Důchody vzrostou od ledna průměrně o 850 korun, potvrdil Jurečka

Nahrávám video

Průměrný důchod od příštího ledna při valorizaci vzroste o 850 korun, oznámil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Stát od ledna také začne vyplácet seniorům příspěvek 500 korun měsíčně za každé vychované dítě. Takzvané výchovné má podle vlády pomoci zejména penzistkám s nižšími důchody, které vychovaly více dětí.

„Od 1. ledna příštího roku na základě dat, která máme, lze předpokládat, by mělo být průměrné zvýšení starobního důchodu v ČR o 850 korun. Průměrná výše důchodu po 1. lednu 2023 by měla být zhruba 19 500 korun i se započtením výchovného,“ uvedl Jurečka.

Takzvané výchovné neboli navyšování důchodu o 500 korun za vychované dítě nařizuje novela, kterou přijala krátce před loňskými podzimními volbami tehdejší sněmovna. Bonus se připočítá do zásluhové části penze. Spolu s ní se pak bude valorizovat. Týká se to i předčasných důchodů. Podle podkladů k normě by jen v prvním roce výdaje měly činit téměř 19 miliard korun, každý další rok se pak budou zvedat. Z čeho se suma pokryje, zákon neřeší. 

Česká správa sociálního zabezpečení na konci března vyplácela celkem přes 2,84 milionu starobních, invalidních a pozůstalostních penzí. Z toho přes 2,36 milionu bylo důchodů starobních. Své důchodové systémy mají i policie, obrana a justice.

Letos se důchody zvedají celkem třikrát. Poprvé se upravily od ledna při běžné valorizaci. V průměru se starobní penze navýšila o 502 korun. Všichni lidé s důchodem pak k zákonnému přidání dostali ještě 300 korun navíc do zásluhového dílu. Od června se kvůli vysoké inflaci uskutečnila mimořádná valorizace. Procentní díl důchodu se zvedl o 8,2 procenta. Průměrný starobní důchod rostl o 1017 korun. Potřetí se důchody mimořádně navýší od září, a to o 5,2 procenta do zásluhové části. Podle Jurečky se tak letos průměrná penze proti loňsku zvýší zhruba o 15 procent.

Na zářijovou mimořádnou valorizaci bude potřeba 7,8 miliardy korun, červnové přidání vyjde zhruba na 21 miliard korun. Pravidelné lednové navýšení si pro letošek vyžádá 28 miliard. Celkem tak má do penzí letos putovat o téměř 57 miliard korun víc než loni. Minulý rok se na penze podle údajů ministerstva financí vyplatilo 537,4 miliardy korun. Je to téměř třetina výdajů státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se shodli na změně nastavení platů

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se v pondělí dohodli na změně odměňování ve veřejných a státních službách od ledna. Většině pracovníků se v nových platových tabulkách příští rok tarify zvýší, nikomu se nesníží. Na tiskové konferenci po tripartitním jednání to řekli ministryně financí Alena Schillerová a ministr práce Aleš Juchelka (oba ANO). Podle prezidenta Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiřího Horeckého by přidání mohlo činit od nuly do zhruba devíti tisíc korun.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Volkswagen podle odborů plánuje zmrazit mzdy do roku 2030, týkalo by se to i Škody

Automobilový koncern Volkswagen plánuje do roku 2030 zmrazit mzdy svých více než 660 tisíc zaměstnanců, uvedl německý odborový svaz IG Metall. Volkswagen odmítl komentovat informaci, kterou dříve přinesl i deník Süddeutsche Zeitung. Součástí koncernu Volkswagen je česká Škoda Auto, která má zhruba 36 500 zaměstnanců včetně agenturních. Automobilka ohledně možného dopadu plánu na své zaměstnance uvedla, že spekulace nebude komentovat.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vláda odkládá snížení firemních daní

