Ministerstvo práce bude v příštím roce zřejmě potřebovat větší rozpočet, než mu navrhla Babišova vláda. Připustil to nový ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Resort bude nejspíš muset posílit výdaje na důchody kvůli očekávané mimořádné valorizaci po vysoké inflaci. Podle Jurečky by se penze mohly mimořádně zvednout od července. Víc peněz by mělo putovat také do dávek na bydlení kvůli zdražování energií. Posoudí se i případné další valorizace, a to třeba životního a existenčního minima, řekl ministr.
Státní rozpočet na příští rok se schodkem 376 miliard korun, který připravil minulý kabinet, chce nová vláda přepracovat. Deficit plánuje seškrtat o desítky miliard. Na dotaz, zda nebude ministerstvo práce při jednáních o úsporách v rozpočtu naopak pro příští rok muset žádat peníze navíc, Jurečka odpověděl: „To je možné. Bude mimořádná valorizace důchodů.“
Ministr zároveň řekl, že ekonomické sekci už uložil posoudit i možnost případné další valorizace, a to třeba u existenčního a životního minima. Podle dosavadního návrhu rozpočtu mělo ministerstvo práce v roce 2022 hospodařit s příjmy 582,2 miliardy a výdaji 740,6 miliardy. Do penzí mělo putovat 524,6 miliardy korun.
Mimořádnou valorizaci důchodů nařizuje zákon, pokud růst cen za určité období dosáhl aspoň pěti procent. Přidání má následovat pátý měsíc po měsíci, v němž zvyšování cen pětiprocentní hranici překročilo. „Mimořádná valorizace by byla potom od 1. července,“ upřesnil Jurečka.
Dvanáct miliard
Na mimořádnou valorizaci by ministerstvo podle odhadů mohlo potřebovat pro příští rok kolem dvanácti miliard korun navíc. V polovině listopadu tehdejší ministryně financí Alena Schillerová (ANO) už uvedla, že mimořádné navýšení by mohlo u průměrného důchodu činit od 650 do 730 korun.
U lidí s podprůměrnou penzí by byla částka nižší, lidé s nadprůměrným důchodem by si polepšili víc. Při mimořádné valorizaci se podle zákona zvedá zásluhový díl penze o tolik procent, o kolik rostly ceny. Na konci září starobní, invalidní a pozůstalostní důchody od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) pobíralo 2,86 milionu lidí. Starobních důchodců a důchodkyň z toho bylo 2,38 milionu.
Dalších několik miliard navíc by mohlo putovat do chystaného navýšení dávek na bydlení ke zmírnění dopadů zdražování energií. „Toto řešení bude stát jednotky miliard. Něco to ale stát bude, to víme,“ uvedl Jurečka.
Životní a existenční minimum se využívá při posuzování nároku na některé dávky, jeho výše se pak promítá do výdajů. Roli hraje u pomoci v hmotné nouzi, přídavků na děti či porodného.
Valná většina výdajů ministerstva práce patří mezi takzvané mandatorní výdaje. Týká se to penzí, rodičovské, příspěvků na péči, nemocenské a dalších dávek. Stát je musí podle zákona lidem při splnění podmínek vyplatit. Prostor pro úspory tak resort teď příliš nemá. Podle Jurečky ministerstvo nyní posuzuje běžné výdaje, náklady na správu budov, možnost odložit některé projekty či na záměry využít peníze z evropského modernizačního plánu obnovy.
