Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) vynaložila v letech 2015 až 2018 na správu pojistného 7,6 miliardy korun. Z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) ale vyplynulo, že ministerstvo práce a sociálních věcí ani samotná správa tyto výdaje ani postupy výběru pojistného nesledovaly a neupravovaly tak, aby byly co nejefektivnější.
Podle NKÚ ale zjištěné nedostatky neměly významný dopad na výběr pojistného a úřad mimo jiné doporučil ČSSZ, aby zvýšila efektivitu výběru pojistného a souvisejících činností a cílila kontroly u zaměstnavatelů hlavně na subjekty, které neplní zákonné povinnosti.
ČSSZ se závěry NKÚ nesouhlasí, považuje je za zkreslené. V tiskové zprávě uvedla, že kontrolní úřad nebral v potaz legislativní ani věcné připomínky, které správa sociálního zabezpečení opakovaně uplatňovala.
Správa ve sledovaných letech vybrala na pojistném téměř 1,8 bilionu korun, přičemž pojistné představovalo třetinu příjmů státního rozpočtu. Podle NKÚ má správa sociálního zabezpečení ale problémy ve dvou klíčových činnostech, a to při vyměřování pojistného osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) a při kontrole u zaměstnavatelů.
Plošné kontroly prý neměly preventivní efekt
Kontrolní úřad uvedl, že každoroční kontroly zaměstnavatelů ze strany ČSSZ byly plošné, nikoli cílené. Správa podle něj plánovala kontroly tak, aby prověřila každého zaměstnavatele jednou za tři roky, a nezaměřovala se na rizikové zaměstnavatele, kteří neplní zákonné povinnosti nebo u kterých při předchozí kontrole zjistila vážné nedostatky.
„Takto nastavený systém vedl k tomu, že 76,6 procenta kontrol nezjistilo jakýkoli nedostatek. Plošné kontroly navíc neměly ani preventivní efekt,“ uvedl NKÚ. Při vymáhání pohledávek ČSSZ vybrala podle NKÚ v průměru 52 procent vymáhaného finančního objemu. V letech 2015 až 2018 představovaly vymáhané pohledávky 38 miliard korun.
NKÚ rovněž zjistil, že ČSSZ neřešila, jak jsou zaměstnanci zabývající se správou pojistného vytíženi. Přitom mezi jednotlivými okresními správami byl v zátěži pracovníků, kteří dělají na stejné pozici a stejnou práci, výrazný rozdíl. Například při vymáhání pohledávek v jedné okresní správě prováděl zaměstnanec více než trojnásobek úkonů než jeho kolega v jiné okresní správě, uvedl úřad.
ČSSZ: Správa vykazuje téměř absolutní úspěšnost ve výběru pojistného
Za problém označil i vyšší administrativní náročnost správy pojistného, kterou se ČSSZ podle úřadu také nezabývala. Důvodem administrativní náročnosti je podle kontrolorů například to, že agenda důchodového pojištění OSVČ se dělá v lokálních počítačových aplikacích u jednotlivých okresních správ, které nejsou propojeny, a spisovou dokumentaci zaměstnavatelů musí vést okresní správy podle metodického pokynu ČSSZ v listinné podobě. Pokud tedy zaměstnavatel změní sídlo, předávají si okresní správy jeho dokumenty mezi sebou fyzicky, konstatoval NKÚ.
„V letech 2016 až 2018 se sice podařilo zvýšit efektivitu výdajů vynaložených na správu pojistného, ale jen díky tomu, že příjmy z pojistného rostly rychleji než výdaje na jeho správu. V letech 2015 až 2018 vzrostla výše pojistného o 21 procent na jednoho plátce,“ doplnil kontrolní úřad.
ČSSZ uvedla, že při zahájení kontroly, v jejím průběhu a následně i v rámci podaných námitek NKÚ upozorňovala, že pojem „správa pojistného“, který kontroloři uvedli jako hlavní předmět kontroly, není právní úpravou ani věcně v podmínkách činností ČSSZ nijak pojmově definován či ohraničen, naopak je v činnosti ČSSZ neoddělitelný od dalších souvisejících procesů, zejména provádění důchodového a nemocenského pojištění.
Názor NKÚ, že nehodnotí jednotlivé dílčí procesy samostatně, správa sociálního zabezpečení respektuje, nicméně upozornila, že jejím úkolem není jen výběr pojistného, ale i provádění důchodového a nemocenského pojištění. „Úkoly ČSSZ jsou tak významně širší a tomu odpovídá i nastavení jednotlivých procesů a personální systém postavený na vzájemné zastupitelnosti napříč jednotlivými agendami,“ uvedlo tiskové oddělení správy. Co se týče kontrol zaměstnavatelů, ČSSZ uvedla, že jejich provádění je v souladu s českým právním řádem a jejich četnost neupravuje žádný právní předpis.
„Zásadním argumentem proti celkovému vyznění kontroly NKÚ je skutečnost, že ČSSZ dlouhodobě vykazuje téměř absolutní úspěšnost ve výběru pojistného (více než 99 procent), a to mimo jiné právě díky důslednému postupu v rámci kontrolní činnosti a velmi racionálním, přiměřeným a přitom efektivním způsobům výběru a vymáhání pohledávek na pojistném,“ doplnila ČSSZ.
