Česká správa sociálního zabezpečení strana 3 z 4

Ve čtvrtek přibylo v Česku 11 083 potvrzených případů nemoci covid-19, což je zhruba o čtvrtinu méně než před týdnem. Očkováno bylo ve středu i čtvrtek každý den rekordních více než 44 tisíc lidí. Podáno tak bylo přes milion dávek vakcín a obě potřebné dávky dostalo asi 288 tisíc lidí. Od 22. března ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) nepředpokládá větší rozvolnění opatření. Dokáže si ale představit rozšíření perimetru pro trávení volného času. Již dříve stanovil Blatný jako hranici pro začátek uvolňování restrikcí počet 3000 hospitalizovaných. Podle šéfa zdravotnických statistiků Ladislava Duška lze pokles na tuto úroveň očekávat až v polovině dubna.

Systém veřejné správy napadli ve čtvrtek hackeři. O masivním kybernetickém útoku informoval na Twitteru pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), data magistrátu podle něj nebyla poškozena. Jedním z cílů bylo i ministerstvo práce a sociálních věcí, potvrdila serveru Seznam Zprávy ministryně Jana Maláčová (ČSSD). Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se hackerským útokem zabývá i s kriminalisty, pomáhá zasaženým organizacím minimalizovat škody.

Pandemický zákon počítá s kompenzací pro živnostníky, kteří se ocitnou v karanténě. Dostat by měli pět set korun na den, a to od prvního dne. Má to ale háček – podmínkou bude účast na nemocenském pojištění. Na motivační podporu tak drtivá většina podnikatelů nedosáhne.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) spustilo příjem žádostí do nového programu Covid – gastro uzavřené provozovny. O podporu 400 korun na zaměstnance za každý den uzavření kvůli vládním protiepidemickým opatřením mohou žádat podnikatelé, kterým klesly v posledním kvartálu loňského roku tržby v meziročním srovnání nejméně o třicet procent. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) v pondělí zdůraznila, že je nutné do konce ledna kurzarbeit schválit, jinak hrozí skokový růst nezaměstnanosti.

Češi a Češky můžou začít od ledna využívat rozšíření takzvané bankovní identity neboli BankID. Na Nový rok totiž začne platit novela zákona, která to umožňuje. Jejím hlavním cílem je usnadnění komunikace veřejnosti se státní správou i soukromými firmami. Klienti finančních ústavů se tak budou moci díky stejným údajům, jaké využívají v bance, přihlásit například do Portálu občana, České správy sociálního zabezpečení nebo podávat daňová přiznání.

Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček v souvislosti s výplatou takzvaného rouškovného upozornil na dva problémy, s nimiž se mohou setkat lidé, kteří nepobírají důchod na bankovní účet. Příspěvek se totiž nevyplácí s důchodem, pro výplatu v hotovosti se využívá odlišná poštovní služba. Ombudsman to uvedl na svém webu. Problémy mohou také nastat, je-li senior například v nemocnici.

Systém penzí v Česku skončil v září v propadu 30,4 miliardy korun, za poslední čtvrtletí se schodek víc než zdvojnásobil. Příjmy z odvodů kvůli koronavirové krizi klesly, výdaje ale výrazně vzrostly. Vyplývá to z údajů ministerstva financí o hospodaření systému důchodového pojištění. Do propadu se soustava dostala letos po dvou letech v přebytku.

Český systém nemocenského pojištění, z něhož se platí nemocenská, ošetřovné či mateřská, se dostal do nejhlubšího propadu od začátku svého fungování v roce 1993. Výdaje letos v prvním pololetí přesáhly příjmy zhruba o třináct miliard korun. Důvodem je hlavně koronavirová epidemie a nynější krize, vyplývá z údajů ministerstva práce a České správy sociálního zabezpečení. Soustava se do deficitu propadla už loni, a to po deseti letech. Naposledy byla v minusu za minulé krize.

Zhruba 450 tisíc lidí požádalo kvůli zavřeným školám o ošetřovné. Tři sta tisíc žádostí zaměstnanců vyřizovala Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), na ministerstvo průmyslu pak dorazilo asi sto padesát tisíc žádostí živnostníků. Kvůli zahlceným úřadům, ale i chybám při odesílání elektronických žádostí nabíralo vyplácení dávek zpoždění. Některým rodičům například přišel březnový příspěvek až v červenci.

Na Letišti Václava Havla v Praze přistálo letadlo s milionem respirátorů. Následovat by měly další lety, které přepraví miliony roušek a množství dalšího potřebného zdravotnického materiálu. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) by měly následovat týdně tři lety s podobným nákladem, je přesvědčen, že je Česko z hlediska nedostatku ochranných pomůcek venku z nejhoršího. O distribuci materiálu jednal ústřední krizový štáb. V Česku se zatím nákaza potvrdila u 833 lidí, čtyři z nich se zcela uzdravili.

