Maláčová chce, aby důchody od ledna rostly víc, než stanoví zákon. Schillerová nesouhlasí

5 minut
UDÁLOSTI: Jak porostou důchody?
Zdroj: ČT24

Důchody by mohly podle zákona příští rok vzrůst o průměrných 416 korun, řekla České televizi ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní jde o nejpravděpodobnější variantu. Resort spočítal i dva alternativní scénáře. Když bude inflace nízká a mzdy neporostou, mohly by se penze zvýšit zhruba o tři stovky, v opačném případě o pět stovek. Ale protože i v tom nejoptimističtějším scénáři jde o mnohem menší růst než v posledních letech, chce přidat víc a jít nad rámec zákona. S tím ale nesouhlasí kvůli špatnému stavu veřejných financí šéfka tohoto resortu Alena Schillerová (za ANO).

Ministryně práce Jana Maláčová pro příští rok pracuje se třemi variantami zvýšení důchodů. V té nejnižší počítá s měsíčním růstem průměrné penze o zhruba 320 korun měsíčně, v nejvyšší o víc než pět stovek. Kolik to nakonec ale bude, ovlivní i výše inflace, tedy růst cen a také mezd, které se při výpočtu každoročně zohledňují, jak stanoví zákon o důchodovém pojištění.

Nejpravděpodobnější se podle Maláčové zatím jeví střední varianta, která počítá s růstem ve výši 416 korun. Jenže i kdyby nakonec došlo na nejoptimističtější scénář, tedy na růst důchodu v průměru o 509 korun, ministryně upozorňuje, že jde o podstatně nižší částku, než bývalo zvykem v minulých letech. I letos proto hodlá navrhnout, aby důchody od ledna rostly víc, než stanoví zákon:

„Bude nás čekat diskuse o tom, jak budeme s tou valorizací nakládat a zda nepřistoupíme i k nějaké mimořádné valorizaci.“ 

Zvýšení důchodů
Zdroj: ČT24

Schillerová chce jen zákonnou valorizaci

Stát letos vyplatí na důchodech zhruba 537 miliard. To je víc než čtvrtina všech rozpočtových výdajů. A i proto s plánem ministryně Maláčové na vyšší než zákonný růst penzí nesouhlasí ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). „Vzhledem k rozpočtovým otázkám se budu klonit k zákonné valorizaci,“ uvedla.

V Česku pobírá starobní důchod skoro dva a půl milionu penzistů, tedy víc než čtvrtina dospělé populace. Například Jaroslav Šimek, který si v královéhradeckém Klicperově divadle ještě přivydělává jako recepční, pobírá průměrnou penzi, tedy něco přes patnáct tisíc měsíčně. Pokud vláda v lednu zvýší důchody podle zákona, dostane navíc zhruba čtyři až pět stovek. S tím by byli on i jeho manželka spokojení.

„Ze dvou důchodů se dá docela solidně žít. Nevím, jak to mají lidé, kteří jsou sami, ale ve dvou si nemusíme tak úplně odpírat,“ konstatuje. To potvrzují i další čeští penzisté, třeba Bohunka Müllerová. „Společně se dá ušetřit, ale kdybych žila sama, tak se ušetřit nedá,“ uvedla.

Jak rostly důchody
Zdroj: ČT24
  • Zhruba 2 400 000 starobních důchodců v současnosti pobírá v průměru 15 336 korun měsíčně – tedy o zhruba 840 korun víc než na konci loňského roku.
  • Průměrný důchod v minulých letech poměrně rychle rostl. Zatímco letos pobírají penzisté 15 336 korun, ještě v březnu 2018 to bylo o tři tisícovky méně. Průměrné důchody rostly hlavně díky pravidelnému zvyšování, které v posledních letech schvalovaly všechny sněmovní strany. Vliv má i fakt, že do penze odcházejí lidé se stále vyššími důchody. Každý měsíc tak průměrná penze samovolně vzroste zhruba o deset korun.
  • Spolu s průměrnými důchody rychle rostou i výdaje státu. Zatímco ještě v roce 2018 poslal stát na penze 434 miliard, letos už to bude o 103 miliardy víc. Podle aktuálního materiálu, který poslalo ministerstvo financí poslancům rozpočtového výboru, mají výdaje na penze v příštím roce vzrůst na téměř 550 miliard.

V posledních třech letech rostly každý rok průměrné důchody o 840 až 900 korun měsíčně. K tomu ještě dostali penzisté loni v prosinci mimořádný jednorázový důchod ve výši pěti tisíc korun. Zákonné zvýšení by tak vrátilo tempo růstu penzí zhruba na úroveň roku 2018.

„To je debata na příští rozpočet. Pro nás důchodci byli vždycky priorita, my jsme navyšovali důchody nejvíc v historii,“ uvedl premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

Nezvyšovat penze více, než je nutné, říká opozice i Piráti

Pravicová opozice a Piráti chtějí, aby kabinet v době pětisetmiliardového schodku nezvyšoval penze víc, než je podle zákona nutné. „Pokud se chceme bavit o penězích nad zákonnou valorizaci, tak se obávám, že na to rozpočet, který je v současné době vládou destruován, nebude mít peníze,“ říká místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček.

„Máme se držet valorizačního zákona, řídit se pravidly, která jsou schválena, vzhledem k tomu, v jak špatném stavu jsou veřejné finance,“ zdůraznil místopředseda poslaneckého rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

Naopak hnutí SPD nebo komunisté chtějí – stejně jako ministryně práce – zvyšovat důchody nad zákonné minimum. „Nám by se samozřejmě líbilo, kdyby ta částka byla daleko vyšší,“ uvedla místopředsedkyně poslaneckého klubu Hana Aulická Jírovcová (KSČM).

