Vláda schválila zvýšení důchodů o 300 korun nad zákon. Penze by mohly vzrůst od ledna

Starobní, invalidní a pozůstalostní důchody by se mohly v lednu po zákonné valorizaci zvýšit ještě o dalších 300 korun. Návrh důchodové novely v pondělí schválila vláda, oznámilo tiskové oddělení ministerstva práce. Aby zákon s mimořádným přidáním začal platit, musí ho schválit parlament a podepsat prezident. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) po jednání kabinetu řekla, že výdaje už zapracovala do prvního návrhu rozpočtu na příští rok.

Česká správa sociálního zabezpečení vyplácela letos na konci prvního čtvrtletí 2,86 milionu starobních, invalidních a pozůstalostních důchodů. Průměrná starobní penze činila 15 351 korun.

Podle ministerstva by starobní důchod podle zákonných pravidel od ledna měl vzrůst v průměru o 458 korun. Dalších 300 korun navíc by podle navrhované normy mělo putovat do zásluhové části důchodu. Navýšení by tak bylo trvalé a částka by každý další rok při valorizaci o určité procento rostla. Podle propočtů resortu práce by příští rok na toto dodatečné přidání bylo potřeba 10,6 miliardy korun navíc, v příštích třech letech pak celkem 32,6 miliardy.

Podle Schillerové kabinet návrh schválil jednomyslně. „Já jsem položku 10,6 miliardy už zapracovala do prvního návrhu státního rozpočtu,“ uvedla ministryně financí. Podotkla, že musela seškrtat jiné výdaje, „aby na tuto položku bylo“.

Se zvýšením nesouhlasí někteří poslanci a ekonomové

Někteří opoziční poslanci už řekli, že novelu s ohledem na stav státního rozpočtu a ekonomickou situaci Česka nepodpoří. Uvedli, že nechtějí dál prohlubovat schodky. Zmínili i předvolební uplácení voličů. Návrh kritizovali také ekonomové. Podle nich je nesystémový a do budoucna ještě zhoršuje udržitelnost penzijní soustavy.

Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) by přidání mělo pomoci hlavně osamělým lidem a invalidům. „Vše se neuvěřitelně zdražuje a pravděpodobně bude. Ulehčí jim to život,“ řekla před jednáním kabinetu. Kritici vládního plánu by podle ní neměli vyvolávat v seniorech a seniorkách kvůli mimořádnému přidání špatné svědomí. „Je naší povinností postarat se o naše rodiče a prarodiče, kteří vybudovali tuto zemi a předali nám ji v takovém stavu, v jakém je. Pevně doufám, že my ji budeme našim dětem předávat v minimálně podobně dobrém stavu,“ řekla ministryně.

Starobní, invalidní a pozůstalostní penze se podle zákona zvyšují vždy od ledna, a to o růst cen a polovinu růstu reálné mzdy. Valorizace tak už odráží zdražování za určité období i část navyšování výdělků. Mimořádné přidání ministerstvo zdůvodnilo v podkladech k novele tím, že očekávaný růst penzí bude nižší než v posledních letech.

Příští rok by bylo na dodatečné navýšení potřeba 10,6 miliardy. V roce 2023 by to pak bylo 10,9 miliardy a v roce 2024 zhruba 11,1 miliardy. Státní rozpočet skončil loni v deficitu 367 miliard. Letos za první čtyři měsíce se propadl o 192 miliard korun. V minusu je podle údajů ministerstva financí i systém důchodového pojištění. Na konci dubna jeho schodek činil 10,7 miliardy korun. Loni deficit důchodového systému dosáhl 40,6 miliardy.

Vláda Andreje Babiše (ANO) prosadila vyšší růst důchodů, než nařizuje zákon, i v předchozích letech. V lednu 2019 se průměrný starobní důchod zvýšil podle zákona o 600 korun a k tomu ještě o 300 korun. Loni se v lednu podle zákona přidalo v průměru 749 korun a k tomu navíc 151 korun. Důchodci a důchodkyně pak ale dostali ještě mimořádný jednorázový covidový bonus pět tisíc korun, o kterém kabinet rozhodl krátce před krajskými volbami. Opozice také loni mluvila o uplácení voličů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 1 hhodinou

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 10 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 17 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 22 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...