Česká správa sociálního zabezpečení strana 4 z 4

Vyjednávání mezi ministryněmi Janou Maláčovou (ČSSD) a Alenou Schillerovou (za ANO) o zvýšení důchodů v příštím roce bude ještě pokračovat. Přispěl k tomu čtvrteční návrh Senátu přidat tisíc korun měsíčně důchodcům, kteří jsou v penzi 25 let a více. Vedle toho senátoři podpořili zvýšení průměrného starobního důchodu od příštího roku o 900 korun na 14 373 Kč měsíčně, jak to předložila vláda a schválili poslanci. Zvýšení penzí tak bude muset znovu posoudit sněmovna.

Senát podpořil zvýšení průměrného starobního důchodu od příštího roku o 900 korun na 14 373 Kč měsíčně, jak navrhla vláda a schválila sněmovna. Důchodcům, kteří jsou v penzi 25 let a víc, chce ale přidat 1000 korun měsíčně. Rozhodl o tom ve čtvrtek přes nesouhlas ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD), senátoři sociální demokracie to ale podpořili. Zvýšení penzí tak bude muset znovu posoudit sněmovna.

Exekucí na důchod v Česku dlouhodobě přibývá. Na konci března je kvůli dluhům mělo zhruba 90 400 lidí. Bylo jich tak zhruba o 3800 víc než na konci loňska. Od roku 2003 se počet osob s exekuční srážkou ze starobní, invalidní či pozůstalostní penze zvedl víc než čtyřikrát. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Podle odborníků na dluhovou problematiku by úřad mohl nechat řadu neoprávněných exekucí zastavit.

U lidí, kteří kvůli péči o blízké mají nízký příjem a měli by i nízký důchod, by se penze za dobu opatrování v budoucnu mohla případně vypočítávat z průměrné mzdy. Na návrhu na zavedení takzvaného fiktivního vyměřovacího základu je v důchodové komisi shoda a dostane ho k projednání vedení vládní koalice, potvrdily její předsedkyně Danuše Nerudová a ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Ministerstvo rozpracuje i další dva návrhy, a to sdílení vyměřovacího základu partnerů a prodloužení vyloučené doby za péči o dítě.

Důchody nejspíš vzrostou příští rok v průměru o 900 korun. Jejich zvýšení o zhruba 200 korun nad zákonnou valorizaci umožní novela, kterou v prvním čtení podpořila sněmovna. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) se nebude zvyšovat základ, ze kterého se penze vypočítávají, ale příspěvek na ně. Zásluhovost tak zůstane na stejné úrovni. Ne všichni penzisté si tak polepší stejně, chudší důchodci opět zaznamenají nižší nárůst než penzisté s vyššími důchody. Přesná čísla zveřejní ministerstvo na konci léta.

Téměř 342 tisíc důchodců v prvním pololetí loňského roku pracovalo. Vyplývá to ze statistik Českého statistického úřadu (ČSÚ). To je ve srovnání s rokem 2017 skoro o třicet tisíc víc, je to zároveň nejvyšší počet pracujících důchodců za posledních osm let. Podle statistiků k rostoucímu trendu přispívá vyšší poptávka na pracovním trhu, ale i snaha důchodců udržet si životní standard.

Projekt elektronických neschopenek možná bude pro lékaře částečně povinný už od letošního července. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) chce, aby lékaři museli od poloviny roku hlásit pracovní neschopnost zaměstnanců výhradně elektronicky okresním správám sociálního zabezpečení. Podpořilo to i hnutí ANO – ke stejnému datu bude totiž zrušena karenční doba. Opozice v čele s ODS to v pátek odmítla s tím, že uspíšení projektu je nepřipravené a nepřijatelné.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) má po roce a půl ředitele. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) jím jmenovala dosavadního šéfa pražské správy Františka Boháčka. Řízením jednoho z největších úřadů v zemi, který milionům lidí vyplácí penze, mateřské, otcovské či nemocenské, byl pověřen už loni v září.