„V okamžiku, kdy se škrtnou zbytné výdaje, například předražené zahraniční armádní nákupy, tak se bez problémů můžeme dostat přes tisíc korun měsíčně na jednoho důchodce,“ zdůraznil předseda hnutí SPD a místopředseda sněmovny Tomio Okamura.

Ministerstvo práce a sociálních věcí předloží definitivní návrh na lednové zvýšení důchodů v létě. Kabinet o něm rozhodne spolu s celým státním rozpočtem na rok 2022.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Čínská BYD připravila Muskovu Teslu o vedoucí pozici na trhu s elektromobily

Americkému výrobci elektromobilů Tesla vloni klesl odbyt na 1,64 milionu vozů z 1,79 milionu v předchozím roce, informovala v pátek firma. Odbyt Tesly se snížil už druhý rok za sebou. Přispěl k tomu mimo jiné pokles poptávky od zákazníků, kteří mají výhrady k politickým aktivitám jejího šéfa, miliardáře Elona Muska. Teslu tak v čele světového trhu s elektromobily nahradil čínský konkurent BYD.
před 2 hhodinami

Česká ekonomika vzrostla ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta

Česká ekonomika vzrostla v loňském třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta, což je nejrychlejší růst od druhého čtvrtletí 2022. Hrubý domácí produkt (HDP) byl proti předchozím třem měsícům vyšší o 0,8 procenta. Zpřesněný odhad zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil údaje z konce listopadu. Podle analytiků byl hospodářský růst robustnější, než se očekávalo.
09:10Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Hosté speciálu Událostí, komentářů probrali výhled na rok 2026

Hosté novoročního speciálu Událostí, komentářů se zaměřili na projevy prezidenta Petra Pavla, předsedy vlády Andreje Babiše (ANO), rozdělení společnosti, politické spojování, budoucnost pro mladou generaci či hrdost a vlastenectví. Pozvání do debaty přijali novinářka a moderátorka Barbora Černošková, redaktor pro vědu a techniku z Deníku N Petr Koubský, jazykovědec Karel Oliva, zakladatel a ředitel Institutu 2050 Jan Krajhanzl, sociolog ze společnosti PAQ Research Daniel Prokop, akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich a ředitel Charity ČR Lukáš Curylo. Diskusí provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

Příběh černého uhlí se začíná uzavírat. Horníky čeká nová kapitola

Těžba černého uhlí má letos v Česku definitivně skončit. Na Karvinsku zbývá dotěžit posledních několik tisíc tun. Z šachet v regionu odejde v lednu a únoru 1600 lidí. Během prvních dvou vln propouštění odešly z dolů i stovky lidí. Většina z nich dostala odstupné a stále nepracuje. Podle některých i proto, že jim noví zaměstnavatelé často nenabízejí ani polovinu toho, na co byli zvyklí v podzemí. Jiní zkouší vlastní podnikání. Černouhelné hornictví skončí na Karvinsku po 250 letech. Jak to ovlivní trh práce, bude podle ekonomů jasnější za rok.
před 11 hhodinami

Před 35 lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku

Přesně před pětatřiceti lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku. Prvního ledna 1991 se totiž liberalizovaly ceny. Míra zdražování zákazníky obchodů překvapila. Máslo bylo do té doby všude za deset korun, cukr za osm, mléko za dvě, rohlík za třicet haléřů. Od ledna 1991 ale bylo najednou všechno jinak. Ceny se začaly lišit a navíc rychle stoupat. U základních potravin a potřeb sice vláda stanovila regulované maximální ceny, přesto očekávala, že inflace rychle poroste. Nakonec rostla ještě rychleji, než se předpokládalo. Z necelých deseti procent v roce 1990 vystřelila až nad 56 procent. Ekonomickou reformu a obnovení tržního hospodářství ale tehdy brala většina společnosti jako nutnost.
před 22 hhodinami

Rok 2026 v Česku: Nová vláda, obecní volby i změny v zápisech prvňáčků

Rok 2026 přinese řadu významných událostí a změn, a to i hned ve svém prvním měsíci. Nová vláda Andreje Babiše (ANO) bude v polovině ledna žádat sněmovnu o důvěru. Budoucí prvňáčky čekají přísnější pravidla odkladů docházky a nově také půjdou k zápisu už v lednu místo tradičního dubna. V tuzemsku také s uzavřením posledního dolu na Karvinsku skončí těžba černého uhlí. Na podzim budou lidé po čtyřech letech opět volit své obecní zastupitele a třetina země vybere i nové senátory.
31. 12. 2025

Bitcoin letos poklesl o téměř sedm procent na 87 tisíc dolarů

Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin letos ztratila téměř sedm procent své hodnoty a na konci roku se obchodovala kolem 87 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,79 milionu korun. Za letošní rok přitom bitcoin dosáhl svého dosavadního maxima přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun), ale také se propadl až k 76 tisícům dolarů (1,6 milionu korun). Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz.
30. 12. 2025

Růst tuzemské ekonomiky očekávají odborníci i v příštím roce

Tuzemské ekonomice se letos dařilo – ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,8 procenta. Celoroční růst se podle odhadů resortu financí a analytiků ustálí na hodnotě dvě a půl procenta. The Economist zařadil v prosinci Česko na šesté místo v žebříčku nejlépe prosperujících ekonomik světa. Dle ekonoma Jana Bureše je však tento seznam zkreslující. Odborníci se shodují, že hospodářský růst může pokračovat i v dalším roce. Ekonom David Marek v této souvislosti zmínil překročení tří procent.
29. 12. 2025
Načítání...