Česká správa sociálního zabezpečení strana 4 z 4

Výhrady k elektronickým neschopenkám i spokojenost s jejich spuštěním vyjadřují poslanci sociálního výboru sněmovny, kteří hodnotili první měsíc fungování systému. Ministerstvo práce projekt chválí, někteří praktičtí lékaři ale zůstávají kritičtí.

Po ošetření zlomené ruky na chirurgii jít ke svému praktickému lékaři pro neschopenku? Tato řadu let trvající praxe by měla od ledna skončit. Praktičtí lékaři se rozhodli, že už nebudou vystavovat neschopenky za ambulantní specialisty. Dosud k nim někteří z nich pacienty pro neschopenku posílali.

Lékaři reálně e-neschopenku stále testovat nemohou, oznámil v pondělí odpoledne Tomáš Nosek ze Sdružení praktických lékařů. Systém jim měl být zpřístupněný v poledne, funguje ale jenom pro firmy, které vyrábějí lékařský software. Systém elektronického hlášení pracovních neschopností od lékařů České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) a zaměstnavatelům má naostro fungovat od 1. ledna.

K lednu příštího roku ubude ve státní službě meziročně 2089 míst, o schválení návrhu ministerstva vnitra informovala místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Pravděpodobně půjde o největší redukci od doby, co platí zákon o státní službě. Ubýt má podle dokumentu, který shrnuje plánované změny ve všech resortech, zhruba 2,6 procenta úřednických pozic.

Základní rodičovský příspěvek vzroste od příštího roku na 300 tisíc ze současných 220 tisíc korun, pokud novelu schválí Senát a podepíše ji prezident. V případě vícerčat vzroste z aktuálních 330 na 450 tisíc korun. Navýšení se týká i rodičů, kteří už příspěvek pobírají ve stávající výši. Aby zbytečně o peníze nepřišli například kvůli čtvrtým narozeninám potomka nebo tím, že současnou částku dočerpají do konce roku, je potřeba žádat o úpravu vyplácení příspěvku. Úřad práce slibuje, že rodičům rozešle informační dopisy.

Ostrý start čeká v lednu příštího roku elektronické neschopenky. Lékaři k nim mají výhrady, systém prý v současnosti nemohou pořádně testovat. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) námitky odmítá, testovací fáze podle něj probíhá bez problému. „Za nás jsme udělali kroky, které byly potřeba. Věřím, že od ledna 2020 bude systém spuštěn a funkční,“ řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Lékaři chtějí úhradu za vydání e-neschopenky. Na středečním jednání je v tom podpořil poslanecký výbor pro zdravotnictví. Ministerstva práce i zdravotnictví ale úkon platit odmítají, podle obou ministrů je to povinnost toho druhého. Systém se bude používat od ledna příštího roku.

Ústavní soud se podruhé zastal muže, který kvůli pohledávce 15 692 korun přišel o družstevní byt. Že exekutor chyboval a měl by nahradit způsobenou škodu, rozhodli ústavní soudci už před pěti lety. Krajský soud v Českých Budějovicích ale označil nárok za promlčený, což Ústavní soud považuje vzhledem k okolnostem za porušení základních práv.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) začala testovat plnou verzi nové elektronické neschopenky, která se bude používat od 1. ledna příštího roku. Lékaři se budou moci do systému připojovat od listopadu, oznámilo ministerstvo práce a sociálních věcí.

Zavedení nultého důchodového pilíře, tedy státem zaručené minimální penze, zvažuje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Mohl by podle ní být financován zejména z daní právnických osob (firem), „protože ty jsou u nás velmi nízké“.  Uvedla to v Otázkách Václava Moravce. Ekonomka Helena Horská na to reagovala upozorněním, že právnické osoby mají „rychlé nohy“ a budou-li příliš zdaňovány, utečou.

Doba, kterou Češi a Češky tráví ve starobním důchodu, se postupně prodlužuje. Od počátku tisíciletí se v průměru protáhla skoro o čtyři roky a čtyři měsíce. Trvá teď průměrně zhruba 24 let a tři měsíce. Vyplývá to z důchodové statistické ročenky, kterou zveřejnila Česká správa sociálního zabezpečení. Ve stávající podobě je podle vládní zprávy důchodový systém neudržitelný.