I když se v Česku ani u Čechů v zahraničí zatím nepotvrdilo žádné podezření na nákazu wuchanským koronavirem, přibývá lidí, na které dopadla opatření zavedená ve snaze zabránit šíření nemoci Covid-19. Jde především o karanténu, do které musí ti, kdo se vracejí z některých rizikových oblastí. Ale také ti, kdo se náhodou ocitnou v místě, které je dočasně izolováno, jako se to stalo v hotelu na Tenerife. Karanténní opatření jsou povinná, v Česku hrozí za jejich porušení až půlmilionová pokuta.

Poprvé po deseti letech se loni nemocenské pojištění propadlo do minusu, když schodek dosáhl tří miliard korun. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Na nemocenských odvodech úřad vybral bezmála 36 miliard korun a na nemocenských dávkách vyplatil téměř 39 miliard.

Výhrady k elektronickým neschopenkám i spokojenost s jejich spuštěním vyjadřují poslanci sociálního výboru sněmovny, kteří hodnotili první měsíc fungování systému. Ministerstvo práce projekt chválí, někteří praktičtí lékaři ale zůstávají kritičtí.

Po ošetření zlomené ruky na chirurgii jít ke svému praktickému lékaři pro neschopenku? Tato řadu let trvající praxe by měla od ledna skončit. Praktičtí lékaři se rozhodli, že už nebudou vystavovat neschopenky za ambulantní specialisty. Dosud k nim někteří z nich pacienty pro neschopenku posílali.

Lékaři reálně e-neschopenku stále testovat nemohou, oznámil v pondělí odpoledne Tomáš Nosek ze Sdružení praktických lékařů. Systém jim měl být zpřístupněný v poledne, funguje ale jenom pro firmy, které vyrábějí lékařský software. Systém elektronického hlášení pracovních neschopností od lékařů České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) a zaměstnavatelům má naostro fungovat od 1. ledna.

K lednu příštího roku ubude ve státní službě meziročně 2089 míst, o schválení návrhu ministerstva vnitra informovala místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Pravděpodobně půjde o největší redukci od doby, co platí zákon o státní službě. Ubýt má podle dokumentu, který shrnuje plánované změny ve všech resortech, zhruba 2,6 procenta úřednických pozic.

Základní rodičovský příspěvek vzroste od příštího roku na 300 tisíc ze současných 220 tisíc korun, pokud novelu schválí Senát a podepíše ji prezident. V případě vícerčat vzroste z aktuálních 330 na 450 tisíc korun. Navýšení se týká i rodičů, kteří už příspěvek pobírají ve stávající výši. Aby zbytečně o peníze nepřišli například kvůli čtvrtým narozeninám potomka nebo tím, že současnou částku dočerpají do konce roku, je potřeba žádat o úpravu vyplácení příspěvku. Úřad práce slibuje, že rodičům rozešle informační dopisy.

Ostrý start čeká v lednu příštího roku elektronické neschopenky. Lékaři k nim mají výhrady, systém prý v současnosti nemohou pořádně testovat. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) námitky odmítá, testovací fáze podle něj probíhá bez problému. „Za nás jsme udělali kroky, které byly potřeba. Věřím, že od ledna 2020 bude systém spuštěn a funkční,“ řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Lékaři chtějí úhradu za vydání e-neschopenky. Na středečním jednání je v tom podpořil poslanecký výbor pro zdravotnictví. Ministerstva práce i zdravotnictví ale úkon platit odmítají, podle obou ministrů je to povinnost toho druhého. Systém se bude používat od ledna příštího roku.

Ústavní soud se podruhé zastal muže, který kvůli pohledávce 15 692 korun přišel o družstevní byt. Že exekutor chyboval a měl by nahradit způsobenou škodu, rozhodli ústavní soudci už před pěti lety. Krajský soud v Českých Budějovicích ale označil nárok za promlčený, což Ústavní soud považuje vzhledem k okolnostem za porušení základních práv.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) začala testovat plnou verzi nové elektronické neschopenky, která se bude používat od 1. ledna příštího roku. Lékaři se budou moci do systému připojovat od listopadu, oznámilo ministerstvo práce a sociálních věcí.

Zavedení nultého důchodového pilíře, tedy státem zaručené minimální penze, zvažuje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Mohl by podle ní být financován zejména z daní právnických osob (firem), „protože ty jsou u nás velmi nízké“.  Uvedla to v Otázkách Václava Moravce. Ekonomka Helena Horská na to reagovala upozorněním, že právnické osoby mají „rychlé nohy“ a budou-li příliš zdaňovány, utečou.

Doba, kterou Češi a Češky tráví ve starobním důchodu, se postupně prodlužuje. Od počátku tisíciletí se v průměru protáhla skoro o čtyři roky a čtyři měsíce. Trvá teď průměrně zhruba 24 let a tři měsíce. Vyplývá to z důchodové statistické ročenky, kterou zveřejnila Česká správa sociálního zabezpečení. Ve stávající podobě je podle vládní zprávy důchodový systém neudržitelný.

Důchodová komise doporučila opatření k dorovnání nižších penzí těch, kteří se starají o děti či blízké. Shodla se na tom, že by se v budoucnu měl důchod za dobu péče u lidí s nízkým příjmem vypočítávat z průměrné mzdy. Takzvaná vyloučená doba za opatrování potomka by se pak mohla prodloužit ze čtyř na sedm až devět let.