Maláčová chce, aby důchody od ledna rostly víc, než stanoví zákon. Schillerová nesouhlasí

Nahrávám video

Důchody by mohly podle zákona příští rok vzrůst o průměrných 416 korun, řekla České televizi ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní jde o nejpravděpodobnější variantu. Resort spočítal i dva alternativní scénáře. Když bude inflace nízká a mzdy neporostou, mohly by se penze zvýšit zhruba o tři stovky, v opačném případě o pět stovek. Ale protože i v tom nejoptimističtějším scénáři jde o mnohem menší růst než v posledních letech, chce přidat víc a jít nad rámec zákona. S tím ale nesouhlasí kvůli špatnému stavu veřejných financí šéfka tohoto resortu Alena Schillerová (za ANO).

Ministryně práce Jana Maláčová pro příští rok pracuje se třemi variantami zvýšení důchodů. V té nejnižší počítá s měsíčním růstem průměrné penze o zhruba 320 korun měsíčně, v nejvyšší o víc než pět stovek. Kolik to nakonec ale bude, ovlivní i výše inflace, tedy růst cen a také mezd, které se při výpočtu každoročně zohledňují, jak stanoví zákon o důchodovém pojištění.

Nejpravděpodobnější se podle Maláčové zatím jeví střední varianta, která počítá s růstem ve výši 416 korun. Jenže i kdyby nakonec došlo na nejoptimističtější scénář, tedy na růst důchodu v průměru o 509 korun, ministryně upozorňuje, že jde o podstatně nižší částku, než bývalo zvykem v minulých letech. I letos proto hodlá navrhnout, aby důchody od ledna rostly víc, než stanoví zákon:

„Bude nás čekat diskuse o tom, jak budeme s tou valorizací nakládat a zda nepřistoupíme i k nějaké mimořádné valorizaci.“ 

Zvýšení důchodů
Zdroj: ČT24

Schillerová chce jen zákonnou valorizaci

Stát letos vyplatí na důchodech zhruba 537 miliard. To je víc než čtvrtina všech rozpočtových výdajů. A i proto s plánem ministryně Maláčové na vyšší než zákonný růst penzí nesouhlasí ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). „Vzhledem k rozpočtovým otázkám se budu klonit k zákonné valorizaci,“ uvedla.

V Česku pobírá starobní důchod skoro dva a půl milionu penzistů, tedy víc než čtvrtina dospělé populace. Například Jaroslav Šimek, který si v královéhradeckém Klicperově divadle ještě přivydělává jako recepční, pobírá průměrnou penzi, tedy něco přes patnáct tisíc měsíčně. Pokud vláda v lednu zvýší důchody podle zákona, dostane navíc zhruba čtyři až pět stovek. S tím by byli on i jeho manželka spokojení.

„Ze dvou důchodů se dá docela solidně žít. Nevím, jak to mají lidé, kteří jsou sami, ale ve dvou si nemusíme tak úplně odpírat,“ konstatuje. To potvrzují i další čeští penzisté, třeba Bohunka Müllerová. „Společně se dá ušetřit, ale kdybych žila sama, tak se ušetřit nedá,“ uvedla.

Jak rostly důchody
Zdroj: ČT24
  • Zhruba 2 400 000 starobních důchodců v současnosti pobírá v průměru 15 336 korun měsíčně – tedy o zhruba 840 korun víc než na konci loňského roku.
  • Průměrný důchod v minulých letech poměrně rychle rostl. Zatímco letos pobírají penzisté 15 336 korun, ještě v březnu 2018 to bylo o tři tisícovky méně. Průměrné důchody rostly hlavně díky pravidelnému zvyšování, které v posledních letech schvalovaly všechny sněmovní strany. Vliv má i fakt, že do penze odcházejí lidé se stále vyššími důchody. Každý měsíc tak průměrná penze samovolně vzroste zhruba o deset korun.
  • Spolu s průměrnými důchody rychle rostou i výdaje státu. Zatímco ještě v roce 2018 poslal stát na penze 434 miliard, letos už to bude o 103 miliardy víc. Podle aktuálního materiálu, který poslalo ministerstvo financí poslancům rozpočtového výboru, mají výdaje na penze v příštím roce vzrůst na téměř 550 miliard.

V posledních třech letech rostly každý rok průměrné důchody o 840 až 900 korun měsíčně. K tomu ještě dostali penzisté loni v prosinci mimořádný jednorázový důchod ve výši pěti tisíc korun. Zákonné zvýšení by tak vrátilo tempo růstu penzí zhruba na úroveň roku 2018.

„To je debata na příští rozpočet. Pro nás důchodci byli vždycky priorita, my jsme navyšovali důchody nejvíc v historii,“ uvedl premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

Nezvyšovat penze více, než je nutné, říká opozice i Piráti

Pravicová opozice a Piráti chtějí, aby kabinet v době pětisetmiliardového schodku nezvyšoval penze víc, než je podle zákona nutné. „Pokud se chceme bavit o penězích nad zákonnou valorizaci, tak se obávám, že na to rozpočet, který je v současné době vládou destruován, nebude mít peníze,“ říká místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček.

„Máme se držet valorizačního zákona, řídit se pravidly, která jsou schválena, vzhledem k tomu, v jak špatném stavu jsou veřejné finance,“ zdůraznil místopředseda poslaneckého rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

Naopak hnutí SPD nebo komunisté chtějí – stejně jako ministryně práce – zvyšovat důchody nad zákonné minimum. „Nám by se samozřejmě líbilo, kdyby ta částka byla daleko vyšší,“ uvedla místopředsedkyně poslaneckého klubu Hana Aulická Jírovcová (KSČM).

„V okamžiku, kdy se škrtnou zbytné výdaje, například předražené zahraniční armádní nákupy, tak se bez problémů můžeme dostat přes tisíc korun měsíčně na jednoho důchodce,“ zdůraznil předseda hnutí SPD a místopředseda sněmovny Tomio Okamura.

Ministerstvo práce a sociálních věcí předloží definitivní návrh na lednové zvýšení důchodů v létě. Kabinet o něm rozhodne spolu s celým státním rozpočtem na rok 2022.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 8 hhodinami

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
včera v 20:21

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026
Načítání...