Důchodová komise doporučila opatření k dorovnání nižších penzí těch, kteří se starají o děti či blízké. Shodla se na tom, že by se v budoucnu měl důchod za dobu péče u lidí s nízkým příjmem vypočítávat z průměrné mzdy. Takzvaná vyloučená doba za opatrování potomka by se pak mohla prodloužit ze čtyř na sedm až devět let.

Vyjednávání mezi ministryněmi Janou Maláčovou (ČSSD) a Alenou Schillerovou (za ANO) o zvýšení důchodů v příštím roce bude ještě pokračovat. Přispěl k tomu čtvrteční návrh Senátu přidat tisíc korun měsíčně důchodcům, kteří jsou v penzi 25 let a více. Vedle toho senátoři podpořili zvýšení průměrného starobního důchodu od příštího roku o 900 korun na 14 373 Kč měsíčně, jak to předložila vláda a schválili poslanci. Zvýšení penzí tak bude muset znovu posoudit sněmovna.

Senát podpořil zvýšení průměrného starobního důchodu od příštího roku o 900 korun na 14 373 Kč měsíčně, jak navrhla vláda a schválila sněmovna. Důchodcům, kteří jsou v penzi 25 let a víc, chce ale přidat 1000 korun měsíčně. Rozhodl o tom ve čtvrtek přes nesouhlas ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD), senátoři sociální demokracie to ale podpořili. Zvýšení penzí tak bude muset znovu posoudit sněmovna.

Exekucí na důchod v Česku dlouhodobě přibývá. Na konci března je kvůli dluhům mělo zhruba 90 400 lidí. Bylo jich tak zhruba o 3800 víc než na konci loňska. Od roku 2003 se počet osob s exekuční srážkou ze starobní, invalidní či pozůstalostní penze zvedl víc než čtyřikrát. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Podle odborníků na dluhovou problematiku by úřad mohl nechat řadu neoprávněných exekucí zastavit.

U lidí, kteří kvůli péči o blízké mají nízký příjem a měli by i nízký důchod, by se penze za dobu opatrování v budoucnu mohla případně vypočítávat z průměrné mzdy. Na návrhu na zavedení takzvaného fiktivního vyměřovacího základu je v důchodové komisi shoda a dostane ho k projednání vedení vládní koalice, potvrdily její předsedkyně Danuše Nerudová a ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Ministerstvo rozpracuje i další dva návrhy, a to sdílení vyměřovacího základu partnerů a prodloužení vyloučené doby za péči o dítě.

Důchody nejspíš vzrostou příští rok v průměru o 900 korun. Jejich zvýšení o zhruba 200 korun nad zákonnou valorizaci umožní novela, kterou v prvním čtení podpořila sněmovna. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) se nebude zvyšovat základ, ze kterého se penze vypočítávají, ale příspěvek na ně. Zásluhovost tak zůstane na stejné úrovni. Ne všichni penzisté si tak polepší stejně, chudší důchodci opět zaznamenají nižší nárůst než penzisté s vyššími důchody. Přesná čísla zveřejní ministerstvo na konci léta.

Téměř 342 tisíc důchodců v prvním pololetí loňského roku pracovalo. Vyplývá to ze statistik Českého statistického úřadu (ČSÚ). To je ve srovnání s rokem 2017 skoro o třicet tisíc víc, je to zároveň nejvyšší počet pracujících důchodců za posledních osm let. Podle statistiků k rostoucímu trendu přispívá vyšší poptávka na pracovním trhu, ale i snaha důchodců udržet si životní standard.

Projekt elektronických neschopenek možná bude pro lékaře částečně povinný už od letošního července. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) chce, aby lékaři museli od poloviny roku hlásit pracovní neschopnost zaměstnanců výhradně elektronicky okresním správám sociálního zabezpečení. Podpořilo to i hnutí ANO – ke stejnému datu bude totiž zrušena karenční doba. Opozice v čele s ODS to v pátek odmítla s tím, že uspíšení projektu je nepřipravené a nepřijatelné.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) má po roce a půl ředitele. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) jím jmenovala dosavadního šéfa pražské správy Františka Boháčka. Řízením jednoho z největších úřadů v zemi, který milionům lidí vyplácí penze, mateřské, otcovské či nemocenské, byl pověřen už loni v září.