Vládní koalice odkládá snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent, ačkoliv jde o jeden z jejích největších ekonomických slibů. Podle nového propočtu ministerstva financí by kvůli snížení firemní daně o dva procentní body veřejné rozpočty přišly o třicet miliard ročně. Šéfka resortu Alena Schillerová (ANO) ČT řekla, že momentálně si stát nemůže takto výrazný výpadek dovolit. Místo toho plánuje kabinet nabídnout firmám výhodnější odpisy – třeba na vědu a výzkum nebo pro nově založené společnosti.
18. 10. 2026‌‌

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali rostoucí ceny hypoték

Hypotéky v Česku zdražují už sedmý měsíc v řadě. Průměrná nabídková sazba podle dat Hypoindexu na začátku října vystoupala na 5,79 procenta, což je nejvýše od ledna 2024. Od letošního března se tak zvýšila téměř o jeden procentní bod. Zdražování hypoték bankám vyčítá ministryně financí Alena Schillerová (ANO), kritizuje zdražování navzdory neměnné základní sazbě České národní banky. Splátka je vysoká, potvrdil v Událostech, komentářích z ekonomiky hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, děje se tak prý kvůli tomu, že dlouhou dobu rostou ceny nemovitostí. Zmínil také růst tržních úrokových sazeb od útoku na Írán. Podle ekonoma Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické a poradce ministryně financí Milana Bednáře je prostor se bavit o tom, jaká je cenotvorba a jaká je cenová politika bank. Podotknul, že banky v Česku jsou vysoce ziskové. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
18. 10. 2026‌‌

Ceny plynu a energií stoupají, řadu domácností nutí šetřit

Velkoobchodní ceny plynu a elektřiny stoupají. To se postupně začíná propisovat do ceníků pro spotřebitele. Hlavně u nově uzavíraných smluv. Drahé energie tak znovu nutí řadu domácností šetřit. Část z nich ceny elektřiny a zemního plynu fixuje. Další se snaží získat výhodnější nabídku změnou dodavatele.
18. 10. 2026‌‌

Izraelci Palestincům narušují klíčovou sklizeň oliv. Napadli i delegaci EU

Sklizeň oliv ve středomoří je právě na vrcholu. Na palestinských územích sady tohoto ovoce živí celé rozvětvené rodiny, protože jsou jediným zdrojem příjmů. Letošní sezonu ale zásadně v Gaze i na Západním břehu ovlivňují síly z Izraele – ať už armáda, nebo skupiny radikálních osadníků. Posíleni podporou vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jsou osadníci letos agresivnější. V pátek, stejně jako už několikrát v posledních týdnech skončilo několik lidí po jejich řádění v nemocnici.
17. 10. 2026Aktualizováno17. 10. 2026‌‌

Trump pozastavil nový balík protiruských sankcí

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v „národním zájmu Spojených států“, píše agentura AP. Nové sankce pozastavil jen krátce předtím, než měly vejít v platnost. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že americký výpadek v sankcích jen povzbuzuje Putina k dalším útokům. Rozhodnutí kritizují i někteří američtí politici.
17. 10. 2026Aktualizováno17. 10. 2026‌‌

VideoEvropa je rozdělená, říká k emisním povolenkám Nerudová. Pokorná Jermanová mluví o rozcestí

Evropské instituce mají hledat řešení, jak omezit prudké výkyvy emisních povolenek, prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Systém vyvolává mezi unijními státy silný nesoulad. I proto Česko s dalšími členy V4 tlačilo na zdržení nástupu ETS 2. Několik zemí nakonec prosadilo přezkoumání ze strany Evropské komise. Evropa je rozdělená, míní europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), na země, které v dekarbonizaci běží rychleji (...) a na země (...), které podle ní mají s dekarbonizací problém. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) souhlasila s tím, že „Evropa je na rozcestí“. Za „výbušnější“ téma považuje víceletý finanční rámec. Ten by měl začít platit od roku 2028, vyjednávání podle ní nebude jednoduché. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
17. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.