Lidé s postižením a senioři by mohli za pobyt v domovech i péči doma od března zaplatit víc. Navýšení úhrad má umožnit novela vyhlášky, kterou připravilo ministerstvo práce. Upravuje nejvyšší možné částky, které mohou poskytovatelé za sociální služby žádat. Úhrady se neměnily osm let. Za den v zařízení a za stravu by se podle návrhu mohly zvednout o pětinu, za hodinu pomoci a podpory pak o 12 až 14 procent. Provozovatelé služeb si dlouhodobě stěžují na nedostatek peněz a žádají navýšení částek. Poukazují na zdražování a vyšší náklady, ale i na růst penzí a příspěvků na péči. Některé organizace na podporu handicapovaných ale záměr zvednout ceny kritizují.
Za péči v sociálních službách i doma by se podle ministerstva od března mohlo platit víc
Nejvyšší možné ceny za ubytování v domovech, týdenních stacionářích či léčebnách by se mohly od března zvýšit z 210 na 250 korun za den. Za celodenní stravu se třemi hlavními jídly by se mohlo platit až 205 místo nynějších 170 korun. Oběd by mohl nově stát místo nejvýš 75 až 90 korun. Za dovezení jídla by se dávalo místo nejvýš 30 až 40 korun. Za hodinu pečovatelské služby, asistence, doprovázení a další služby by se mohlo od března platit maximálně 145 korun, nyní je to 130 korun. Vyprání a vyžehlení kilogramu prádla by vyšlo nově až na 80 korun, nyní je to o desetikorunu méně. Hodina podpory v samostatném bydlení by mohla stát do 160 korun, nyní do 130 korun.
„Více než osm let zůstaly úhrady za poskytování sociálních služeb nezměněny, což je v současné ekonomické situaci nadále již neúnosné,“ zdůvodnilo ministerstvo práce. Podle něj při „umělém udržování“ cen z roku 2014 podíl klientů na financování klesá a musely růst dotace. V roce 2014 činily 7,7 miliardy, loni 22,2 miliardy. Autoři novely v podkladech píšou, že zvýšení cenových limitů by tlak na státní výdaje snížilo a do sociálních služeb by od března do konce roku mohla od lidí přitéct asi miliarda korun. „Zvýšení maximálních úhrad otevře možnost větší finanční participace rodinných příslušníků,“ uvádí ministerstvo práce.
Po úhradě musí klientům v domovech zůstat minimálně 15 procent příjmu a v týdenních stacionářích aspoň 25 procent. Pokud na zaplacení pobytu a stravy stanovená část důchodu nestačí, úhrada se automaticky snižuje.
Navýšení limitů žádají poskytovatelé i obce
Podle expertů by se úhrady měly upravovat pravidelně, nebo aspoň po kratších časových úsecích, aby ceny nerostly skokově. Zvednout částky ve vyhlášce nařídila ministerstvu práce už minulá sněmovna, a to do konce září 2019. Exministryně Jana Maláčová (ČSSD) to odmítala. Slíbila zapracovat valorizaci do novely o sociálních službách, předloha se nepřijala.
Poskytovatelé péče, kraje a obce žádají navýšení cenových limitů dlouhodobě. Požadavek zdůvodňují růstem nákladů. Poukazují ale i na navyšování příspěvků na péči a růst penzí. Průměrný starobní důchod se podle České správy sociálního zabezpečení od března 2014 do loňského září zvedl z 11 029 na 15 411 korun. Na péči mohou podle závislosti na pomoci dospělí měsíčně pobírat 880, 4400, 12 800 a 19 200 korun a děti 3300, 6600, 13 900 a 19 200 korun.
Proti navýšení úhrad protestují některé organizace postižených. Stěžují si na to, že už nyní si lidé s handicapem mohou dovolit platit méně asistence, než potřebují. Národní rada osob se zdravotním postižením podle svého šéfa Václava Krásy souhlasí s navýšením cenových limitů za stravu, staví se ale proti citelnějšímu zdražení podpory a pomoci. Poukazuje na to, že příspěvky na péči se navyšovaly naposledy před více než pěti lety, v posledních letech se upravily jen dvě nejvyšší dávky pro lidi v nejvážnějším stavu.
