Maláčová chce, aby důchody od ledna rostly víc, než stanoví zákon. Schillerová nesouhlasí

Nahrávám video

Důchody by mohly podle zákona příští rok vzrůst o průměrných 416 korun, řekla České televizi ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní jde o nejpravděpodobnější variantu. Resort spočítal i dva alternativní scénáře. Když bude inflace nízká a mzdy neporostou, mohly by se penze zvýšit zhruba o tři stovky, v opačném případě o pět stovek. Ale protože i v tom nejoptimističtějším scénáři jde o mnohem menší růst než v posledních letech, chce přidat víc a jít nad rámec zákona. S tím ale nesouhlasí kvůli špatnému stavu veřejných financí šéfka tohoto resortu Alena Schillerová (za ANO).

Ministryně práce Jana Maláčová pro příští rok pracuje se třemi variantami zvýšení důchodů. V té nejnižší počítá s měsíčním růstem průměrné penze o zhruba 320 korun měsíčně, v nejvyšší o víc než pět stovek. Kolik to nakonec ale bude, ovlivní i výše inflace, tedy růst cen a také mezd, které se při výpočtu každoročně zohledňují, jak stanoví zákon o důchodovém pojištění.

Nejpravděpodobnější se podle Maláčové zatím jeví střední varianta, která počítá s růstem ve výši 416 korun. Jenže i kdyby nakonec došlo na nejoptimističtější scénář, tedy na růst důchodu v průměru o 509 korun, ministryně upozorňuje, že jde o podstatně nižší částku, než bývalo zvykem v minulých letech. I letos proto hodlá navrhnout, aby důchody od ledna rostly víc, než stanoví zákon:

„Bude nás čekat diskuse o tom, jak budeme s tou valorizací nakládat a zda nepřistoupíme i k nějaké mimořádné valorizaci.“ 

Zvýšení důchodů
Zdroj: ČT24

Schillerová chce jen zákonnou valorizaci

Stát letos vyplatí na důchodech zhruba 537 miliard. To je víc než čtvrtina všech rozpočtových výdajů. A i proto s plánem ministryně Maláčové na vyšší než zákonný růst penzí nesouhlasí ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). „Vzhledem k rozpočtovým otázkám se budu klonit k zákonné valorizaci,“ uvedla.

V Česku pobírá starobní důchod skoro dva a půl milionu penzistů, tedy víc než čtvrtina dospělé populace. Například Jaroslav Šimek, který si v královéhradeckém Klicperově divadle ještě přivydělává jako recepční, pobírá průměrnou penzi, tedy něco přes patnáct tisíc měsíčně. Pokud vláda v lednu zvýší důchody podle zákona, dostane navíc zhruba čtyři až pět stovek. S tím by byli on i jeho manželka spokojení.

„Ze dvou důchodů se dá docela solidně žít. Nevím, jak to mají lidé, kteří jsou sami, ale ve dvou si nemusíme tak úplně odpírat,“ konstatuje. To potvrzují i další čeští penzisté, třeba Bohunka Müllerová. „Společně se dá ušetřit, ale kdybych žila sama, tak se ušetřit nedá,“ uvedla.

Jak rostly důchody
Zdroj: ČT24
  • Zhruba 2 400 000 starobních důchodců v současnosti pobírá v průměru 15 336 korun měsíčně – tedy o zhruba 840 korun víc než na konci loňského roku.
  • Průměrný důchod v minulých letech poměrně rychle rostl. Zatímco letos pobírají penzisté 15 336 korun, ještě v březnu 2018 to bylo o tři tisícovky méně. Průměrné důchody rostly hlavně díky pravidelnému zvyšování, které v posledních letech schvalovaly všechny sněmovní strany. Vliv má i fakt, že do penze odcházejí lidé se stále vyššími důchody. Každý měsíc tak průměrná penze samovolně vzroste zhruba o deset korun.
  • Spolu s průměrnými důchody rychle rostou i výdaje státu. Zatímco ještě v roce 2018 poslal stát na penze 434 miliard, letos už to bude o 103 miliardy víc. Podle aktuálního materiálu, který poslalo ministerstvo financí poslancům rozpočtového výboru, mají výdaje na penze v příštím roce vzrůst na téměř 550 miliard.

V posledních třech letech rostly každý rok průměrné důchody o 840 až 900 korun měsíčně. K tomu ještě dostali penzisté loni v prosinci mimořádný jednorázový důchod ve výši pěti tisíc korun. Zákonné zvýšení by tak vrátilo tempo růstu penzí zhruba na úroveň roku 2018.

„To je debata na příští rozpočet. Pro nás důchodci byli vždycky priorita, my jsme navyšovali důchody nejvíc v historii,“ uvedl premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

Nezvyšovat penze více, než je nutné, říká opozice i Piráti

Pravicová opozice a Piráti chtějí, aby kabinet v době pětisetmiliardového schodku nezvyšoval penze víc, než je podle zákona nutné. „Pokud se chceme bavit o penězích nad zákonnou valorizaci, tak se obávám, že na to rozpočet, který je v současné době vládou destruován, nebude mít peníze,“ říká místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček.

„Máme se držet valorizačního zákona, řídit se pravidly, která jsou schválena, vzhledem k tomu, v jak špatném stavu jsou veřejné finance,“ zdůraznil místopředseda poslaneckého rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

Naopak hnutí SPD nebo komunisté chtějí – stejně jako ministryně práce – zvyšovat důchody nad zákonné minimum. „Nám by se samozřejmě líbilo, kdyby ta částka byla daleko vyšší,“ uvedla místopředsedkyně poslaneckého klubu Hana Aulická Jírovcová (KSČM).

„V okamžiku, kdy se škrtnou zbytné výdaje, například předražené zahraniční armádní nákupy, tak se bez problémů můžeme dostat přes tisíc korun měsíčně na jednoho důchodce,“ zdůraznil předseda hnutí SPD a místopředseda sněmovny Tomio Okamura.

Ministerstvo práce a sociálních věcí předloží definitivní návrh na lednové zvýšení důchodů v létě. Kabinet o něm rozhodne spolu s celým státním rozpočtem na rok 2022.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 9 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 18 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
včera v 06:00‌‌

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.