Maláčová chce, aby důchody od ledna rostly víc, než stanoví zákon. Schillerová nesouhlasí

Nahrávám video

Důchody by mohly podle zákona příští rok vzrůst o průměrných 416 korun, řekla České televizi ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní jde o nejpravděpodobnější variantu. Resort spočítal i dva alternativní scénáře. Když bude inflace nízká a mzdy neporostou, mohly by se penze zvýšit zhruba o tři stovky, v opačném případě o pět stovek. Ale protože i v tom nejoptimističtějším scénáři jde o mnohem menší růst než v posledních letech, chce přidat víc a jít nad rámec zákona. S tím ale nesouhlasí kvůli špatnému stavu veřejných financí šéfka tohoto resortu Alena Schillerová (za ANO).

Ministryně práce Jana Maláčová pro příští rok pracuje se třemi variantami zvýšení důchodů. V té nejnižší počítá s měsíčním růstem průměrné penze o zhruba 320 korun měsíčně, v nejvyšší o víc než pět stovek. Kolik to nakonec ale bude, ovlivní i výše inflace, tedy růst cen a také mezd, které se při výpočtu každoročně zohledňují, jak stanoví zákon o důchodovém pojištění.

Nejpravděpodobnější se podle Maláčové zatím jeví střední varianta, která počítá s růstem ve výši 416 korun. Jenže i kdyby nakonec došlo na nejoptimističtější scénář, tedy na růst důchodu v průměru o 509 korun, ministryně upozorňuje, že jde o podstatně nižší částku, než bývalo zvykem v minulých letech. I letos proto hodlá navrhnout, aby důchody od ledna rostly víc, než stanoví zákon:

„Bude nás čekat diskuse o tom, jak budeme s tou valorizací nakládat a zda nepřistoupíme i k nějaké mimořádné valorizaci.“ 

Zvýšení důchodů
Zdroj: ČT24

Schillerová chce jen zákonnou valorizaci

Stát letos vyplatí na důchodech zhruba 537 miliard. To je víc než čtvrtina všech rozpočtových výdajů. A i proto s plánem ministryně Maláčové na vyšší než zákonný růst penzí nesouhlasí ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). „Vzhledem k rozpočtovým otázkám se budu klonit k zákonné valorizaci,“ uvedla.

V Česku pobírá starobní důchod skoro dva a půl milionu penzistů, tedy víc než čtvrtina dospělé populace. Například Jaroslav Šimek, který si v královéhradeckém Klicperově divadle ještě přivydělává jako recepční, pobírá průměrnou penzi, tedy něco přes patnáct tisíc měsíčně. Pokud vláda v lednu zvýší důchody podle zákona, dostane navíc zhruba čtyři až pět stovek. S tím by byli on i jeho manželka spokojení.

„Ze dvou důchodů se dá docela solidně žít. Nevím, jak to mají lidé, kteří jsou sami, ale ve dvou si nemusíme tak úplně odpírat,“ konstatuje. To potvrzují i další čeští penzisté, třeba Bohunka Müllerová. „Společně se dá ušetřit, ale kdybych žila sama, tak se ušetřit nedá,“ uvedla.

Jak rostly důchody
Zdroj: ČT24
  • Zhruba 2 400 000 starobních důchodců v současnosti pobírá v průměru 15 336 korun měsíčně – tedy o zhruba 840 korun víc než na konci loňského roku.
  • Průměrný důchod v minulých letech poměrně rychle rostl. Zatímco letos pobírají penzisté 15 336 korun, ještě v březnu 2018 to bylo o tři tisícovky méně. Průměrné důchody rostly hlavně díky pravidelnému zvyšování, které v posledních letech schvalovaly všechny sněmovní strany. Vliv má i fakt, že do penze odcházejí lidé se stále vyššími důchody. Každý měsíc tak průměrná penze samovolně vzroste zhruba o deset korun.
  • Spolu s průměrnými důchody rychle rostou i výdaje státu. Zatímco ještě v roce 2018 poslal stát na penze 434 miliard, letos už to bude o 103 miliardy víc. Podle aktuálního materiálu, který poslalo ministerstvo financí poslancům rozpočtového výboru, mají výdaje na penze v příštím roce vzrůst na téměř 550 miliard.

V posledních třech letech rostly každý rok průměrné důchody o 840 až 900 korun měsíčně. K tomu ještě dostali penzisté loni v prosinci mimořádný jednorázový důchod ve výši pěti tisíc korun. Zákonné zvýšení by tak vrátilo tempo růstu penzí zhruba na úroveň roku 2018.

„To je debata na příští rozpočet. Pro nás důchodci byli vždycky priorita, my jsme navyšovali důchody nejvíc v historii,“ uvedl premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

Nezvyšovat penze více, než je nutné, říká opozice i Piráti

Pravicová opozice a Piráti chtějí, aby kabinet v době pětisetmiliardového schodku nezvyšoval penze víc, než je podle zákona nutné. „Pokud se chceme bavit o penězích nad zákonnou valorizaci, tak se obávám, že na to rozpočet, který je v současné době vládou destruován, nebude mít peníze,“ říká místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček.

„Máme se držet valorizačního zákona, řídit se pravidly, která jsou schválena, vzhledem k tomu, v jak špatném stavu jsou veřejné finance,“ zdůraznil místopředseda poslaneckého rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

Naopak hnutí SPD nebo komunisté chtějí – stejně jako ministryně práce – zvyšovat důchody nad zákonné minimum. „Nám by se samozřejmě líbilo, kdyby ta částka byla daleko vyšší,“ uvedla místopředsedkyně poslaneckého klubu Hana Aulická Jírovcová (KSČM).

„V okamžiku, kdy se škrtnou zbytné výdaje, například předražené zahraniční armádní nákupy, tak se bez problémů můžeme dostat přes tisíc korun měsíčně na jednoho důchodce,“ zdůraznil předseda hnutí SPD a místopředseda sněmovny Tomio Okamura.

Ministerstvo práce a sociálních věcí předloží definitivní návrh na lednové zvýšení důchodů v létě. Kabinet o něm rozhodne spolu s celým státním rozpočtem na rok 2022.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
před 5 hhodinami

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
23. 9. 2026‌‌

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026‌‌

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026‌‌

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
22. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.