláda, oznámilo tiskové oddělení ministerstva práce. Aby zákon s mimořádným přidáním začal platit, musí ho schválit parlament a podepsat prezident. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) po jednání kabinetu řekla, že výdaje už zapracovala do prvního návrhu rozpočtu na příští rok.

Podnikatelé mohou od pondělní deváté hodiny ranní začít žádat o podporu z nového programu Covid 2021. Získat budou moci příspěvek 500 korun na zaměstnance na den za dobu od 11. ledna do 31. března. Podmínkou vstupu do programu je propad tržeb za leden až březen alespoň ve výši padesáti procent proti stejnému období loňského, nebo předloňského roku. Žádosti bude přijímat ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které dotační titul připravilo, prostřednictvím svého on-line informačního systému. Příjem bude otevřen do 31. května. Na pomoc je připraveno šest miliard korun.

Pravděpodobně chyba České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) označila seniorku z Brna za zemřelou. Navzdory tomu, že žije. Rodina informaci zjistila poté, co jejich babička nedostala dva měsíce starobní důchod.

Ve čtvrtek přibylo v Česku 11 083 potvrzených případů nemoci covid-19, což je zhruba o čtvrtinu méně než před týdnem. Očkováno bylo ve středu i čtvrtek každý den rekordních více než 44 tisíc lidí. Podáno tak bylo přes milion dávek vakcín a obě potřebné dávky dostalo asi 288 tisíc lidí. Od 22. března ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) nepředpokládá větší rozvolnění opatření. Dokáže si ale představit rozšíření perimetru pro trávení volného času. Již dříve stanovil Blatný jako hranici pro začátek uvolňování restrikcí počet 3000 hospitalizovaných. Podle šéfa zdravotnických statistiků Ladislava Duška lze pokles na tuto úroveň očekávat až v polovině dubna.

Systém veřejné správy napadli ve čtvrtek hackeři. O masivním kybernetickém útoku informoval na Twitteru pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), data magistrátu podle něj nebyla poškozena. Jedním z cílů bylo i ministerstvo práce a sociálních věcí, potvrdila serveru Seznam Zprávy ministryně Jana Maláčová (ČSSD). Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se hackerským útokem zabývá i s kriminalisty, pomáhá zasaženým organizacím minimalizovat škody.

Pandemický zákon počítá s kompenzací pro živnostníky, kteří se ocitnou v karanténě. Dostat by měli pět set korun na den, a to od prvního dne. Má to ale háček – podmínkou bude účast na nemocenském pojištění. Na motivační podporu tak drtivá většina podnikatelů nedosáhne.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) spustilo příjem žádostí do nového programu Covid – gastro uzavřené provozovny. O podporu 400 korun na zaměstnance za každý den uzavření kvůli vládním protiepidemickým opatřením mohou žádat podnikatelé, kterým klesly v posledním kvartálu loňského roku tržby v meziročním srovnání nejméně o třicet procent. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) v pondělí zdůraznila, že je nutné do konce ledna kurzarbeit schválit, jinak hrozí skokový růst nezaměstnanosti.

Češi a Češky můžou začít od ledna využívat rozšíření takzvané bankovní identity neboli BankID. Na Nový rok totiž začne platit novela zákona, která to umožňuje. Jejím hlavním cílem je usnadnění komunikace veřejnosti se státní správou i soukromými firmami. Klienti finančních ústavů se tak budou moci díky stejným údajům, jaké využívají v bance, přihlásit například do Portálu občana, České správy sociálního zabezpečení nebo podávat daňová přiznání.

Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček v souvislosti s výplatou takzvaného rouškovného upozornil na dva problémy, s nimiž se mohou setkat lidé, kteří nepobírají důchod na bankovní účet. Příspěvek se totiž nevyplácí s důchodem, pro výplatu v hotovosti se využívá odlišná poštovní služba. Ombudsman to uvedl na svém webu. Problémy mohou také nastat, je-li senior například v nemocnici.

Systém penzí v Česku skončil v září v propadu 30,4 miliardy korun, za poslední čtvrtletí se schodek víc než zdvojnásobil. Příjmy z odvodů kvůli koronavirové krizi klesly, výdaje ale výrazně vzrostly. Vyplývá to z údajů ministerstva financí o hospodaření systému důchodového pojištění. Do propadu se soustava dostala letos po dvou letech v přebytku.

Český systém nemocenského pojištění, z něhož se platí nemocenská, ošetřovné či mateřská, se dostal do nejhlubšího propadu od začátku svého fungování v roce 1993. Výdaje letos v prvním pololetí přesáhly příjmy zhruba o třináct miliard korun. Důvodem je hlavně koronavirová epidemie a nynější krize, vyplývá z údajů ministerstva práce a České správy sociálního zabezpečení. Soustava se do deficitu propadla už loni, a to po deseti letech. Naposledy byla v minusu za minulé krize.

Zhruba 450 tisíc lidí požádalo kvůli zavřeným školám o ošetřovné. Tři sta tisíc žádostí zaměstnanců vyřizovala Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), na ministerstvo průmyslu pak dorazilo asi sto padesát tisíc žádostí živnostníků. Kvůli zahlceným úřadům, ale i chybám při odesílání elektronických žádostí nabíralo vyplácení dávek zpoždění. Některým rodičům například přišel březnový příspěvek až v červenci.

Na Letišti Václava Havla v Praze přistálo letadlo s milionem respirátorů. Následovat by měly další lety, které přepraví miliony roušek a množství dalšího potřebného zdravotnického materiálu. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) by měly následovat týdně tři lety s podobným nákladem, je přesvědčen, že je Česko z hlediska nedostatku ochranných pomůcek venku z nejhoršího. O distribuci materiálu jednal ústřední krizový štáb. V Česku se zatím nákaza potvrdila u 833 lidí, čtyři z nich se zcela uzdravili.

I když se v Česku ani u Čechů v zahraničí zatím nepotvrdilo žádné podezření na nákazu wuchanským koronavirem, přibývá lidí, na které dopadla opatření zavedená ve snaze zabránit šíření nemoci Covid-19. Jde především o karanténu, do které musí ti, kdo se vracejí z některých rizikových oblastí. Ale také ti, kdo se náhodou ocitnou v místě, které je dočasně izolováno, jako se to stalo v hotelu na Tenerife. Karanténní opatření jsou povinná, v Česku hrozí za jejich porušení až půlmilionová pokuta.

Poprvé po deseti letech se loni nemocenské pojištění propadlo do minusu, když schodek dosáhl tří miliard korun. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Na nemocenských odvodech úřad vybral bezmála 36 miliard korun a na nemocenských dávkách vyplatil téměř 39 miliard.